Otázka:
V jednom architektonickém projektu jsem se setkala s výrazem „votivní kostel“. Nevěděla jsem, co to znamená, tak jsem se zeptala architekta (autora projektu). Odpověděl mi, že přesně neví, ale že by to mělo být něco jako kostel všech církví. Tato myšlenka mi připadala zajímavá (kostela všech církví), a tak jsem se pokoušela zjistit více informací o „votivních kostelech“, ale nic jsem nenašla. Proto bych se ráda zeptala, co přesně znamená slovo „votivní“, jestli existuje něco jako „votivní kostel“, a pokud ano, jestli jde skutečně o kostel všech církví, případně kde bych se o tomto typu kostelů mohla dozvědět více.

Odpověď:
Výraz votivní pochází z latinského votum, tedy slib.
V dřívějších dobách bývalo zvykem spojit prosebnou modlitbu se slibem Bohu, že prosebník v případě vyslyšení modliteb vykoná nějaký skutek zbožnosti – např. nechá sloužit mši na poděkování, jíž se osobně zúčastní, vydá se na pouť na nějaké poutní místo či věnuje určitou částku peněz na potřeby církve nebo péče o potřebné. Movitější prosebníci (tedy především šlechtici a města) se také zavazovali, že dají postavit kostel. Myšlenkou nebyla snaha donutit Boha k „obchodu“, nýbrž veřejně projevit vděčnost za vyslyšení proseb, a to způsobem, který přispěje k podpoře vlastního vztahu k Bohu či bude ku prospěchu ostatním lidem. Tak se například budovaly známé morové sloupy, vyhnula-li se městu morová epidemie či řádila-li s menšími následky, a také se budovaly nové kostely. Vzhledem k tomu, že vznikaly na základě slibu (lat. votum, resp. ex voto), jak již bylo řečeno, říkalo a říká se jim votivní.
Nejedná se tedy o kostel „všech církví“, Váš známý architekt se mýlí.
Další informace můžete získat na německy psaných stránkách votivního kostela ve Vídni.