katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Kdo to byl JEŽÍŠ KRISTUS !?

Již skoro 2000 let lidé vyslovují jméno Ježíš Kristus.

Kdo to vůbec byl ? Jedna skupina lidí jej ctí jako toho, který dal a dává jejich životu obsah, sílu a radost. A druzí jej radikálně odmítají. Někteří se snaží přivádět lidi ke Kristu, kdežto druzí chtějí tohoto "Božího Syna" navždy a naprosto vymazat z vědomí lidí a celé křesťanství vyhubit.

Jaký tedy byl onen Ježíš Kristus? Byl smutný nebo radostný ? Skličoval své posluchače nebo je těšil? Převažovalo ve zvěsti jeho života utrpení nebo potěšení ? Kdybychom měli usuzovat jen z obrazů a soch a nevěděli nic o tom, co Ježíš hovořil a dělal, pak bychom bezpochyby řekli, že tento člověk měl především co dělat s bolestí. Výtvarní umělci jej většinou zpodobňují jako zmučeného člověka se smutnýma očima, ztýraného a poníženého, který jakoby žaloval na nepochopení světa. Ale je tento obraz celý ? A je to vůbec to hlavní, co na něm můžeme vidět ?

Otevřme Bibli a zalistujme znovu na známá místa. Vidíme Ježíše mezi hosty na svatbě v Káně Galilejské. Šel by "nějaký mrzout" vůbec na svatbu a zajímal by se o nedostatek vína ? Jeho nepřátelé o něm dokonce tvrdili, že je žrout a pijan vína. Ani evangelista se těmto slovům nevyhnul, i když dobře věděl, že Ježíš takový nebyl. Ale jistě rád poseděl u stolu s lidmi všelijaké pověsti. Vždyť jen svou přítomností je uzdravoval. Jistě těžko by jej mezi sebe přijali, kdyby byl přísným moralistou a asketou. Známe Ježíše také jako přítele celníků a nevěstek, ale jistě se jim nechtěl připodobnit v jejich hříchu, ale dovedl s nimi hovořit, a tak je přivádět na cestu do království svého Otce. Ježíš volá k odpočinku ty, kteří pracují a ty, kteří

jsou obtíženi, a proto lidé za ním šli.

Když pak po vzkříšení přišel mezi ustrašené a smutné učedníky, přinesl jim s pozdravem "Pokoj Vám" i opravdové štěstí. Až v tuto chvíli si uvědomili, že Ježíš s sebou nosil nebe.

Šířil jej kolem sebe jako vůni a mnozí lidé, kteří se s ním potkali, měli tentýž pocit jako učedníci na hoře Proměnění, když volali : "Mistře, je dobré, že jsme tady."

Kamkoli Ježíš přišel, všude s sebou přinášel radost, štěstí a klid. Slzy osychaly či se měnili v slzy radosti. I ti, kteří stáli proti Němu, cítili, že je u Něho něco povzbuzujícího. Z jeho obličeje vyzařovala výzva . "Pojďte ke mně" O Ježíši

Kristu v plnosti platí, že jej Bůh pomazal olejem radosti.

A přece je na této vyjímečné postavě něco zvláštního, něco téměř zarážejícího. Bije to až do očí. V Novém zákoně čteme o tom, jak Ježíš plakal, ale vůbec nic o tom, že by se kdy smál. Je to vlastně takové tajemství jeho života. Nesmál se, ale radost, smích, usmíření a pokoj rozdával všude kudy chodil. A lze toto vše dělat bez úsměvu a laskavé tváře ? Ježíš plakal možná proto, abychom my nemuseli beznadějně plakat a "nesmál se" proto, abychom se mohli my bezmezně z celého srdce radovat. Nebo - slavní lidé jsou pyšní na to, že ovládají svůj hněv. On nikdy nepotlačoval svůj hněv. Shazoval nábytek z chrámových schodů a ptal se lidí jak chtějí uniknout pekelnému zatracení.

Z evangelií je zřejmé, že Ježíš vystupuje i jako učitel a prorok. Učí v synagóze, diskutuje, odpovídá na otázky, poučuje i když ho tomu nikdo neučil. Mluví ke každému kdo jej požádá a kdo je ochoten mu naslouchat. Vždy mluví veřejně. Ježíš mluví

k lidem jejich řečí, řečí jejich vlastního života. Vidí jejich chudobu, pláč, ukrutnosti a nespravedlnosti, které je svírají a ponižují, a proto učí o Božím království. Zná také jejich nenávist, a proto ukazuje cestu k odpuštění a smíření. Učí je konat pokání. Všechno co jim Ježíš říkal a učil, neodvolatelně přitahovalo lidi čistého srdce, anebo ty, kteří toužili mít čisté srdce. Poslouchali ho nevidomí, nechápaví lidé, ale přece alespoň cítili, že jeho slovo je život a že osvobozuje. Z Ježíšova učení mluví láska, která touží všechny obdarovat a všechny přivést k Otci. A Kristus učí i dnes lidi skrze svou církev.

Kdo to tedy byl - Ježíš Kristus ? Když byl dítětem zneklidnil krále. Když byl chlapcem, udivil "doktory" a když byl mužem, otřásl celým národem i základy Veleříše římské. Ovládal zákony přírody : chodil po vlnách, tišil bouři. Sytil z mála tisícové zástupy, uzdravoval bez léků a křísil mrtvé. Nepřátelé a ani Satan Jej nemohli zničit a ani Jeho hrob zadržet. Nade vším zvítězil. Za celý svůj život nenapsal jedinou knihu, ale ani do největších knihoven světa by se nevešly knihy, které byly o Něm napsány. Nesložil žádnou píseň, ale svou odpouštějící láskou rozezvučel písněmi chvály lidská srdce víc, než všichni básnící světa. Nezařídil jedinou lékařskou ordinaci, ale uzdravuje více chorých duší, než tisíce lékařů lidských těl. Nevelel žádné armádě, ale žádný vojevůdce neměl tolik dobrovolníků jako On.

Mocí své lásky a poselstvím evangelia přetvářel a stále přetváří svět. Velcí mužové přišli a odešli. Všichni lidé někoho zklamali, On však nikoho. Všichni lidé zhřešili, jen On jediný zůstal svatý, věčný, nejkrásnější mezi lidskými syny. A tento Ježíš je Spasitel světa; můj Spasitel a Přímluvce u Boha !

R.D. Mgr. Radek Jurnečka



 


Tisk článku


Texty, články, promluvy
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest