Odpovědnost za budoucnost 

Nové číslo Teologických textů (www.teologicketexty.cz), kroužící kolem tohoto tématu, poskytuje různorodé podněty k zevrubnějšímu zamyšlení nad konkrétní odpovědností, kterou ve své historické situaci nezastupitelně neseme.

V nejbližším kontextu se jistě nemůžeme vyhnout otázce perspektiv spravedlivé vzájemné komunikace v naší české církvi. Jimi se zabývá podnětný článek pražské kancléřky a advokátky Marie Kolářové.

Vytrvale uplatňovaná odpovědnost univerzální církve za budoucí vývoj globální společnosti, systematicky vyjádřená naposledy v Kompendiu sociální nauky církve, nezůstává bez ohlasů ani v českém ekumenickém prostoru. Dokladem je zasvěcený příspěvek docenta Husitské teologické fakulty Jiřího Vogela. Aktuálně se odhalující spirituální a etické konstanty čestného a bezpečného ekonomického chování teologicky tematizuje slovenský autor Štefan Šrobár.

Speciální problém, který ve vztahu k budoucnosti řeší především evropští křesťané, se, jak známo, týká autentičnosti a životnosti jejich odkazu budoucím generacím. Otázkou předávání víry se z české situace teoreticky zabývá doc. Michal Kaplánek SDB, z každodenního praktického hlediska slovenských salesiánů dr. Anton Červeň a z programového východiska pastýřů církve J.-C. Reichert, francouzský autor rozboru tamější nové katechetické instrukce.

To, že politický pragmatismus a duchovní nihilismus představují pro dnešní křesťany plodnou výzvu k perspektivně nosnému vytěžení silných, živých tradic, ukazují příspěvky Bohumíra Janáta – před pěti lety zesnulého filosofa –, překladatelky Moniky Recinové a slovenského teologa Roberta Sarky.

Avšak bezesporu nejšíře uznávaným předpokladem nedestruktivního utváření naší budoucnosti je prazákladní obecně lidská snaha o vzájemné porozumění. Její nepostradatelný hybný princip – slovy svatého Augustina „řád lásky“ – v jeho schelerovském pojetí systematicky zachycuje a rozvíjí mladý brněnský filosof Eduard Roreček. Jakoby v aplikované podobě se s tímto východiskem setkáváme v badatelsky korektním a do hloubky vysvětlujícím srovnávacím rozboru Bible a Koránu z pera italského teologa Valentina Cottiniho.

To je snad alespoň to nejdůležitější, kvůli čemu nové číslo TT možná stojí za přečtení. 

Jolana Poláková


Vice informaci na Texty, články, promluvy