Žalmy 109
/b/Ps/109
- 1Pro předního zpěváka, žalm Davidův. Bože, má chválo, nestav se hluchým,
- 2když se na mě rozevřela ústa svévolná a lstivá! Zrádným jazykem mě napadají,
- 3slovy nenávistnými mě zasypali, bojují proti mně bez důvodu.
- 4Osočují mě za moji lásku, zatímco se modlím.
- 5Za dobro mě zavalují zlobou, za mou lásku nenávistí.
- 6Postav proti němu svévolníka, po jeho pravici žalobce ať stane.
- 7Ať dopadne jako svévolník, až bude souzen; jeho modlitba ať je mu počítána za hřích.
- 8Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný.
- 9Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou.
- 10Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit.
- 11Na všechno, co má, ať políčí si lichvář, co vytěžil, cizáci ať loupí.
- 12Ať nemá nikoho , kdo by mu nadále prokázal milosrdenství, kdo by se smiloval nad sirotky po něm.
- 13Jeho potomstvo buď vymýceno, jeho jméno smazáno buď v příštím pokolení.
- 14Ať Hospodin pamatuje na nepravost jeho otců a hřích jeho matky vymazán ať není.
- 15Ať je má Hospodin ustavičně před očima, ať vymýtí ze země památku po nich
- 16za to, že nepamatoval na milosrdenství, ale pronásledoval člověka poníženého a ubohého, chtěl usmrtit zkrušeného v srdci.
- 17Miloval zlořečení, ať ho postihne! O požehnání nestál, ať se ho vzdálí!
- 18Zlořečení oblékal jak šaty; ať mu pronikne nitrem jak voda, ať mu prostoupí kosti jak olej.
- 19Ať mu je jako roucho, kterým se halí, opaskem, kterým se přepásává ustavičně.
- 20To ať si vyslouží od Hospodina ti, kteří mě osočují, kteří proti mně zlovolně mluví.
- 21Ty však, Panovníku Hospodine, ukaž na mně pro své jméno, jak je tvé milosrdenství dobrotivé, vysvoboď mě!
- 22Jsem ponížený ubožák, v nitru mám zraněné srdce.
- 23Odcházím jako stín, který se prodlužuje, jako luční kobylka jsem smeten.
- 24V kolenou se podlamuji postem, bez oleje chátrá moje tělo.
- 25Jsem jim jenom pro potupu, jak mě vidí, potřásají hlavou.
- 26Pomoz mi, můj Bože, Hospodine, podle svého milosrdenství mě zachraň,
- 27aby poznali, že tvá ruka to byla, žes to učinil ty, Hospodine.
- 28Jen ať zlořečí, ale ty žehnej! Když povstali, ať je stihne hanba, a tvůj služebník se zaraduje.
- 29Stud ať poleje ty, kdo mě osočují, hanbou ať se zahalí jak pláštěm.
- 30Moje ústa vzdají Hospodinu velkou chválu, mezi mnohými ho budu chválit,
- 31neboť stanul po pravici ubožáku, aby ho zachránil před jeho soudci.
Žalmy 108