Dává sníh jak vlnu, sype jíní jako popel. Rozhazuje kroupy jako sousta chleba , kdo odolá jeho mrazu? Sešle slovo své a taje, káže vát větru a plynou vody.
Byla tam žena, která byla stižena nemocí už osmnáct let: byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit. Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: „Ženo, jsi zproštěna své nemoci“ a vložil na ni ruce; ona se ihned vzpřímila a velebila Boha.