Liturgické texty na 24.6.2003
Slavnost Narození sv. Jana Křtitele
1. čtení Iz 49,1-6
Čtení z knihy proroka Izaiáše,
Slyšte mě, ostrovy,
dejte pozor, národy, které jste v dáli!
Hospodin mě povolal od matčina lůna,
již v mateřském životě nazval mě jménem.
Z mých úst udělal nabroušený meč,
ve stínu své ruky mě ukryl.
Ukoval mě v zaostřený šíp,
ve svém toulci mě schoval.
Řekl mi: "Jsi mým služebníkem,
Izraelem, proslavím se tebou."
Já však jsem pravil: "Nadarmo jsem se namáhal,
naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu.
Mé právo je však jistě u Hospodina
a má mzda u mého Boha."
Avšak nyní praví Hospodin,
který si ze mě utvořil služebníka již v matčině lůně,
abych zas k němu přivedl Jakuba,
abych mu shromáždil Izraele.
Tak jsem ve cti u Hospodina,
(protože) Bůh můj je mou silou.
Řekl mi (tedy): "Nestačí, že jsi mým služebníkem,
abys obnovil Jakubovy kmeny
a zbytky Izraele přivedl nazpět.
Proto tě dám národům jako světlo,
aby se spása má rozšířila až do končin země."
2
Žl 139 (138),1-3.13-14ab.14c-15
Odp: Chválím Tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.
Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,
ty víš, když sedám i když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;
ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,
všímáš si všech mých cest.
Odp.
Tys přece stvořil mé ledví,
utkal jsi mě v lůně mé matky.
Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,
úžasná jsou tvoje díla.
Odp.
Dokonale znáš mou duši,
má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v skrytu,
spřádán v hlubinách země.
Odp.
2. ČTENÍ Sk 13,22-26
Čtení ze skutků apoštolů.
Pavel řekl:
"Bůh dal praotcům za krále Davida, o němž vydal pochvalné svědectví: 'Nalezl jsem Davida, Jesseova syna. Je to
muž podle mého srdce. Ten vyplní všechno, co budu chtít.'
Z jeho potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako
spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu
izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil,
říkal: 'Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z nohou.'
Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se
bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse."
EVANGELIUM Lk 1,57-66.80
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí
syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal
velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat
dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš.
Jeho matka na to řekla: "Ne, ale budu se jmenovat Jan!"
Namítli jí: "Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje."
Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno.
On si vyžádal tabulku a napsal: "Jeho jméno je Jan."
Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk
a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila
bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch
událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci
a ptali se: "Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla
s ním!"
Chlapec rostl a jeho duch sílil. Žil na poušti až do dne,
kdy vystoupil před izraelským národem.
Přejít na detail dne v "Liturgickém kalendáři"