katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Datum vložení: 20.11.2003
Otázka:
Modlitba je osobní rozhovor s Bohem.
Po zpovědi dostáváme "dostiučinění", prostě trest za hříchy, a to ve formě modlitby.
Může být rozhovor s Bohem dáván jako trest za hříchy?
Odpověď:

Souhlasím s Vámi, že chápat modlitbu jako trest je něco nepatřičného. 

Záleží na tom, co si představujeme pod pojmem dostiučinění a v důsledku toho pod pojmem trest za hříchy. Slovo dostiučinění je již v dnešní době málo frekventované, proto i jeho možné obsahy nevnímáme tak snadno. Dalo by se dostiučinění chápat jako úkon, kdy je spravedlnosti učiněno za dost, tedy když se nahrazuje nebo napravuje něco nespravedlivého. A to nemusí zdaleka být spojeno s nějakým trestem (tedy něčím, co člověk těžko pociťuje, něčím nepříjemným, trpitelsky prožívaným, negativně chápaným), ale naopak může to být náhrada toho dobra, které se nespravedlností nějak ztratilo – věc pozitivní a radost a pokoj přinášející.

U našich hříchů bylo, je a bude vždy jedinou náhradou Ježíšova obět, jeho láska k lidem křížem stvrzená. Jestliže po zpovědi dostáváme dostiučinění nebo spíše pokání (obrat k dobrému, obrat našeho smýšlení), pak je to naše velmi malá, ale přesto konkrétní a jaksi hmatatelná účast na jedinečném a stále aktuálním činu Ježíšově - vykoupení. Ztotožnění se s jeho láskou. Takto můžeme chápat modlitbu, kterou nám zpovědník ukládá po zpovědi (samozřejmě nemusí jít vždy o modlitbu, ale také o jiný čin lásky). Kdo by chápal dostiučinění po zpovědi jako odpovídající protináhradu za svoje hříchy, hrubě by se mýlil a nechápal to nejpodstatnější v křesťanství: vykoupení skrze Ježíše. Přesto se zdá, že toto chybné chápání je stále mnohými křesťany prožíváno, a mnohými kritiky křesťanství jako jaderné – ale přesto naprosto vyhořelé – palivo používáno.

Modlitba po svátosti smíření je zpřístupněný most mezi mnou a Bohem a to je věc především skvělá. Chápat ji jako trest není moc šťastné. Ledaže by se člověku do modlitby v daný okamžik nebo v dané době nechtělo, tak, jako se nám nechce navázat rozhovor s nějakým milovaným člověkem, protože naše vztahy jsou zasaženy nějakou bolavou ránou. Přesto však člověk cítí, že ten rozhovor, ten nový první krok, je potřeba podniknout, i když se člověku strašlivě nechce a pociťuje to jako za trest.
V tomto případě může být modlitba námi vnímána jako trest, ale trest očistný, léčivý a nový život dávající.


Na otázku odpověděl: Mgr. Petr Nešpor
Odeslat otázku e-mailemOdeslat otázku e-mailem Tisk otázkyTisk otázky Zasílání reakcí na e-mailZasílání reakcí na e-mail Filtr na reakceFiltr na reakce - NOVÉ

 



TEAM Katolik.cz neodpovídá za názory uživatelů a vyhrazuje si právo smazat reakce, které v rozporu s "Etickým kodexem" nebo zjevně překračují meze slušnosti a vkusu.


www.fulloflife.cz
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest