katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Příchozí mají právo na respekt a spravedlivé zacházení


Do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dorazila opět novela trestního zákona, která stanovuje skutkovou podstatu nového trestného činu – napomáhání k neoprávněnému pobytu na území České republiky. Možné kriminalizování pomoci cizincům ale vzbuzuje řadu otázek.

Mezinárodní migrace v posledních letech nabyla na významu i v České republice. Z několika nedávno zveřejněných empirických studií postojů české veřejnosti vůči cizincům plyne, že postoje k imigraci jsou převážně negativní. Skoro tři čtvrtiny respondentů jsou přesvědčeny, že imigranti zvyšují míru kriminality, jen o něco méně lidí je názoru, že počet přistěhovalců by se měl snížit, a to i proto, že dle jejich mínění vláda vynakládá na pomoc jim určenou příliš mnoho peněz. Téměř 60 % je přesvědčeno, že imigranti berou „našim“ lidem práci. Česká veřejnost si nepřeje, aby stát podporoval integraci cizinců, a přitom – kontroverzně – požaduje jejich asimilaci, a tím tedy splynutí s kulturně homogenní českou většinovou společností. Všechny tyto postoje se projevují i v zemích našich sousedů, ale my Češi jsme vůči imigraci a možnému pozitivnímu přínosu z kulturní různorodosti velmi skeptičtí.

Náš obnovený český stát jako by se chtěl izolovat v srdci Evropy v jakémsi sebeuspokojení: „konečně sami“. Sociální psychologie i dějiny našeho národa mohou možná přispět vysvětlením, proč takové postoje převažují. Nemohou je však ospravedlnit. Po celá staletí náš národ trpěl problémem exulantů, vyhnanců a utečenců, kteří zemi opouštěli z důvodů náboženských, ideologických a národnostních. Sami jsme se podíleli na tom, že tři miliony našich německy mluvících spoluobčanů muselo opustit zemi svých předků.

Chceme poukázat na jeden podstatný zdroj těchto postojů. Tím je tvrdost našich srdcí. V tisícileté duchovní tradici starých Izraelitů, kteří sami měli trpké zkušenosti s vyhnanstvím, nacházíme duchovní poznání, že Bůh chrání přistěhovalce, je na straně pronásledovaných, a „mate cestu bezbožníků“. Ježíš již jako malý chlapec prchal před krutovládným králem a Svatá rodina měla v Egyptě, vyjádřeno dnešním jazykem, statut uprchlíků. Buďme tedy vstřícnější vůči těmto „přivandrovalcům“, přijímejme je jako naše bližní v obtížné situaci. Bez změny našich postojů – bez „obrácení našich srdcí“ – zůstane i psané právo jen mrtvou literou. Jen duch slitovnosti ji může oživit. Věřme, že solidární postoj k přistěhovalcům nám jednou bude připočten k dobru.

Počet úspěšných žadatelů o azyl je obdobný jako v jiných evropských zemích, možná dokonce vyšší, tj. 8 %. V konkrétních číslech však jde „jen“ o desítky lidí. Přesto dnes žije v Česku na 350 000 cizinců a v příštích letech se očekává, že jich bude přibývat o třicet tisíc ročně. Legálně ke konci února 2007 v Česku pracovalo 187.973 cizinců, což je zhruba o 40.000 víc než před rokem. Máme na mysli slovenské, ukrajinské, vietnamské a jiné zahraniční dělníky. Dnes tvoří přibližně 3 % obyvatelstva, ale za deset let bude možná každý desátý obyvatel Česka cizinec. Jsme zemí s nejrychleji rostoucím počtem cizinců v Evropě. Můžeme tyto trendy přehlížet, nebo se můžeme pokusit vstřícně nabídnout příchozím aspoň základy naší kultury. Ta zahrnuje i právní prostředí. Přes veškerou snahu se nedaří citlivou oblast spojenou s migrujícím obyvatelstvem v našich podmínkách vhodně uchopit. V návrhu novely trestního zákona je zakotvena nová skutková podstata trestného činu:
Kdo za úplatu nebo jinou výhodu či prospěch jinému pomáhá k neoprávněnému pobytu na území republiky, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Při výkladu výše uvedené formulace pak hrozí kriminalizace práce advokátů a jiných osob poskytujících poradenské služby, služby humanitárních organizací poskytujících pomoc všem osobám v nouzi (lidskoprávní nevládní organizace, charity, noclehárny a jídelny pro osoby bez přístřeší, aj.); dalších poskytovatelů běžných služeb (lékařů, zařízení pro děti a jiné). Není zde vyloučen okruh osob žádajících o azyl. Uvedené skutečnosti jsou problematické i z hlediska lidských práv.

Fungování trestního práva není možné v souvislosti s migrací samozřejmě vylučovat. Je nezbytné ho uplatňovat například při nelegálním překračování hranic a organizování takové činnosti či při jiném chování poškozujícím společnost samotných občanů ČR. Takovou činností jsou např. některé způsoby a formy nelegálního zaměstnávání migrantů apod. Aktuálně diskutovaná varianta trestního zákona však ve svém striktním výkladu paradoxně otvírá možnost stíhat i pracovníky, kteří jsou profesně určeni k pomoci imigrantům a jejichž studium je většinou financováno ze státních peněz.

Domníváme se, že jasně strukturovaná pravidla pro azylovou politiku, pravidla udělování trvalého pobytu či zaměstnávání cizinců a určitá vhodná forma lidskoprávního přístupu při jejich aplikaci přinesou mnohdy v dlouhodobých souvislostech lepší celospolečenské výsledky, než striktní uplatňování trestního práva.

V postoji jak vůči přistěhovalcům a žadatelům o azyl, tak i – obecněji – ve správě věcí veřejných: Nezatvrzujme svá srdce, když uslyšíme Kristův hlas.


Václav Malý
biskup
předseda rady Iustitia et Pax při ČBK

21. března 2007



 


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest