Pasáž: jeremjas 2,1-13
- 1Stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
- 2„Jdi a provolávej v Jeruzalémě: Toto praví Hospodin: Připomínám ti zbožnost tvého mládí, tvou lásku před sňatkem, jak jsi za mnou chodila pouští, zemí neosívanou.
- 3Svatý byl Izrael Hospodinu, prvotina jeho úrody; všichni, kdo jej sžírají, se proviňují, dolehne na ně zlo, je výrok Hospodinův.“
- 4Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův i všechny čeledi domu Izraelova.
- 5Toto praví Hospodin: „Jaké bezpráví na mně našli vaši otcové, že se ode mne vzdálili? Chodili za přeludem a přeludem se stali.
- 6Neptali se: ‚Kde je Hospodin, který nás vyvedl z egyptské země, který nás vodil pouští, zemí pustou, plnou výmolů, zemí vyprahlou, zemí šeré smrti, zemí, jíž nikdo neprocházel, v níž člověk nesídlí.‘
- 7Vedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její plody a to, co dobrého dává . Přišli jste a mou zemi jste poskvrnili, moje dědictví jste zohavili.
- 8Kněží se nezeptali: ‚Kde je Hospodin?‘ Nepoznali mě, kdo se obírají zákonem, pastýři mi byli nevěrní, proroci prorokovali skrze Baala, chodili za tím, co není k užitku.
- 9Proto již vedu s vámi spor, je výrok Hospodinův, povedu jej i se syny vašich synů.
- 10Projděte ostrovy Kitejců a hleďte, pošlete do Kédaru a dobře uvažujte, hleďte, zda se něco podobného kdy stalo.
- 11Zaměnil snad nějaký pronárod bohy, ač to žádní bohové nejsou? Můj lid zaměnil svou Slávu za to, co není k užitku.
- 12Děste se nad tím, nebesa, ustrňte nesmírnou hrůzou, je výrok Hospodinův.
- 13Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží.“