katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

VI. KDYŽ BATOLE PLÁČE



Roční až dvouleté děti většinou pláčou z emočního rozrušení, ze strachu, úzkosti, odloučení nebo proto, že jim chybí matka a dostatek mateřské lásky.

NEJISTOTA


Mezi prvním až třetím rokem tráví děti stále méně času v tělesné blízkosti svých matek a zmenšuje se množství vzájemných doteků mezi matkou a dítětem. V protikladu této zjevné nezávislosti budou chvíle, kdy bude vaše batole velmi vystrašené a plné úzkosti. Stává se to obvykle v období kolem jednoho roku. Možná zpozorujete, že je tišší a méně neposlušné než obvykle. Bývá také velmi plaché před cizími lidmi v nových situacích a zoufale se tulí k vašim nohám.Může dokonce odmítat jídlo. Jsou to obecné příznaky úzkosti, na které byste měli ihned reagovat. Nejlepší způsob, jak si poradit s těmito úzkostmi, je, že své batole zahrnete projevy náklonnosti a přitom je budete osmělovat, aby bylo zvědavé a dobrodružné. Je také nutné podněcovat růst jeho sebevědomí. Chvalte je a odměňujte každý jeho krok, každý dosažený výsledek. Batole potřebuje vaše ocenění a bude dělat téměř všechno, aby je získalo, včetně projevů nové nezávislosti. Proto není tak těžké je povzbudit. Dítě, které má bezpečný vztah k rodičům, jej využívá jako základnu, ze které se vydává na svoje objevitelské výpravy a pokračuje v nich s rostoucí sebedůvěrou. Mnohé výzkumy ukázaly, že přítomnost osoby, ke které má dítě vytvořen bezpečný citový vztah, mu dává schopnost vypořádat se s novými, možná i hrozivými zkušenostmi a s úzkostí, která je provází.

STRACH Z ODLOUČENÍ

Batole je natolik připoutáno ke svému rodiči, že se odloučení od něj stává jednou z největších příčin potíží a strach z odloučení je jednou z nejsilnějších příčin úzkosti. Znepokojí-li dítě strach, nejistota a úzkost z odloučení, následuje pláč. Stupeň úzkosti je různý podle věku dítěte a závisí také na způsobu, jakým od něho odcházíte. Také záleží na tom, jak je obeznámeno se situací, ve které se nachází. Přirozeně závisí také na předešlých zkušenostech dítěte. Jestliže byly zprvu nepříjemné, pravděpodobně mu budou podruhé připadat ještě nepříjemnější. Děti opravdu nemají rády, když od nich odcházíme. Je to tak: čím jste lepší rodiče, tím více bude pravděpodobně dítě plakat při odloučení. Co je třeba dělat? Nikdy nehubujte dítě, které má strach. Vždy se snažte o pochopení a podpora. Ubezpečte své dítě, více skutky než slovy, že vám může věřit a spoléhat se na vás. Když řeknete, že se vrátíte za půl hodiny, udělejte to. Řeknete-li, že jdete jen do vedlejší místnosti, nechoďte dále. Řeknete-li, že se vrátíte za pět minut a budete pokračovat ve hře, vraťte se, jak jste slíbili. Jedním z největších zdrojů jistoty pro vaše dítě je to, že vám může věřit, protože dodržíte slovo. Ve vašem úsilí o pochopení a spolehlivost dbejte na to, abyste se nechovali příliš ochranářsky. To jenom zbrzdí ve vašem dítěti dobrodružného ducha a zabrání mu vytvořit si sebevědomí.

FRUSTRACE

Koncem druhého roku dobrodružný duch vašeho dítěte téměř určitě převýší jeho koordinaci a stupeň pohyblivosti. Bude se pokoušet o věci, na které nestačí jeho zručnost, smysl pro rovnováhu a tělesnou sílu. To mu způsobí velkou frustraci. Je samozřejmé, že zdrojem frustrace budete i vy, protože musíte svému batoleti pro jeho vlastní bezpečnost bránit v určitých činnostech. Snažte se tedy být trpěliví. Nejlepší podpora, kterou můžete svému dítěti poskytnout, je vaše pomoc. Pomáhejte mu při malování, při stavbě věže z kostek nebo při lezení. Pomáhejte mu stavět pískové hrady nebo seřadit vojáčky či domácí zvířátka. Jestliže mu frustrace z vlastní neschopnosti nažene do očí slzy, můžete rychle odvrátit jeho pozornost na jinou oblíbenou hru. Když se cítí frustrováno při pokusu hrát hru se staršími dětmi nebo dělat něco, co starší dítě bez problémů zvládne, navrhněte mu, že si společně zahrajete hru, o které víte, že na ni svými schopnostmi stačí. I když je velmi důležité, aby vaše dítě zkoušelo nové věci a pokoušelo se vždy znovu. Jestliže však nemá ihned úspěch, příliš mnoho porážek může způsobit jeho stagnaci. Nedejte se zatáhnout do soubojů se svým dítětem, ať už jde o to, aby šlo na nočník, nebo od něj chcete, aby snědlo určitý pokrm. Bude chtít prosadit nezávislost svého myšlení, a je-li to možné, měli byste to respektovat a nevynucovat si vše jen podle vašeho názoru. Učte dítě, aby se rozhodovalo v malých věcech samo. Vychovávat bez poutání je třeba už od malička, ale má být vždy spojeno s výchovou k řádu.

ZÁCHVATY ZLOSTI

Záchvaty zlosti slouží k vyvolání pozornosti. Záchvat bude pokračovat do té doby, dokud budete věnovat svému dítěti pozornost. Odvrátíte-li ji od něj, náhle přestane. Nejlepší způsob je odejít z místnosti. Vašemu dítěti to nijak neublíží. Zadržování dechu skončí samo sebou, protože dítě se nadechne, jakmile mu začne chybět kyslík. Jestliže sebou hází, jednoduše odstraňte z jeho blízkosti předměty, kterými by si mohlo ublížit a nechtě je, ať sebou hází a vříská. Nepokoušejte se je přemlouvat a nedejte se vyvést z rovnováhy. Nevyhrazujte trestem a tělesně netrestejte. Nic z toho ani v nejmenším nepomůže utišit záchvat nebo odvrátit záchvat následující. Jediný způsob, jak se má moudrý rodič chovat, je nechat dítě o samotě.

NOČNÍ PLÁČ

Některé děti pláčou, když jdou večer spát. V mnoha případech tomu můžete zabránit tím, že zavedete rituál před spaním. To neznamená, že budete neoblomní, ale spíše dáte svým večerům rytmus, na který si vy i dítě zvyknete. Koupání a odchod do postele by měly být v ideálním případě naplněny štěstím. Od svých šesti měsíců by se mělo dítě koupat s požitkem, a jestliže ke koupání přistupujete jako k době her, jste na dobré cestě. Po koupání by se dítě mělo cítit relaxované a mírně ospalé. Když je i večeře nenucená, neformální a šťastná, s nápojem a s pohádkou, s hrou nebo písničkou, podle toho, co má dítě rádo, a po ní je uložíte do postýlky s pevným a přitom láskyplným „dobrou noc“, mělo by stačit, když prostě jenom tiše odejdete. S přibývajícím věkem začnou děti dávat přednost písním a dokonce budou chtít, abyste je zpívali v určitém pořadí. Budou mít oblíbené pohádky, oblíbené písničky nebo budou rády usínat při poslechu hudby. Možná jim postačí, když u nich budete tiše sedět a číst jim nebo prozpěvovat. Zjistěte, který způsob ukládání do postele vyhovuje nejlépe vašemu dítěti a dodržujte jej každý večer. Pocit, že dítě ví, co se bude dít, mu dodává jistotu, když jde spát.

DELŠÍ ODLOUČENÍ

Důsledek delšího odloučení se většinou liší podle věku dítěte. Před šestým měsícem se u něj většinou neprojeví vážnější znepokojení, je-li na nějakou dobu odloučené od rodičů. Avšak od šesti měsíců až asi do pěti let jsou děti odloučením velice zneklidněné a je pravděpodobné, že chlapci tím trpí více než děvčata. Jestliže první zkušenost malých dětí byla nešťastná, je pravděpodobné, že budou daleko více znepokojené při svém druhém odloučení nebo přijetí do nemocnice. Čím déle toto odloučení trvá, tím více známek rozrušení dítě projevuje, zejména jde-li o odloučení od matky, otce nebo sourozenců. Proto má především matka být s dítětem i v nemocnici, pokud je to jen možné.

Důsledky se mohou zmírnit, stará-li se o dítě jiná osoba, např. nevlastní rodič nebo láskyplná pečovatelka, zejména když se v péči o ně dodržují jeho naučené denní zvyky a způsoby. Je potřebné seznamovací období, v němž se dítě pozná s osobou, která se má o něj starat, ještě před odloučením od rodičů. Vzpomínky na minulost by měl pečovatel v mysli dítěte obnovovat tak, že o nich bude vyprávět.

S přibývajícím věkem dítěte bývají příčiny pláče složitější. Jeho myšlení je stále dokonalejší a má mnohem širší vědomosti o světě a rozumí jemnějším odstínům, kterými vyjadřujete svůj souhlas nebo nesouhlas. Začíná si uvědomovat své postavení v rodině, mezi dětmi a ve světě jako takovém. Trpí však také novými nejistotami a úzkostmi. Strach již nebývá jednoduchý, jako např. strach z odloučení od rodičů. Mohou je způsobit různé nové a neobvyklé věci, které se stanou v průběhu dne. Protože lépe chápe, co se kolem něho děje, vzrůstá možnost, že ho budou zneklidňovat různé události. Jeho sebevědomí vzrůstá, ale stává se také citlivější, častěji pociťuje hanbu, lítost, frustraci, hněv, žárlivost nebo odpor. To všechno je může rozrušit a rozplakat. Protože také více ví o světě, uvědomuje si existující hrozby i to, jak by ho mohly zasáhnout. S většinou těchto věcí si musí poradit samo. Není to lehké pro nikoho, tím méně pro malé dítě, proto nás nepřekvapí, že se poměrně často uchýlí k slzám.

STRACH ZE SKUTEČNOSTI A Z PŘEDSTAV

Děti mezi druhým a třetím rokem trpí strachem z klasických příčin. To, že takovým strachem trpí také vaše dítě, není známkou abnormality. Dvě z těchto příčin jsou popsány dále. Je to především strach ze tmy. Je velmi rozšířený a není na něm nic nenormálního. Pomozte svému dítěti tak, že v pokoji necháte noční světlo. Nemusíte dělat žádné zvláštní vydání. Standardní žárovku v lampě nahradíte barevnou nízkowattovou žárovkou a to je všechno, co je nutné udělat. Můžete mu pomoci také tím, že je s tmou lépe seznámíte. Choďte s ním večer na procházku a ukažte mu všechny zajímavé věci, které přes den nejsou vidět, jako hvězdy nebo měsíc nebo nějaká noční zvířata (dobrý nápad je seznámit se s nimi v zoologické zahradě nebo v obrázkové knížce). V létě vezměte dítě do zahrady, prostřete na trávě deku a lehněte si na ni.

Dále je to strach z bouřky. Mnoho dětí se bojí hromu a blesků. Nejlepší je dítě nějak zaujmout, dokud bouřka nepřejde. Můžete mu vyprávět oblíbenou pohádku, pustit silněji televizi nebo hudbu, nebo vytáhnout hru, kterou jste si koupili na dobu, „kdy bude hodně pršet“.

JAK PŘISTUPOVAT KE STRACHU

Několik dobrých rad pro rodiče. Má-li vaše dítě často strach, povzbuzujte je, aby o svém strachu mluvilo, jakmile je toho schopné. Pozorně poslouchejte a ukažte dítěti svůj zájem a sympatie. Poslouchejte je, i když umí své pocity jen špatně vyjádřit slovy. Pomozte mu tak, že budete uvádět příklady, a ukažte mu, že se s takovými strachy identifikujete. Nikdy se dítěti za jeho pocity nevysmívejte a nezahanbujte je. To by vedlo jen k tomu, že by je skrývalo a odcizilo by se vám. Měli byste být vždy chápavým a soucitným přítelem, který umí dítěti pomoci a utěšit je v situaci, když se bojí. Musíte svému dítěti ukázat, jak si poradit se strachem. Zde je několik způsobů, jak to udělat.

Jeden z nejlepších způsobů, jak dodat dítěti jistotu, je, že mu ukážete, že jste stejní. Všechny děti rády poslouchají povídání o tom, jak to bylo, když vy jste byli malí. Vyprávějte svému dítěti o nějakém strachu, kterým jste trpěli vy, a vysvětlete mu, jak vám rodiče pomohli, abyste jej mohli překonat. Když se začne vaše dítě bát nějaké věci v domácnosti, např. automatické pračky, pomozte mu překonat strach tím, že mu vysvětlíte, že strojů se nemusí bát. A dokažte to, podržte je na ruce, když budete pračku zapínat, a přesné komentujte, co právě děláte. Ukažte mu, jak do ní sypete prášek a zapněte ji. Položte mu na ni ruku, aby cítilo vibrace, a potom zvolna a jemně položte na jeho ruku svoji, aby cítilo, že se nebojíte a že se s vaší podporou nemusí bát.

Nikdy nepřistupujte ke strachu tak, jako by to nebylo nic vážného. Pro vaše dítě je to vážné a je nutné se tím vážně zabývat. Bojí-li se např. vaše dítě nepříjemného stínu, který na stěnu vrhá lampa v jeho pokoji, přesuňte postel do polohy, ze které neuvidí žádné stíny. Jak máme přistupovat k iracionálnímu strachu ? Jedním z nejlepších způsobů, jak si poradit s iracionálním strachem, je rozehnat ho nějakým druhem tělesné aktivity. Jestliže se vaše dítě bojí příšer nebo duchů, řekněte mu, že jste rodič, který může dělat magické věci. Řekněte, že je můžete odfouknout, a ze všech sil foukněte. Slibte mu, že je odstraníte vysavačem, a zapněte ho. Někteří lidé tvrdí, že když se před svým dítětem tváříte, jako byste věřili na příšery a duchy, posilujete v něm přesvědčení, že existují. Proto je snad lepší říci, že duchové nejsou. Jediný problém je, že vám dítě neuvěří. Nemůže vám uvěřit, protože jeho strach není racionální.

Doc. Dr. Rudolf Smahel


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest