Nonstop Eufrat

Autor knihy: Veronika Bendová
Nakladatelství: nakladatelství Fra

… když čtení bolí


Na českém knižním trhu dosud nevídaná kniha, po jejímž přečtení se chce mlčet a zároveň sdělit nesdělitelné někomu druhému.


V celkem jednoduchém příběhu autorka – absolventka scenáristiky a dramaturgie, konvertitka ke katolické víře a matka čtyř dětí – vypráví příběh kněze, který potkává bývalou spolužačku, opouští věčné sliby a stává se manželem a otcem, aby pochopil, že ani tato cesta není bez pochyb, samoty a zklamání. Prosté věty, které nejednou trefují a bodají samotného čtenáře. Kdo z nás nikdy nechyboval, nevyčítal vlastním rodičům, nezranil nebo nebyl zraněn svými nejbližšími či nesoudil druhé? Možná má život snazší ten, kdo si toto nepřipouští, nepochybuje a nehledá, ale obávám se, že daleko nedojde …


Nemocnému se zavíraly oči, ale ve tváři byla patrná snaha ještě něco vyjádřit.

Tomáš se k němu naklonil. Otec řekl : „Existuje… po smrti opravdu… jiný život? A to další… co církev říká… ? Odešel jsi od nich… Věříš tomu?“

Z okna zavanul teplý letní vzduch, z venku se doneslo psí kňučení a ženské hubování. Tomáš se narovnal, otočil se o oknu a prudce zamrkal.

Obrátil se zpět k otci a řekl: „Věřím tomu.“


Něco ve starcově tváři povolilo, Tomáš se polekal, brada se otci snížila, oči zapadly trochu dovnitř, ústa se roztáhla, otcova ruka ochaběla. Vyskočil a stočil pohled k Medicallu.

„Dobře…“ řekl otec v tu chvíli.


Teprve teď to pochopil – nebyla to agónie.

Byla to úleva. Úleva v kosmické úzkosti umírajících.