katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

HOMILIE NA SLAVNOST SV. JOSEFA V BRNĚ

(19. března 2002)

Vážený a milý pane biskupe,
milí spolubratři v kněžské službě a milé řádové sestry,

milí bratři a sestry v Kristu.

1. Je mi velkou radostí, že mohu jako zástupce Svatého otce ve vaší zemi vykonat na dnešní slavnost svatého Josefa svou první oficiální návštěvu v Brněnské diecézi. Všechny vás zdravím v Kristově lásce: vašeho ctěného pastýře, biskupa Vojtěcha Cikrleho, kněze a řeholníky, všechny věřící vaší místní církve, jakož i představené a občany tohoto města. Zároveň posílám své srdečné pozdravy také všem, kteří jsou s námi spojeni prostřednictvím rozhlasu.

Slavnost svatého Josefa není jen zvláštním svátkem pro ty, kteří nosí jeho jméno a proto dnes slaví své jmeniny. Je to velký svátek rovněž pro celou Církev, která uctívá svatého Josefa jako svého ochránce. Jako byl Ježíš Kristus, vtělený Syn Boží, svěřen za svého pozemského života do otcovské péče svatého Josefa, tak je i Církev, v níž Kristus mezi věřícími žije dál až do konce času, navždy svěřena jeho zvláštní ochraně.

Vám všem i všem z diecéze, kteří dnes tak jako já slaví své jmeniny, přeji mnoho stěstí a požehnání. Zároveň vás všechny zvu, abyste si při dnešní slavnostní bohoslužbě k poctě svatého Josefa, ochránce Církve, znovu uvědomili veliký dar moci patřit k Církvi Ježíše Krista; že nám je Kristus ve své Církvi takřka tělesně blízký a že nás na naší pouti osvěcuje svou radostnou zvěstí a posiluje svátostmi.

2. Vaše vlast – Morava, milí bratři a sestry, patří k zemím, které přijaly víru kázáním dvou velkých slovanských apoštolů svatých Cyrila a Metoděje. Svatý Metoděj nakonec nalezl ve vaší zemi i hrob, který je ještě dnes uctíván věřícími na Velehradě. Země a lidé zde, jejich životní styl i kultura jsou hluboce poznamenány křesťanskou zvěstí. Početné kostely a kláštery z dřívějších staletí jsou toho dodnes výmluvným svědectvím.
    Připomeňme si dnes krátce zvláštním způsobem těžké časy utlačování a krutého pronásledování, které musela prožít Církev ve vaší zemi – především v posledním století – pod zvůlí nacionálního socialismu a komunismu. S úctou vzpomínám na mnohé bratry a sestry ve víře, biskupy a kněze, řeholníky a řeholnice i prosté křesťany, kteří s důvěrou v Krista a Církev snášeli s ohromnou statečností vyznavačů nespočetná strádání, potupy, věznění a nezřídka i smrt

Kéž by nebyla zapomenuta oběť těchto statečných svědků víry, nýbrž by se stala pro Církev ve vaší zemi zdrojem povzbuzení a obnoveného křesťanského života! Děkujme Bohu, že Církvi, jež byla po desetiletí ateistického režimu nucena k existenci v podzemí, je jí nyní opět v této zemi přiznáno právo na život. Ústava dnešní České republiky opět chrání a zaručuje svobodu vyznání a svědomí svých občanů. Radujte se z této změněné situace, buďte za to vděční a využívejte odpovědně nových svobod a možností!

 Je velmi bolestivé, že se, podobně jak je tomu dnes na mnoha místech v moderní společnosti, i ve vašem národě mnozí lidé odvrátili od Boha a Církve. Nepřísluší nám je posuzovat. To je vyhrazeno pouze Bohu. Jejich nábožensky lhostejné chování má být pro nás spíše popudem, abychom se o to rozhodněji a věrněji přiznávali ke Kristu a Církvi. Dnes již není – díky Bohu! – jako v době pronásledování životně nebezpečné vystupovat veřejně jako křesťan. Přesto se od nás i dnes vyžaduje odvaha a odhodlanost, snažíme-li se uspořádat náš život podle svého svědomí a svého náboženského přesvědčení.

 

3. Církev není pouze lidský spolek, do něhož a z něhož může člověk dle libosti vstupovat a vystupovat. Není to žádné nezávazné zájmové sdružení a rovněž není nějakým dobročinným spolkem, k němuž člověk buď může anebo nemusí patřit. Církev je putující lid Boží, celosvětové společenství všech těch, kteří věří v Krista. Je, jak také říkají teologové, mystické tělo Kristovo, skrze něž Kristus sám tajemně ale skutečným způsobem dále žije ve světě a mezi lidmi pokračuje ve svém spásném díle. Je zvláštním božím povoláním a proto nekonečně cenným darem patřit k Církvi Ježíše Krista.

 Milí bratři a sestry, buďte pod vedením svého biskupa touto Církví Ježíše Krista na tomto místě a ve farnostech vaší diecéze. Biskup je vaším představeným coby nástupce apoštolů, jimž Kristus dal za úkol, aby pásli jeho ovce a beránky. K tomu jsou vám nápomocni vaši kněží. Biskup a kněží jsou vám posly a nástroji Kristovými, jenž sám je pravým pastýřem vašich duší. Přítomnost apoštolského nuncia, který mezi vámi zastupuje papeže jako nejvyššího pastýře Církve, vás upomíná na to, že místní církev není žádnou izolovanou národní církví nýbrž živoucím členem celosvětové katolické Církve.

 Když se Ježíš u Cézareje Filipovy ptal učedníků, za koho ho lidé pokládají, byl to Petr, který mu vyznal jejich společnou víru: „Ty jsi Mesiáš, syn Boha živého.“ (Mt 16,16) Toto Petrovo vyznání je i dnes součástí naší víry, kterou slavně vyznává a zvěstuje Církev ve společenství s jeho nástupcem, papežem: Ježíš Kristus není pouze nějaký velký a mimořádný člověk, je to Syn Boží, který se pro nás stal člověkem a vykoupil nás svou smrtí a zmrtvýchvstáním.

 Jako křesťané jsme povoláni, abychom se často přiznávali ke Kristu coby našemu Pánu a Vykupiteli, i když byl náboženskými vůdci svého národa zavržen a zabit. Jsme povoláni, abychom mu zůstali věrní, i když i dnes je mnohými nepoznán, posmíván, ignorován či často zcela odmítán. „Syn člověka musí mnoho trpět,“ (Mk 8,31) předpověděl sám o sobě Ježíš. Totéž předpovídá i těm, kteří se k němu přiznají jako učedníci. I oni s ním budou muset sdílet mnohá utrpení, pronásledování a pohrdání. Proto jim naprosto jasně říká: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“ (Mk 8,34)

 

Přiznávejme se, milí bratři a sestry, právě v naší dnešní nábožensky lhostejné, sekularizované společnosti odvážně k naší víře, tím že se nebudeme ve svém osobním životě, ve svých rodinách a společenstvích usilovat uskutečnit vůli svou nýbrž Boží. Ujímejte se lidí, kteří vaší pomoc zvláště potřebují, nemocných, chudých, osamělých a odvržených. „Milujte se navzájem;“ říká Ježíš: „jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.“ (srv. J 13,34) Kdo myslí pouze na sebe, chce mít všechno pro sebe a chce zachránit jen a jen svůj vlastní život, ten jej podle Ježíšových slov ztratí. „Kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.“ (Mt 16,25) Odvažme se tedy toho, podělit se podle Ježíšovy vůle o náš život s druhými a nasadit jej spolu s Kristem do nezištné služby bližním.

 

4. Svatý Josef, pěstoun svaté rodiny a ochránce Církve, jehož slavnost dnes slavíme, je všem křesťanům přesvědčivým vzorem věrné vydanosti do vůle a prozřetelnosti Boží. V evangeliích se nám o něm nedochovala žádná zmínka. Působí na nás a učí nás pouze skrze to, co dělá. Svatý Josef je mužem činu, který neříká pouze „Pane! Pane!“, aniž by cokoliv udělal, nýbrž ihned koná, co mu Bůh ukládá.

 Když Bůh ve snu skrze anděla vyzývá Josefa, aby si vzal Marii za ženu, poznamenává jen evangelista lakonicky: „Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.“ (Mt 1,24) Stejnou pohotovost prokazuje svatý Josef o několik měsíců později, když mu opět ve snu anděl přikáže, aby s dítětem a jeho matkou uprchl do Egypta, neboť Herodes usiluje novorozeněti o život. A v písmu se znovu praví: „On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy.“ (Mt 2,14-15)

 Touto pohotovostí bezprostředně konat bez jakýchkoliv „coby“ a „kdyby“ to, co od něj Bůh žádá, se svatý Josef ukazuje jako poslušný a věrný služebník Boží. Maria vyjádřila svou připravenost ke spolupráci na spásném Božím díle známými slovy: „Hle, jsem služebnice Páně!“ (Lk 1,38) Oproti tomu Josef prostě a jednoduše koná, co mu Bůh ukládá. Jemu platí Ježíšova zaslíbení dobrému a věrnému služebníku, jemuž je za jeho poslušné jednání přislíbena stonásobná odměna a nakonec věčný život.

 Maria shrnuje tento pohotový a poslušný postoj, který Bůh požaduje i od nás, na svatbě v Káni takto: „Udělejte, cokoliv vám nařídí.“ (J 2,5) Dělat, co jim Bůh říká, bylo společným znakem Josefa a Marie. Proto jsou zářícími příklady pro všechny Kristovy učedníky. Následovat ho neznamená nic jiného než nekonat ve svém životě vlastní nýbrž Boží vůli: Nemiluje mne opravdu, kdo mi jen říká ‘Pane, Pane’; ale ten kdo činí vůli mého Otce v nebesích. (srv. Mt 7,21)

 Snažme se, milí bratři a sestry, nejen vyslovovat svými ústy, ale také v našem životě vážně uskutečňovat, oč každodenně prosíme v Otčenáši: „Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“ Když se budeme jako Josef s Marií vždycky snažit konat, co od nás Bůh očekává, budeme mít také jako poslušní a věrní služebníci a služebnice Boží účast na oněch zaslíbeních, která Kristus dal dobrému a věrnému služebníku: stonásobnou odměnu již v tomto životě a jednou život věčný.

 Tuto Mši svatou obětuji za vás a vaší Brněnskou diecézi se zvláštní prosbou, aby byl mezi vámi vždy živý Duch Kristův a aby jste vždy byli statečnými svědky jeho Království, které chce mezi vámi zbudovat a které je královstvím lásky a pravdy, královstvím dobroty a míru.

 Ať vaší diecézi, vašim společenstvím a rodinám vyprošuje svatý Josef zvláštní Boží ochranu a požehnání. – Požehnej vás všechny všemohoucí Bůh Otec X  i Syn X i Duch X svatý! – Amen!

 

Pozdrav na začátku Mše svATÉ

„Pokoj vám!“ – Tímto pozdravením oslovil Kristus své učedníky po svém zmrtvýchvstání. Budiž to dnes rovněž mým pozdravením vám, milí bratři a sestry, při mé první pastorační návštěvě ve vaší Brněnské diecézi.

 Děkuji vašemu biskupovi za přátelské pozvání k eucharistické slavnosti v katedrále na slavnost svatého Josefa, ochránce Církve. Jeho otcovské péči, do níž byl po dobu svého pozemského života svěřen Syn Boží, poručme dnes zvláště vaší místní církev a celou církev v této zemi.

 Jako zástupce Svatého otce jsem vás dnes přišel ujistit o tom, že se papež Jan Pavel II. cítí být s vaší církví zvláště spojen. Jeho tři pastorační návštěvy jsou toho výmluvným důkazem. Jako v každé mši svaté chceme i v této eucharistické slavnosti zvláštním způsobem prosit Boha za Svatého otce, aby ho posiloval a vedl v jeho odpovědném poslání.

 Připravme se nyní na naše nové setkání s Kristem v eucharistii a na přímluvu svatého Josefa prosme Boha o odpuštění našich hříchů.




 


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest