Z kázání Jorge Maria Bergoglia,
papeže Františka

„Normálně církev existuje jako misijní společenství.
Musíme proto vycházet ze sebe a přinášet poselství Krista druhým.
Proto hledáme kontakt s rodinami, které nenavštěvují kostel.

Místo abychom byli jenom církví, která, byť s otevřenou náručí, čeká a přijímá ty, kdo přicházejí,
my se snažíme být církví, která vychází ze sebe, jde k lidem,
kteří s ní nemají kontakt, neznají ji nebo z ní odešli a je jim lhostejná.

„Nesrovnalosti a střety se v církvi vyskytují od počátku
a neměly by nás pohoršovat.
Kardinálská hodnost je služba a nikoli chlouba.

"Při pohledu na nedostatky a určité hříchy v církvi
je třeba neztratit ze zřetele kvality a svatost mnoha mužů a žen,
kteří i v dnešní církvi působí. Nesmím být pohoršen chybami některých lidí, protože

církev je moje matka.

Na nedostatky a hříchy musím hledět,
jako bych viděl nedostatky a chyby svojí maminky.

A když vzpomínám na ni, přichází mi na mysl
především spousta krásných a dobrých věcí, které vykonala,
nikoli její nedostatky či chyby.

Matku brání srdce naplněné láskou
dřív než samotná slova.

zdroj: www.radiovaticana.cz
Kardinál Bergoglio: Vztahuje-li se církev sama k sobě, je to projev choroby (29.2.2012)