katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

V listopadu opět vychází nové číslo časopisu IN!-Dívčí svět. Co se v něm dočtete? Všechno, co je právě IN! 

Za prvé zde nesmí chybět odpovědi na to, jak a proč se slaví svátek všech svatých či památka zesnulých a navíc jak získat plnomocné odpustky. Dále na vás čeká INterview s hudebníkem Pertem Bendem. Dozvěděli jsme se, že neskládá jen populární hudbu, ale zabrousil i do světa žalmů. Další hudební nadílku tvoří zmínka o již zaniklé křesťanské skupině Audio Adrenalin. Je opravdu Bible složitá a nesrozumitelná? Odpověď nám dá o. Vítek Zatloukal. Láska je krásná, ale jak a kde najít toho pravého? Více v rubrice INlove. Jiná náboženství, jiné zvyky. Jak se slaví muslimská svatba se dočtete v naší reportáži. Za přečtení stojí i zmínka o výročí salesiánského hnutí článkem Po stopách salesiánů. A to není zcela vše. Na každou ze čtenářek čeká plno zajímavých soutěží se super cenami. Takže i v listopadu můžete být IN! 

Ukázka z minulého čísla:

Duchovní Injekce - Bible je moc složitá…

Perex: „Pořád v kostele slyším, abychom četli z Bible, ale když já tomu nerozumím. Otevřela jsem ji na začátku a chvíli to šlo, ale pak přišly takové divné příběhy, a tak jsem to zase odložila. Prý je Bible pro každého, asi kromě mě...“ :-(

Takový pocit prožije mnoho lidí. Bible je krása, kterou nově poznávám, a slovům - i když jsou přeložená do češtiny - se musím naučit rozumět.

Je Bible nemoderní a zastaralá?
Rozhodně nezačínej číst Bibli od začátku do konce jako jiné knihy. Bible vznikla v jiné kultuře a její první knihy byly sepsány před více jak třemi tisíci lety. Mnoho z toho, čím dnes lidé žijí (mobily, počítače, auta), v Bibli nenajdeme. Naopak tam najdeme mnoho předvědeckých názorů, které dnes jsou překonány. Znamená to snad, že Bible je kniha nemoderní, zastaralá? Určitě ne. Kdybys chtěla číst Bibli jako encyklopedii, přírodovědeckou příručku nebo knihu dějepisu, budeš zklamaná. 

V Bibli je vyjádřena láska Boha ke člověku…
Bible je totiž svědectví o tom, že člověk je Božím stvořením a že Bůh člověka miluje. Když k ní přistoupíš takto, objevíš, že přes všechny vnější změny zůstává něco stále stejného: naše srdce, naše duše. V Bibli najdeš mnoho svědectví o tom, že Bůh byl, je a bude člověku blízko, že nás nepřestane mít rád. Teprve když při čtení Bible pochopíš tuto podstatu, přijde chvíle, kdy se budeš moci věnovat i částem, které jsou těžší, méně srozumitelné, nebo které si dokonce na první pohled odporují. A také pochopíš, že když Boží slovo od tebe něco žádá, když chce něco změnit v tvém životě, je to opravdu pro tvé dobro.

Dobré je číst Bibli ve společenství
Prakticky bych ti doporučil začít od jednoduchých příběhů ze života Ježíše. Postupně do nich pronikneš a uvidíš, že Ježíš se dívá na tebe, že se tebe osobně dotýká, že promlouvá k tvému srdci. Je dobré o tom mluvit s dalšími přáteli ve společenství nebo se svými rodiči a sourozenci v rodině. A když si přesto nevíš rady, neboj se zeptat kněze ve své farnosti. Tvůj upřímný zájem o Boží slovo ho určitě potěší. Když není nikdo v tvé blízkosti, kdo by ti poradil, můžeš si pomoci různými vysvětlivkami a poznámkami, které najdeš v některých vydáních Bible nebo v jiných knihách. A v neposlední řadě ti můžeme zkusit odpovědět a pomoci přes internet. 

Napsal P. Vít Zatloukal


Na všechno mám čas!
Perex: Moje motto bylo: „Děti ano, ale za dlouho. Manžela ano, ale až někdy. Být ženou v domácnosti? NIKDY!“

Kluci se kolem mě vždycky točili jak satelity, já jsem jen s úsměvem odmítala a užívala si života. Nechtěla jsem se nějak extra vázat, i když, pravda, troška něhy mi občas chyběla. Když mi bylo sedmnáct, přišel k nám do kostela ale jeden krásný voják J. Rázem jsem měla oči jen pro něho a brzy jsem zjistila, že sympatie jsou vzájemné. 

Byla jsem v pohádce
Všechno plynulo hrozně rychle. (Nebo jsem snad samou zamilovaností nevnímala čas?) Každopádně vyznání lásky střídaly pohlazení a polibky a najednou tu byl i zásnubní prstýnek… Všechno jako v té nejkrásnější pohádce! Jenže jak to i v pohádkách chodí, přišel drak. Drak v podobě dlouhého odloučení. Martin (tak se ten nádherný voják jmenoval) musel na půl roku odjet na mírovou misi do Bosny. Najednou jsem osaměla. Zbyly mi jen vzpomínky a já se často utápěla v slzách. 

Konečně free
Rozhodla jsem se odjet do Anglie. „Alespoň změním prostředí a rozveselím se,“ myslela jsem si. A opravdu to zabralo – noví kamarádi, nové objevy, možnosti i příležitosti mě zaměstnávaly natolik, že jsem začala žít trošku jiný život. Nikdo mě nekontroloval, a tak jsem si užívala. Kromě hospod, alkoholu a cigaret jsem zkoušela i kokain. Často jsem byla na vrcholu, často na dně. Nepoznávala jsem sama sebe a nesnášela jsem se. Při tom všem byl ale můj vysněný Martin na modlitbách se mnou. Věděl o všem, prožíval se mnou každý (pro mě tehdy hloupý, pro něho hodně zraňující) odchod do hospody. Já si užívala v komfortu velkoměsta, on byl uvězněn za ostnatými dráty a vyklízel masové hroby. Já viděla přepych, on neuvěřitelnou chudobu.

Náruč, nebo konec?
Čas plynul a nadešla chvíle setkání. Setkání tak dlouho očekávané, ale nyní pro mě i trošku nejisté. „Jak se na mě asi po tom všem může dívat?“ pomyslela jsem si. „Může mě po tom všem ještě milovat?“
Miloval! I po tom všem mě objal láskyplnou náručí a oběma nám vyhrkly slzy… S ním se mi do života vrátila i touha po Bohu, touha smát se, žít zas normálně. Za ten půlrok jsme se tolik poznali! Tak moc o mně věděl, a přece jeho vyznání lásky neutuchala.

Krása čistoty
Jsem si vědoma svých „úletů“, své slabosti v mnoha věcech a nedokonalosti, nicméně jsem dnes zpětně Bohu moc a moc vděčná, že v tom všem mě ochránil před jednou velkou věcí – nevěrou. Skrze Martina mi Bůh mocně požehnal, a kdybych si něco začala s někým jiným, nevím, jak by se vše dál ubíralo. Je snadné podlehnout pokušení, těžké obstát. Je ale pak nááádherné jít do manželství čistá, neposkvrněná a oddaná. Martin o mně věděl, jaká jsem rebelka, ale věděl i o mé hluboké lásce k němu. 

Ženou v domácnosti? Teď už moc ráda!
A tak se stalo, že jsem se v devatenácti letech vdávala a ve dvaceti jsme už chovali nádhernou holčičku Kláru. Moje „světské choutky“ pomalu ustupovaly a já se přirozeně stala obyčejnou maminkou, která vytváří domov, dělá manželovi zázemí a snaží se mu oplácet lásku a odpuštění, které se mi od něho dostalo.
Můj postoj se změnil opravdu o 180 stupňů. Sama sebe nepoznávám. Jen vím, že kdyby mě Bůh nezměnil, nikdy by mi nemohl dát tak skvělého manžela. Martin je totiž pořád ten voják (krásný – dodávám J) a občas ještě jezdí na zahraniční mise nebo na cvičení. Kdyby mě Bůh neochraňoval a nezměnil, nikdy bych mu nemohla dát to, co od rodiny potřebuje – láskyplné zázemí.

Neboj se ani ty toho, že Bůh povede tvůj život. Protože ho chce změnit a naplnit dobrem a láskou!
    
Napsala Blanka




 


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest