katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

II. Formy lásky a "láska"

Existuje mnoho forem lásky. Všechny jsou důležité a každá má své místo v lidském životě. Chtít vyřadit jednu na úkor druhé, by bylo nesmyslem.


- Láska rodičů ke svým dětem a láska dětí ke svým rodičům.
- Láska přátel, která je nezřídka silnější než láska mezi sourozenci a příbuznými.
- Láska k našemu bližnímu, kterou nám Ježíš vysvětlil příběhem o milosrdném Samaritánovi.
- Láska, která rozhoduj e o celém našem životě a která je plna tajemství, utěšující, uklidňující a oblažující, to znamená láska k Bohu: "Budeš milovat Pána svého Boha celým srdcem a celou duší, celou svou silou a všemi svými myšlenkami." Kdyby někomu tato láska úplně a zcel a chyběla, podobal by se v tomto směru mrtvole sice hezkého člověka, která však v očích živých ztratí svou krásu a jen se rozkládá. Avšak láska k Bohu není jen naplněním lidského bytí, nýbrž také pramenem a zdrojem, který nese základy každé jiné lásky.


    Mohli bychom jmenovat ještě mnoho jiných forem lásky: lásku ke zvířatům, k hudbě, k vědě, ke kultuře, k zemi v níž žijeme, a nebo vůbec lásku k životu, lásku k přírodě, ke stvoření, které - jak si při každé mši sv. vděčně připomínáme - je plné Boží vznešenosti a Boží krásy.
    A přece: Když mluvíme o lásce, máme skoro vždy na mysli jen lásku mezi mužem a ženou. Možná přitom myslíme na Romea a Julii, nebo na jiné osoby, s nimiž se setkáváme ve filmu, v divadle nebo
v literatuře. Tyto osoby by pro nás nebyly ani srozumitelné ani důležité, kdybychom sami neznali vlastní touhu a vlastní zkušenost s láskou.
    Skutečné příběhy lásky se neodehrávají v televizi, ale ve skutečném životě, svým způsobem stejně krásně, stejně smutně, stejně dramaticky jako ty, které popisuje Shakespeare a jiní. Ano, v našich knihách a filmech by nebyli žádný Romeo ani Julie, kdyby láska neexistovala v životě lidí. "Romeo
a Julie" žijí uprostřed nás, mají mnoho tváří a skrývají se pod různými jmény. Jejic h příběhy inspirují lidské sny. Jak by tomu mohlo být jinak! Neboť láska je červenou nití, která se vine jednotvárností všedních dnů. Každá láska je tak nová a tak jedinečná, jako ti dva lidé, kteří se navzájem milují. Přesto je to stále stejná lásk a se svými zákonitostmi touhy, náklonností k druhým, odevzdáním se a přijímáním.
    Ve světě, který je poznamenán hříchem, musíme bohužel ještě dodat: Ke zkušenosti lásky patří i boj s egoistickými touhami a stud, který ukazuje, že i ve vztazích k pohlav í se ztratil ráj.
    Mnohdy začíná láska zcela nenápadně. Nepozorovaně roste a zraje, až si jednoho dne oni dva šťastně uvědomí, co jim bylo darováno. Jejich svatba z toho vyplyne jako velká samozřejmost a otevírá společný život, který může být chápán jen jako příběh velké lásky. Jejich láska se jim jeví jako něco, co už vždy bylo, a nedovedou si představit život jeden bez druhého.
    U jiných lidí vyrazí láska jako silný proud do života a všechno změní. To, co bylo dosud neotřesitelné, je v jednom dni zpochybněno a ten, kterého se to týká, si myslí, že jeho život teprve teď začíná. Okolí si bude samozřejmě dělat starosti a bude ho napomínat, aby byl rozumný, ale rozum lásky poslouchá jiný zákon: "Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob je žárlivost lásky.


Žár její - žár ohně,
plamen Hospodinův.
Lásku neuhasí ani velké vody
a řeky ji nezaplaví.
Kdyby za lásku chtěl někdo dávat
všechno jmění svého domu,
sklidil by jen jen pohrdání." (10)


    Nemůžeme samozřejmě zapřít, že mnoho lidí se na zdánlivě pevnou lásku spolehlo předčasně a poté se rozešli. Ale předtím, než budeme tyto případy citovat, bychom neměli lásku očerňovat, ale spíše říci: Skutečně existují příběhy lásky, ve kterých lidé nechají všechno ležet a stát, aby svůj život spojili s člověkem, kterého milují a později se ukáže, že nechybili.
    Pravé příběhy lásky se dějí na vesnicích, ve vilách bohatých, i na velkých sídlištích velkoměst, jako je Praha nebo Vídeň, nezávisle na barvě pleti nebo politických systémech. Ano, láska se prosazuje přes hranice a nenechá se zadržet ani horami, ani řekami, ani tradicemi nebo předsudky. Ani rozdílnost náboženství není závorou, kterou by láska nemohla otevřít.
    Jak důležité jsou tyto nikde nepsané a nikde neskloňované, ale žité příběhy lásky v životě lidí! Vždycky, když se dva lidé skutečně našli, zdálo se jim to jako zázrak a přece jako něco, co už odedávna očekávali. Všude na světě šeptají si navzájem: "Miluji tě u ž dávno. Dříve, než jsem tě poznala, milovala jsem tě a čekala na tebe a ty jsi přišel, jako kdybys věděl, že na tebe čekám."

Zpět na obsah
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest