katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Sbírka potřebným lidem prostřednictvím organizace BAKHITA

Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.
Anatomický ústav LF UK v Plzni

OKULTISMUS V MEDICÍNĚ


     Tato stať je věnována bioenergetické nebo také biotronické medicíně. Jsou to disciplíny diagnostické i terapeutické, které svůj účinek vykládají přítomností zvláštní síly, bioenergie. Širším termínem pro jevy záhadné, nevysvětlitelné běžnými fyzikálními zákony a ležící i mimo medicínu, je parapsychologie, resp. psychotronika.

     Podle Rejdáka se psychotronika zabývá distančními interakcemi mezi organismy a zevním prostředím, jež jsou spjaty s mohutnostmi, řekli bychom raději vlastnostmi, duše. Přesnější formulaci poskytuje M. Rýzl, parapsycholog českého původu, který emigroval do Spojených států. Ve své knize Úvod do parapsychologie (Panorama, Praha 1991) říká, že se parapsychologie zabývá jevy záhadnými, spjatými s činností duše a nevysvětlitelnými běžnými energetickými způsoby.

     Jaké jevy náleží do parapsychologie? Je to široké spektrum jevů, které můžeme rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jevů jsou různé formy mimosmyslového vnímání, extra-sensory perception, proto běžná zkratka ESP. Patří sem jasnozření, proskopie, to znamená předvídání budoucnosti, nebo telepatie. Druhou skupinou jevů jsou psychokinetické, PK-jevy, kam patří například materializace, levitace i psychická chirurgie.

     Všechny tyto disciplíny, jevící se jako soubor zcela nehomogenní, jsou spojeny tím, že svůj efekt odvozují od bioenergie. Co to vlastně je? Nic nového. Už od pradávna všechny civilizace uznávaly existenci energie, která ovládá naše tělo a je nadřazena vědomí. Této energii v Číně říkali čchi, v Indii prána, v Tichomoří mana, v Evropě aether, fluid. Hahnemann ji označil jménem dynamis. Módnější termíny jsou ód, orgonská energie a řada dalších. To ovšem nic neříká o tom, jaká je povaha těchto energií. Existuje totiž široké spektrum hypotéz. Podle některých parapsychologů je povaha bioenergie materiální, podle jiných duchovní. Podle prvních je podstatou všech uvedených jevů elektromagnetismus nebo gravitační síla, popřípadě mezony či jiné známé částice. Podle jiných jsou to sice rovněž materiální energie nebo částice, které ale dosud nejsou známy. Dobbs mluví třeba o psitronech. Podle Kahudy jde o psychony, vakuové částice, nadané superinfragravitační aktivitou a šířící se nadsvětelnou rychlostí. Později dr. Kahuda mluvil o mentionech. Jiní mluvili o deltonech a astrálech ze světa duchů. Jisté je, že ani jedna z těchto představ se neukázala reálnou, a proto si většina dnešních parapsychologů představuje, že bioenergie má duchovní povahu. Spiritisté mezi nimi se domnívají, že k nám tyto síly přicházejí z minulosti, že to jsou duše zemřelých. Podle animistů má každá osoba svou vlastní duši nadřazenou našemu vědomí. Podle dalších hypotéz má bioenergie nadindividuální povahu. Je to jakési kolektivní, božské vědomí.

     Poslední jsou teorie kosmologické, které si už vypomáhají moderní vědeckou terminologií, většinou z oblastí kvantové fyziky, jejichž autoři se domnívají, že hypotetická bioenergie je nadsmyslová, nadčasová, nadprostorová a představuje jakési vícerozměrné kontinuum, které nás přesahuje. Žádná z těchto hypotéz nebyla ovšem potvrzena, a proto se parapsychologové nakonec dohodli na používání neutrálního termínu PSI, podle návrhu Thoulesse a Wiesnera. PSI = psychologické schopnosti.

     Jsou to síly psí-gama, které zprostředkují fenomény mimosmyslového vnímání, a psí-kappa, zajišťující psychokinetickou aktivitu. Obě tyto síly, resp. prvky, vytvářejí společné psí-pole, sdružující všechna dosud známá fyzikální pole, tedy elektromagnetické, gravitační, mezonové apod. Snad je ještě nutno dodat to, že naši čeští současní psychotronici místo PSI raději mluví obecně o informaci. V počítačovém věku je to zřejmě termín vhodnější, právě tak jako bioinformatika nebo bioinformační medicína. Nyní musím ukázat, jaké má parapsychologie podoby.

Historické etapy v parapsychologii

     Do oblasti parapsychologie můžeme počítat prastarou magii a magické obřady, které vznikly už na počátku lidské civilizace. Magie se dělila na černou, od ďábla, a bílou, od níž můžeme stopovat vývoj k medicíně a vědě.

     Později ve středověku to byly okultní vědy, okultismus, který měl svůj vlastní názor na svět a Zemi pokládal za živou bytost. Dozvuky těchto názorů nacházíme dnes v postmoderním věku v Lovelockově teorii o Gaie, Zemi jako živém organismu.

     V 19. století se objevila další fáze parapsychologie, spiritismus. Vznikl z pozorování dvou dcer pana Foxe v Hydesville blízko New Yorku, které slyšely divné harašivé zvuky ve svém domě. Domnívaly se, že to jsou duše zemřelých, a začaly s nimi rozmlouvat. O svých schůzkách s duchy okolo kulatého stolečku informovaly sousedy a zanedlouho se neuvěřitelně rychle, bleskově spiritismus rozšířil po celém státě. V r. 1870 už bylo v Americe 10 milionů, v roce 1890 15 milionů lidí, kteří propadli spiritismu, a byli to i vážení vědci, filosofové a politici. Kontakt mezi živými a zemřelými zprostředkovali paragnosti, média, nadaná zvláštní schopností. Duše zemřelých se objevovaly, rozmlouvaly, psaly, fotografovaly se, hudební nástroje samy hrály…

     Někteří parapsychologové se domnívali, že si tyto okultní, resp. hermetické jevy zaslouží skutečně vědecké bádání a rozbor. Založili tak moderní parapsychologii. Bylo to v roce 1882 v Londýně, kde vznikla Společnost pro psychický výzkum, Society for Psychical Research. Záhy se podobné společnosti rozšířily po celém světě. Jejich cílem bylo zkoumat záhadné jevy a dokázat, že existují síly zodpovědné za existenci mimosmyslového vnímání a psychokinetických fenoménů. Experimentální cestou se snažily prokázat existenci těchto sil. Parapsychologickému výzkumu se věnovali vědci z řad fyziků, matematiků i psychologů a bylo založeno několik časopisů – The Journal of Parapsychology, The Journal of Society for Psychical Research, v Evropě The European Journal of Parapsychology a další. Vycházejí dodnes.

     Experimenty byly prováděny na specializovaných ústavech nebo odděleních univerzit. Začátkem století existovalo několik desítek takových ústavů. Nejvýznamnější z nich, v Durhamu, vedl Joseph Banks Rhine, který zavedl standardní metodiku do studia parapsychologických jev. Paragnosti měli hádat výsledek házení kostkou nebo odhadnout, jaké karty budou vytaženy ze stroje, který karty automaticky vybíral. Výsledky byly skutečně překvapivé a zdálo se, že potvrdí možnost proskopie, telepatie i všech dalších příbuzných parapsychologických disciplín.

     Záhy se však ukázalo, že pozitivní výsledky byly způsobeny záměrným výběrem. Při rekapitulaci se je nepodařilo ověřit a parapsychologie tím do značné míry ztratila kredit. Zhruba kolem poloviny našeho století, v padesátých letech, řada těchto stavů zchudla nebo zanikla, časopisy ztrácely svou úroveň i čtenáře. Byl to však jen přechodný ústup. V posledních třiceti letech nastal nový vzestup parapsychologie, který měl několik příčin. Souviselo to samozřejmě s antiscientismem, filosofií New Age, ale byl zde i jiný prvek. Byla tu studená válka. Jak v Sovětském svazu, tak ve Spojených státech se domnívaly vojenské štáby, že pomocí telepatie by se mohly špionážně informovat o cizích letounech, ponorkách, pomocí telekinetických fenoménů chtěly zasahovat do nepřátelských generálních štábů, rušit počítačové systémy. My se tomu smějeme, ale není to fntazie. Tyto štáby skutečně existovaly; v Americe to byla specializovaná jednotka u CIA, nazývala se Star Gate. Měla šest senzibilů, kteří byli údajně nadáni touto mimořádnou schopností, a prý se jim podařilo zhruba ve dvaceti případech hledání různých zbraní, např. ponorek, nebo osob, např. Kaddáfího, uspět. Podobné informace byly odtajněny ve Spojených státech teprve nedávno, ale už dříve se vědělo, že americká vláda nabízela granty na výzkum telepatických a jiných parapsychologických jevů. Samozřejmě to bylo další vzpruhou pro ústavy, o kterých jsem se už zmínil. Ty obnovily svou činnost a byly zakládány ústavy další, které začaly pracovat novou, exaktní metodikou a byly vybaveny na nejmodernější technické úrovni počítačovými systémy a kamerami. Z těchto ústavů snad postačí jmenovat univerzitu v Princetonu, která má své oddělení pro studium anomálních jevů, či Edinburskou univerzitu, na níž dokonce studenti mohou promovat z parapsychologie a kde se věnuje telepatii prof. Morris. Také ve Freiburgu v Německu je takové oddělení při fakultě psychologie a před několika lety si v Japonsku firma Sony zřídila vlastní oddělení na průzkum fenoménů spojených s mimosmyslovým vnímáním. Co dělají tyto laboratoře, k jakým výsledkům došly, o tom se zmíním později.

     Teď přejdu k termínu psychotronika. Zavedl jej Clark v roce 1955, ale používal se prakticky jen ve východní Evropě v komunistických zemích, kde nabyla parapsychologie nových rysů. Zatímco západní parapsychologové se snažili definovat elementární, velice jednoduché jevy, na kterých by prokázali existenci psychických sil, u nás se pod psychotroniku zahrnovalo úplně všechno, co bylo tajemné, všechno, co dříve patřilo do spiritismu. Kritici této východoevropské psychotroniky tvrdí, že vrátila parapsychologii o celé století nazpátek. Jejími typickými rysy bylo, že se zdrazňovala spíše fyzikální podstata těchto jevů. Prý proto, že jedině tak byla psychotronika přijatelná pro vládce komunistických států.

     Jisto je, že tu byly i jiné stránky, kterými se lišila psychotronika od západní parapsychologie, a to především svým pragmatismem. Využívala se k detekci vody nebo geopatogenních zón pomocí proutku a zejména intenzivně se od samého začátku zabávala léčitelstvím. V posledních letech se tento trend ještě zvýraznil.

     Jak se vyvíjela psychotronika u nás? Za jejího zakladatele snad lze považovat pana Pavlitu z Hradce Králové, který jako první pomocí vlastní energie nabíjel tzv. rezonátory nebo biogenerátory. Byly to nejrůznější, velice jednoduché instrumenty, třeba mosazná tyčka, které po nabití bioenergií údajně prováděly materializaci, dematerializaci, levitaci. Vysoce se cenilo, že nikomu neprozradil, jakým způsobem nabíjel své generátory, a že se tak výsledky jeho výzkumu nedostaly do rukou západních velmocí.

     Později, v r. 1973, převzala štafetu Psychoenergetická laboratoř při Vysoké škole chemicko-technologické, která existovala až do roku 1990. U nás také byla založena Mezinárodní psychotronická společnost. Jejím prvním prezidentem byl Rejdák a první kongres se konal v naší republice. Naši psychotronici jezdili přednášet svévýsledky do zahraničí, do SSSR i do Japonska. Psychotronický výzkum byl bohatě dotován i ze strany ministerstva, v jehož čele byl profesor Kahuda, psychotronik. Tyto aktivity přinesly řadu výsledků, které svědčily ve prospěch existence bioenergie a podle tvrzení psychotroniků byly úspěšně oponovány. Ve skutečnosti ovšem většina oponentních řízení vyzněla negativně a odmítla jejich experimenty.

     Po roce 1990 pronikla psychotronika do široké populace. Nyní je snad už 10 až 12 tisíc „psychotroniků“, kteří vytvořili Národní společnost pro psychotroniku, později Psychoenergetickou společnost. Vydávají také svůj časopis Mandala nova. Jejich aktivita směrem k léčitelství se stupňovala a před třemi lety navrhli zákon o léčitelství. Vstupují mezi ně stále další a další lékaři. Hlavním dnešním cílem biotroniků je získat uznání od našich oficiálních institucí a přivést tuto formu léčitelství do rámce medicíny. Jejich poslední aktivitou je snaha založit u nás psychotronickou nemocnici. Pan Pfeiffer shání sponzory a televize zorganizovala klinické experimenty, jež měly prokázat účinnost psychotroniky.


Pokračování zítra
Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.



 


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest