Žalmy 10
/b/Ps/10
- 1Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš?
- 2Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!
- 3Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.
- 4Svévolník ve zpupném hněvu říká : „ Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není.“ Odtud všechny jeho pikle.
- 5Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.
- 6Říkává si v srdci: „Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého.“
- 7V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.
- 8Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného,
- 9Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.
- 10Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.
- 11Říkává si v srdci: „Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí.“
- 12Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované!
- 13Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: „Ty nic nevypátráš“?
- 14Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc.
- 15Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne.
- 16Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země.
- 17Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho,
- 18zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach.
Žalmy 9