Otázka:
Dobrý den, rád bych Vás poprosil o zodpovězení následujících dvou otázek.
Zajímalo by mě, proč se na Zelený čtvrtek při Gloria se rozezní zvony? Četl jsem si jednu z dřívějších odpovědí na podobnou otázku, kde je psáno, že „Svaté třídení je totiž dobou ztišení, kdy se zvony a varhany odmlčí od Gloria (Sláva na výsostech Bohu) večerní mše na Zelený čtvrtek a znovu zazní při Gloria Velikonoční vigílie.“ Nenašel jsem tam, ale odpověď na to, proč ve čtvrtek vůbec zní? Je ten „rámus“, který se vždy dělá, důležitý jen pro to, aby si lidé všimli, že od teď se mají ztišit? Nestačilo by pouze zvony od Gloria na Zelený čtvrtek nepoužívat?
A pak bych se chtěl zeptat ještě na jednu věc. K čemu zákoníci a farizeové potřebovali, aby jim Jidáš zradil Ježíše? Mohli si ho snad dost dobře najít sami i bez jeho pomoci.
Za odpověď děkuji.

Odpověď:
Chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu se užívá při zvlášť slavnostních bohoslužbách; zpívá se či recituje o nedělích (mimo adventní a postní dobu) a slavnostech, svátcích a zvláštních oslavách. K tomu se na Zelený čtvrtek nechají rozeznít zvony. Je to pro zdůraznění významu bohoslužby - a má to antropologický význam. Nastávající "půst uší" předchází hlučné obřady stejně jako Popeleční středu předchází "masopust". Liturgie vyniká bohatstvím symbolů a při minimalizování by ztrácela význam. Spokojit se s málem v tomto případě znamená ochuzovat ji o krásu.


A kdyby kněží mohli zajistit Ježíše sami, nepotřebovali by zrádce. Chtěli zasáhnout v noci, aby nebudili pozornost a v neznámém prostředí by se jim mohl lehce ztratit. Jidáš tedy musel potají dovést stráž a určit ho, neboť celý Jeruzalém ho neznal. (A tehdy ještě policejní složky nepoužívali fotografie osob jak je dnes běžné.)