Základy křesťanské víry
Kapitola 35.Pomazání nemocných
"Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať
se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně; modlitba (spojená) s vírou
zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu
odpuštěno." (Jk 5,14-15)
Ve svátosti nemocných zakouší křesťan, že ani v nemoci a v utrpení nezůstává opuštěn, že i za této situace je zahrnut Ježíšovou láskou.
Kristus posiluje důvěru nemocného v Boha, dává mu klid a jistotu. Odpouští mu hříchy, je-li to nutné, a osvobozuje ho i od jejich následků.
Svátost nemocných dává sílu spolu s Kristem utrpení trpělivě nést a obětovat je za spásu druhých. Je-li to k duchovnímu prospěchu nemocného, napomáhá k jeho uzdravení.
Svátost nemocných uděluje biskup nebo kněz. Přijmout ji má každý křesťan, který "nebezpečně chřadne nemocí nebo stářím" (Obřad pomazání nemocných). Pro posouzení, zda jde o vážné onemocnění, stačí rozumně odůvodněné mínění bez zbytečné úzkostlivosti. Při déle trvající nemoci, kdy se stav zhorší, může se svátost udělit znovu, může být udělena i před nebezpečnou operací. Starší lidé, kteří slábnou věkem, ji mohou přijmout, i když netrpí zjevnou nemocí. Po patřičné přípravě je možné udělovat tuto svátost hromadně v kostele ve společenství věřících.
Kněz uděluje svátost nemocných tak, že maže nemocného olejem na čele a na rukou a při tom říká příslušné modlitby. Nemocný odpovídá: Amen.
Udělení svátosti nemocných předchází obvykle svátost smíření a apoštolské požehnání, uzavírá ji přijetí eucharistie.
Je-li to možné, připravíme v pokoji nemocného bíle prostřený stůl, na něm kříž, dvě hořící svíce a sklenici vody. Na misku dáme kousek vaty.
Ve svátosti nemocných zakouší křesťan, že ani v nemoci a v utrpení nezůstává opuštěn, že i za této situace je zahrnut Ježíšovou láskou.
Kristus posiluje důvěru nemocného v Boha, dává mu klid a jistotu. Odpouští mu hříchy, je-li to nutné, a osvobozuje ho i od jejich následků.
Svátost nemocných dává sílu spolu s Kristem utrpení trpělivě nést a obětovat je za spásu druhých. Je-li to k duchovnímu prospěchu nemocného, napomáhá k jeho uzdravení.
Svátost nemocných uděluje biskup nebo kněz. Přijmout ji má každý křesťan, který "nebezpečně chřadne nemocí nebo stářím" (Obřad pomazání nemocných). Pro posouzení, zda jde o vážné onemocnění, stačí rozumně odůvodněné mínění bez zbytečné úzkostlivosti. Při déle trvající nemoci, kdy se stav zhorší, může se svátost udělit znovu, může být udělena i před nebezpečnou operací. Starší lidé, kteří slábnou věkem, ji mohou přijmout, i když netrpí zjevnou nemocí. Po patřičné přípravě je možné udělovat tuto svátost hromadně v kostele ve společenství věřících.
Kněz uděluje svátost nemocných tak, že maže nemocného olejem na čele a na rukou a při tom říká příslušné modlitby. Nemocný odpovídá: Amen.
Udělení svátosti nemocných předchází obvykle svátost smíření a apoštolské požehnání, uzavírá ji přijetí eucharistie.
Je-li to možné, připravíme v pokoji nemocného bíle prostřený stůl, na něm kříž, dvě hořící svíce a sklenici vody. Na misku dáme kousek vaty.
1. Co působí svátost nemocných ?
2. Kdo má přijmout svátost nemocných?
3. Jak se svátost nemocných uděluje ?
2. Kdo má přijmout svátost nemocných?
3. Jak se svátost nemocných uděluje ?
