Pasáž: 1 korintskym 15,35-49
- 35Ale někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“
- 36Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
- 37A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.
- 38Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
- 39Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.
- 40A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
- 41Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.
- 42Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
- 43Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
- 44Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
- 45Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ – poslední Adam je však Duchem oživujícím.
- 46Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
- 47První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.
- 48Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.
- 49A jako jsme nesli podobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.