Přísloví 17
/b/Prov/17
- 1Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.
- 2Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.
- 3Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.
- 4Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.
- 5Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.
- 6Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.
- 7Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.
- 8Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.
- 9Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.
- 10Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.
- 11Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.
- 12Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.
- 13Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.
- 14Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.
- 15Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.
- 16K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!
- 17V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
- 18Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje.
- 19Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.
- 20Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.
- 21Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil , otec blouda nemůže mít radost.
- 22Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.
- 23Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.
- 24Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.
- 25Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.
- 26Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost.
- 27Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.
- 28I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.
Přísloví 16