katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Jízda v levém pruhu

Autor knihy: Marek Orko Vácha
Nakladatelství: nakladatelství Cesta

Známý katolický kněz Marek Vácha poskytl ve svých třiapadesáti letech první knižní rozhovor svému mladšímu příteli, vedoucímu táborů pro mládež a seminaristovi Jožinu Valentovi.

Od Marka Váchy už jsem četla hodně knih, takže už jsem věděla, „s kým mám tu čest“. Přesto o jeho dětství, mládí a celkově o jeho soukromí jsem toho moc nevěděla. Zaujalo mě několik věcí: Jednak, že jsou události, o kterých dokáže taktně pomlčet (aniž by zakrýval, že se staly). Jednak mě zaujaly tábory, které už tolik let organizuje. To je taky zvláštní fenomén. Tentokrát to víc než o jeho názorech na různé otázky a problémy (i když ty jsou taky zajímavé) bylo o Marku Váchovi jako o člověku – a bylo to pro mě příjemné setkání. Kromě běžného rozhovoru kniha obsahuje i několik poetických textů Marka Orka Váchy, které mě oslovily asi nejvíc:

Ale to není jen problém nás kněží, to je problém každého občana této planety, pochopení, že evangelium je určené pro mě, že já jsem jeho adresátem, že mě to má změnit, že když mě to nezmění, tak že je to k ničemu. Že takto mám hodnotit každé kázání v kostele nebo každou přečtenou knížku: že milostí Boží mě může proměnit k dobrému, třeba jen ta jedna věta, a že další úvahy jsou nadbytečné. Jinak jsme v riziku, že jako rozhodčí v gymnastice zvedají cedule s čísly a hodnotí výkony adepta, tak hodnotíme i my, jako nezávislí pozorovatelé lidského hemžení výkony jednotlivých aktérů, zvedáme nahoru čísla, klidně třeba i povzbuzujeme a chválíme, a na vlastní život trapně zapomeneme.

Pro mě to neprůbojnější a zároveň nejintimnější slovo z celého Písma je tady tohle – „Marie!“. Ježíš po zmrtvýchvstání takto oslovuje Marii Magdalskou jejím jazykem a ona mu ve stejném jazyce odpovídá „Rabbuni“. Tento jediný dialog evangelista nepřeložil. Nevíme proč. Možná proto, že se ostýchal, jsou věci, které nelze přeložit. Možná proto, že to takto od Marie Magdalské slyšel a že si to takto zapamatoval, i s tou naléhavostí. Proto, že mě někdo volá mým vlastním jménem, že to vysloví v mé mateřské řeči, jméno a slovo, které pronikne doprostřed srdce. Že jako rozsévač rozsévá slovo do půdy, tak i zde je Slovo vloženo do mého nitra. Aby mě proměnilo, abych pochopil, že nejsem ani novinář, ani divák, ani fanoušek, ba ani ten, co má zapalovat srdce ostatních a organizovat farní zájezdy.

Abych pochopil, že především moje vlastní srdce má být zapáleno, že slovo má vyklíčit ve mně. „Marie!“ Pochopíš, že tohle jméno ti dává Bůh, že jsi Božím snem, že všechna evangelia byla napsána kvůli tobě. Že celá intimita, celé dějiny mystiky a všechny mystické texty, co kdy byly napsány, lze stáhnout do tohoto jednoho oslovení, do tohoto jediného plamene. Všechno ostatní je navíc. Všechno ostatní je folklór, a ať ostatní diskutují, o čem chtějí. Marie slyšela, proměnilo ji to, srdce se stalo čistým, oči se otevřely a ona poznala, s kým mluví. Jestli chceš vědět, co je křesťanství, tak tohle.


Kéž bychom takových kněží, které je radost následovat, měli více...



Zpět
  

  

   Teologie těla

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář