katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Selfíčka

Autor knihy: Marek Orko Vácha
Nakladatelství: nakladatelství Cesta

Kněze Marka Orko Váchu asi nemusím příliš představovat. Je známý jako kněz, přírodovědec i učitel – např. lékařské etiky. Pravidelně vydává téměř každý rok novou knihu v nakladatelství Cesta. Jeho letošní kniha má název Selfíčka. Volbu názvu autor objasňuje v úvodním textu:

Dříve si lidé psali deníky, aby pomohli paměti a zachytili pomíjivé okamžiky. Rembrandt si občas kreslil rychlé skicy, pérovky, zachycení momentu pár čarami. Dnes si mladí fotí selfíčka, aby, snad, zachytili důležité momenty života.
Naučil jsem se selfíčka nikoli fotografovat, ale psát. (…) Chci teď spíše ustoupit do pozadí a nechat čtenářovu fantazii pracovat, chci ukázat jen náčrtky. (…) Caspar David Friedrich u svých obrazů maloval postavy otočené zády k divákovi, aby ho vtáhl do děje. Dělám si velkou naději, že ty okamžiky, které jsou čímsi výjimečné, čtenář v té či oné podobě zažil taky, a že snad v něm mohou něco rozeznít, jako rozezněly ve mně.


Tato kniha v mnohém navazuje na předchozí jeho knihu Nevyžádané rady mládeži. Rozdíl vidím jednak v tom, že tentokrát kniha není zaměřena jen na čtenáře z řad mládeže (i když ty může taky potěšit), jednak ve větší poetičnosti a samostatnosti textů. Často by se daly krátké texty označit až za „básně v próze“. Co se týče témat textů, dají se vysledovat dvě hlavní témata. První z nich by se dalo nazvat „chvalozpěvy na stvoření“. To, že Marek Orko Vácha spojuje pohled přírodovědce i kněze v jedné osobě, ho k takovým textům vyloženě předurčuje:

Cesta na Cerro Imán, polední odpočinek a půl metru od mojí hlavy víří kolibřík, který si mě přiletěl prohlédnout, a po chvíli se vrací a pak zas a zas. Mohl bych jej chytit do ruky, kdybych chtěl. Čím se zde živí, netuším, tu a tam jsou žluté a drobně bíle kvetoucí poléhavé rostliny, ale nenapadlo by mě, že by nektar z nich stačil. Pak od tří od rána výstup na horu, z tábora ve výšce čtyři dva. Dvacet kroků, deset výdechů a výš a výš. Zastávka. Mnoho sporů, které jsou vzrušeně diskutovány v české katolické kotlině, přestalo dávat smysl. Byli jsme obklopeni nocí a nekonečnem. Zhasli jsme čelovky a pomodlili se Otče nás, Zdrávas a Anděle Boží. Nejbližší lidé byli od nás těch dvě stě kilometrů. Hvězdy svítily nad námi. Byl jen tenhle okamžik. Nekonečno dá člověku nekonečnou velkorysost.

Nevím, zda tak bolela ta krajina, nebo Bůh, nebo jen duše. Byla to palčivá, pronikavá bolest a zároveň bolest, o kterou bys nechtěl přijít, světci takto popisují stigmata, krajina vstoupila do srdce prudce, celá a navždy, s celou divokostí, jinakostí, exotikou. Někdy projdeš velmi hezkou a bohatou krajinou a je to hezké. Tohle bylo něco jiného. Ta rozlehlost. Ta šílená, opojná svoboda. Ta nekonečnost.


Druhý okruh témat má kniha společný právě s předchozí knihou Marka Orko Váchy, Nevyžádané rady mládeži. Je jím výzva, abychom svůj život nepromarnili, vzali ho do svých rukou, přijali za něj odpovědnost – a nesváděli svá selhání na „poslušnost“ autoritám. Tentokrát se však výzva netýká primárně mladých, ale všech:

Něco velkého se stalo. Když sleduji jen fakta, tak těch dvanáct nevzdělaných rybářů plus ještě jeden, Pavel, který se ke všemu odvolával na pouhé soukromé zjevení, šlo a obrátilo Evropu vzhůru nohama a napsalo texty, které se stanou nejtištěnějšími texty vůbec a budou čteny ještě po dvou tisících let.

Tedy je to historicky možné. Stalo se to tehdy, může se to stát zas, i dnes. Dnes jsme na tom stejně jak tehdy v roce třicet. I dnes je třeba vdechnout Evropě plamen. I dnes čekáme na nové svaté. Důležité je pochopit, že jedním z nich máš být Ty. Že Ty máš obrátit svět. Když to dokázalo dvanáct nevzdělaných rybářů, u kterých evangelia nešetří obšírnými popisy jejich chyb a selhání, proč bys to neměl být Ty?

Neříkej, že to je Tvůj charakter, který je nezměnitelný, že to jsou geny a výchova a že se s tím nedá nic dělat. Přečti si o seslání Ducha svatého. Osobnostní proměna apoštolů je do očí bijící, jako by to pak byli jiní lidé, cosi je drasticky změnilo zevnitř. Mohli oni, můžeš i Ty, Duch svatý je stejný.


Četla jsem většinu knih Marka Orko Váchy, které u nás vyšly. Kniha Selfíčka nepatřila k těm nejlepším, ale přesto nelituji toho, že jsem si ji přečetla. Obsahuje krátké texty na různá témata. Ne se vším musí čtenář souhlasit, ale může nad přečteným přemýšlet a s autorem případně polemizovat. Texty jsou natolik různorodé, že si tu může každý najít inspiraci právě pro svůj život a pro svou víru.




Zpět
  

  

   Teologie těla

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář