katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Svědectví - Markéta

Zdravím vás, přátelé!
Jmenuji se Markéta, je mi sedmnáct let a chtěla bych se s vámi podělit o svůj zážitek s Pánem Bohem.

Jako malá jsem vyrůstala v nevěřící rodině. Některé kamarádky chodily do kostela, ale nikdy mě nenapadlo někoho se na Boha zeptat. Potom jsme se odstěhovali k babičce, protože ji ranila mrtvice a my jsme se o ni a o prababičku museli postarat. Ze dne na den mamka opustila práci a začal nám úplně jiný život.

V místě nového bydliště jsem nastoupila do školy a poznala jsem moc dobré kamarádky. Zhruba před třemi lety mi kamarádka zavolala, že ji jedna její známá pozvala do domova pro staré a nemocné lidi na brigádu. Odměnou nám neměly být peníze, ale oběd. Byla jsem kamarádce moc vděčná za to, že mi zavolala, a okamžitě jsem souhlasila, že určitě pojedu s ní.

Jednalo se o církevní domov, takže jsme tam běžně potkávaly sestřičky, v areálu byla také kaple, kde se každý den sloužila mše svatá. Naše činnost spočívala v komunikaci s nemocnými. Povídaly jsme si s nimi, četly jsme jim knížky, zpívaly, hrály, vozily jsme je ven na zahradu, krmily a také jsme pomáhaly sestrám na oddělení. Rády bychom dělaly i ostatní činnosti, např.umývání apod. ale to nám nebylo povoleno, protože jsme nestudovaly zdravotní školu.

A tak jsme si domov zamilovaly, každou babičku, každého dědečka, každou sestřičku (ať už řádovou nebo civilní), a jezdily jsme tam čím dál častěji. Minulé léto jsem tam strávila šest týdnů z letních prázdnin. Na brigádu tam přijeli studenti církevní zdravotní školy zhruba v mém věku. Spřátelili jsme se opravdu velice rychle a hodně jsme si povídali – u oběda nebo večer po práci, chodili jsme se projít do lesa… a tehdy jsem v těchhle lidech poznala něco, co jsem ještě u nikoho nezpozorovala(když nepočítám řádové sestřičky). Vyzařovalo z nich takové světlo, taková dobrota, láska k lidem… úplně mě to pohltilo. Hodně jsme se bavily o Bohu a potom se to stalo. Najednou jsem otevřela srdce Pánu a on ke mně přišel. Stál už u těch dveří asi docela dlouho, než mi to došlo. Pozdě, ale přece.

A tak jsem uvěřila. Můj život se změnil a jsem neuvěřitelně šťastná. Letošní Velikonoce jsem měla křest. Nikdy nepřestanu děkovat Pánu Bohu za dar víry. Všem přeju, aby poznávali jeho lásku víc a víc.
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest