Odeslání otázky/odkazu na e-mail
Otázka:
Zajímala by mě jedna dosti vážná věc. Totiž, jak je možné, že papež zakázal protestantům přijímat spolu s katolickými bratří hostii? Jsou snad prostestanté coby křesťané něco méně než buddhisté, hinduisté a jiní pohané, se kterými se papež běžně účastní bohoslužeb???
Odpověď:
Bohoslužbu slavíme ve společenství církve; Eucharistie z církve pochází, církev ji jako svůj nejcennější poklad chrání a ona církev utváří. Kdo není ve společenství církve, nepatří do liturgického shromáždění ani nemá nárok na Eucharistii - to se týká všech ne-katolíků. Sdílení svátostí intercommunio je založeno na hodnosti věřícího, který vyznává stejnou víru a splňuje předpoklady (jako stav mimo těžký hřích, platné manželství u Eucharistie) a oprávněnosti udělovatele (skutečná svátost) na straně druhé.
Společně s ostatními křesťany se modlíme za jednotu a usilujeme o úplné společenství - ekumenické sjednocení. Spolu s ostatními vyznavači dalších náboženství se scházíme k interreligióznímu dialogu. Tyto modlitby však úplně odlišujeme od společného přijímání svátostí. A "nová" encyklika Jana Pavla II. v tomto ohledu nepřináší nic nového. Jen znovu a jasně formuluje, že není možné, aby Eucharistii přijímali ti, kdo nevěří v reálnou přítomnost Ježíše Krista ve svátosti oltářní (1 Kor 11;23-30). Chápání eucharistie v evangelických církvích totiž není jednotné a mnohdy i nevyjasněné. Proto není možné, aby protestanté přijímali Eucharistii. A v žádném případě není možné, aby buddhisté, hinduisté a jiní pohané (t.j. nepokřtění - nepatřící Kristu) přijímali Eucharistii - jeho Tělo. Pokud jsou ochotni, je možné hledat spolu cesty ke sblížení, ale společná liturgická shromáždění jsou možná jen s křesťany. A zase: pokud jsou oni ochotni. Tady ještě poznamenám, že kvůli neuznávání autority papeže by se nemuseli řídit jeho rozhodnutími, ale my na jeho vedení dbáme a jeho encykliky jsou určeny pro nás: Papež a ostatní biskupové za svátosti zdopovídají - tím se neznevažuje jiné vyznání ani nepohrdá jinými křesťany, ale nemůže se znevážit Eucharistie nepatřičným udílením.
Zajímala by mě jedna dosti vážná věc. Totiž, jak je možné, že papež zakázal protestantům přijímat spolu s katolickými bratří hostii? Jsou snad prostestanté coby křesťané něco méně než buddhisté, hinduisté a jiní pohané, se kterými se papež běžně účastní bohoslužeb???
Odpověď:
Bohoslužbu slavíme ve společenství církve; Eucharistie z církve pochází, církev ji jako svůj nejcennější poklad chrání a ona církev utváří. Kdo není ve společenství církve, nepatří do liturgického shromáždění ani nemá nárok na Eucharistii - to se týká všech ne-katolíků. Sdílení svátostí intercommunio je založeno na hodnosti věřícího, který vyznává stejnou víru a splňuje předpoklady (jako stav mimo těžký hřích, platné manželství u Eucharistie) a oprávněnosti udělovatele (skutečná svátost) na straně druhé.
Společně s ostatními křesťany se modlíme za jednotu a usilujeme o úplné společenství - ekumenické sjednocení. Spolu s ostatními vyznavači dalších náboženství se scházíme k interreligióznímu dialogu. Tyto modlitby však úplně odlišujeme od společného přijímání svátostí. A "nová" encyklika Jana Pavla II. v tomto ohledu nepřináší nic nového. Jen znovu a jasně formuluje, že není možné, aby Eucharistii přijímali ti, kdo nevěří v reálnou přítomnost Ježíše Krista ve svátosti oltářní (1 Kor 11;23-30). Chápání eucharistie v evangelických církvích totiž není jednotné a mnohdy i nevyjasněné. Proto není možné, aby protestanté přijímali Eucharistii. A v žádném případě není možné, aby buddhisté, hinduisté a jiní pohané (t.j. nepokřtění - nepatřící Kristu) přijímali Eucharistii - jeho Tělo. Pokud jsou ochotni, je možné hledat spolu cesty ke sblížení, ale společná liturgická shromáždění jsou možná jen s křesťany. A zase: pokud jsou oni ochotni. Tady ještě poznamenám, že kvůli neuznávání autority papeže by se nemuseli řídit jeho rozhodnutími, ale my na jeho vedení dbáme a jeho encykliky jsou určeny pro nás: Papež a ostatní biskupové za svátosti zdopovídají - tím se neznevažuje jiné vyznání ani nepohrdá jinými křesťany, ale nemůže se znevážit Eucharistie nepatřičným udílením.
