Odpověď:

Právě vyšel oficiální dokument, takže především odkazuji na něj:
http://tisk.cirkev.cz/gfx/attachments/hq2203_rtf.Společenství%20ve%20svátostech.rtf

Jinak si můžete přečíst i něco ode mě, když už jsem to napsal.

Svátosti má katolická církev společné s pravoslavnými. U ostatních církví se bere ohled na platnost křtu, kněžského svěcení a víru ve svátosti.

Dohodou je uznáván křest s Českobratrskou církví evangelickou a Československou církví husitskou. U jiných musí být stejná nauka i praktické provedení (anglikáni, baptisté, adventisté). Kde toto chybí, nepředpokládáme křest (jehovisté, mormoni).

Křesťané jiných církví, pokud by chtěli přijmout katolické svátosti, musí být v první řadě platně pokřtěni. Dále mají projevit katolickou víru ohledně svátosti, o které žádají a být stejně připraveni jako katolíci. Je možné je přimout pouze, když jim okolností nedovolují obrátit se na svého udělovatele (vězení).

Pokud by chtěl katolík přijmout svátosti v jiném společenství, musel by udělovatel mít platné svěcení (kromě pravoslavných i čeští starokatolíci - ti však bývají v církevních trestech).Od nich mohou katoličtí křesťané přijmout svátost eucharistie, smíření a pomazání nemocných. Avšak pouze nemají-li možnost přijmout je od katolického kněze. Protestantské Večeře Páně se katolíci účastnit nemohou. Je třeba si uvědomit, že intercommunio může následovat až po sjednocení, jedná se vždy o vyjímečné situace. Běžnější bývá jen svátost manželství, kterou si mohou udělit katoličtí křesťané s nekatolickými. Ale musí být uzavřená před knězem a se souhlasem biskupa. Manželství u jiných vyznání je však pokládáno za platné.

Jak už bylo řečeno na začátku, problémem u ostatních svátostí je, že v ně buď nevěří anebo je jiná společenství nevysluhují platně.