katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Společné prohlášení podepsané 30. listopadu 2006 v Istanbulu
Benediktem XVI a Bartolomějem I.


»Toto je den, který učinil Pán; jásejme a radujme se v něm.«
(Žalm 118,24)


     Přátelské setkání, které jsme prožili, my, Benedikt XVI., římský papež, a Bartoloměj I., ekumenický patriarcha, je Božím dílem, a co více, darem, který jsme od něj obdrželi. Vzdáváme díky Tvůrci všeho dobra, který nám znovu dovolil zakusit v modlitbě a setkání naši radost z toho, že se cítíme být bratry, a obnovit své úsilí o plné společenství. Toto úsilí pramení z vůle našeho Pána a z naší zodpovědnosti coby pastýřů Církve Kristovy. Naše setkání může být znamením a povzbuzením pro nás všechny k tomu, abychom sdíleli stejné smýšlení a stejné postoje bratrství, spolupráce a společenství v lásce a v pravdě. Duch Svatý nám bude pomáhat v přípravě velkého dne znovunastolení plné jednoty, tehdy a tak, jak ji Bůh chce. Tehdy budeme moci skutečně jásat a radovat se.

     S vděčností jsme si připomněli setkání našich ctihodných předchůdců, požehnaných Páně: oni ukázali světu naléhavou nutnost jednoty a načrtli bezpečné cesty k tomu, jak jí dosáhnout – v dialogu, v modlitbě a v každodenním životě církve. Papež Pavel VI. a patriarcha Athenagoras I., poutníci do Jeruzaléma, na ono místo, kde Ježíš zemřel a vstal z mrtvých pro spásu světa, se pak znovu setkali zde ve Fanaru a v Římě. Zanechali nám společné prohlášení, které si stále udržuje svou plnou hodnotu, podtrhujíc, že skutečný dialog lásky musí podepírat a inspirovat všechny vztahy mezi lidmi a stejně tak mezi církvemi, „musí být zakořeněn v naprosté věrnosti jedinému Pánu Ježíši Kristu a ve vzájemném respektu k vlastním tradicím“ (Tomos Agapis 195). Nezapomněli jsme na vzájemné návštěvy Jeho Svatosti papeže Jana Pavla II. a Jeho Svatosti Dimitria I. Právě během návštěvy papeže Jana Pavla II., jeho první ekumenické cesty, bylo oznámeno založení Smíšené komise církve římskokatolické a ortodoxní. Ta si vzala za cíl vyhlášení a znovunastolení plného společenství.

     Co se týče vztahů mezi církví římskou a konstantinopolskou, nemůžeme zapomenout na slavnostní církevní akt, který uvrhl do zapomnění staré exkomunikace, jež v průběhu staletí negativně ovlivňovaly a stále ovlivňují vztahy mezi našimi církvemi. Dosud jsme také z tohoto aktu nevyčerpali všechny přínosné důsledky, které z něj mohou plynout pro naši cestu k plné jednotě. Také ona Smíšená komise je povolána k tomu, aby při tom sehrála důležitou úlohu. Povzbuzujeme své bratry k činné účasti na tomto procesu modlitbou a výmluvnými skutky.

     Při příležitosti plenárního zasedání Smíšené komise pro teologický dialog, které se nedávno konalo v Bělehradě a bylo laskavě přijato srbskou pravoslavnou církví, jsme vyjádřili svou hlubokou radost z oživení teologického dialogu. Po několikaletém přerušení způsobeném nejrůznějšími potížemi mohla Komise znovu pracovat v duchu přátelství a spolupráce. V jednání o tématu „konciliarita a autorita v církvi“ na místní, regionální a univerzální úrovni zdůraznila etapu studia eklesiologických a kanonických důsledků svátostné přirozenosti církve. To umožní zaujmout stanovisko k některým dosud sporným klíčovým otázkám. Jako v minulosti jsme rozhodnuti neustále podporovat práci svěřenou této Komisi a spojujeme se s jejími členy ve svých modlitbách.

     Jako pastýři církve máme především na paměti poslání hlásat evangelium dnešnímu světu. Toto poslání – „jděte, získávejte učedníky ze všech národů“ (Mt 28,19) – je dnes více než kdy jindy aktuální a nezbytné, a to i v zemích tradičně křesťanských. Nesmíme ovšem přehlížet nárůst sekularizace, relativismu a dokonce i nihilismu v celém západním světě. To vše volá po obnoveném a mohutném hlásání evangelia, hlásání, které bude přizpůsobeno kulturám naší doby. Naše tradice pro nás představují dědictví, které je třeba nadále sdílet, předkládat a aktualizovat. Proto musíme posílit svou spolupráci a společné svědectví před tváří všech národů.

     Kladně jsme ocenili cestu k utváření Evropské unie. Původci této velké iniciativy neopomněli brát ohled na všechny aspekty lidské osobnosti a její nezcizitelná práva, především právo na svobodu vyznání, která je svědkem a ručitelem všech ostatních svobod. V každé iniciativě sjednocení musí být chráněny menšiny, jejich kulturní tradice a náboženská specifika. I když jsme v Evropě stále otevřeni ostatním náboženstvím a jejich kulturnímu přínosu, musíme spojit své síly, abychom ochránili křesťanské kořeny, tradice a hodnoty, abychom zajistili respekt k historii a přispěli tak k budoucí evropské kultuře a ke kvalitě lidských vztahů na všech úrovních. V tomto kontextu nemůžeme nepřipomenout nejstarší svědectví a jasné křesťanské dědictví v zemi, kde se naše setkání koná, počínajíce tím, co praví Skutky apoštolů o postavě svatého Pavla, apoštola národů. V této zemi se setkaly poselství evangelia a kulturní tradice starověku. Toto pouto, které tak obohatilo naše společné křesťanské dědictví, je stále aktuální a ponese plody pro budoucí evangelizaci a naši jednotu.

     Máme na paměti všechny končiny země, kde žijí křesťané, a obtíže, s nimiž se musí potýkat, zvláště chudobu, války a terorismus, ale i různé formy utiskování chudých, vyhnanců, žen a dětí. Jsme povoláni k tomu, abychom se společně přičinili ve prospěch práv člověka, každé lidské bytosti, stvořené k Božímu obrazu a podobě, a každého hospodářského, společenského a kulturního rozvoje. Naše teologické a etické tradice mohou poskytnout pevný základ ke společnému hlásání a jednání. Především chceme potvrdit, že zabíjení nevinných v Božím jménu je přečin vůči němu a vůči lidským právům. Všichni musíme usilovat o obnovenou službu lidem a o obranu lidského života, každého lidského života.

     Z celého srdce se soustředíme na mír na Středním východě, kde náš Pán žil, trpěl, zemřel a vstal z mrtvých, a kde také řadu staletí žije množství našich křesťanských bratří. Vřele doufáme, že se v těchto zemích obnoví mír, posílí soužití jednotlivých národů, církví a vyznání, které zde žijí a působí. Proto chceme povzbudit bližší vztahy mezi křesťany a každý autentický a upřímný mezináboženský dialog, abychom se postavili na odpor jakékoli formě násilí a diskriminace.

     V současné době, tváří v tvář velkým hrozbám pro životní prostředí, chceme vyjádřit svou pozornost vůči negativním dopadům, které může mít na lidstvo a celé stvoření ekonomický a technologický pokrok, který nezná své meze. Jakožto náboženští představitelé pokládáme za jeden ze svých velkých úkolů povzbuzovat a podporovat všechna úsilí o ochranu Božího stvoření a o to, abychom příštím pokolením ponechali zemi, na níž budou moci žít.

     Naše myšlenky se konečně obracejí k vám všem, ke věřícím našich církví po celém světě, biskupům, kněžím, jáhnům, řeholníkům a řeholnicím, laikům a laičkám ve službách církve a všem pokřtěným. Pozdrav v Kristu zasíláme všem ostatním křesťanům a ujišťujeme je o svým modlitbách a ochotě k dialogu a spolupráci. Všechny vás zdravíme slovy Apoštola národů: „Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.“ (2 Kor 1,2)

Ve Fanaru 30. listopadu 2006

Benedikt XVI.
Bartoloměj I.


Z textů zveřejněných na stránkách Vatikánského rozhlasu pro Radio Proglas přeložil Zdeněk Drštka


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest