katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Datum vložení: 21.6.2001
Otázka:
Zajímalo by mě, jak vysvětlit zdánlivý rozpor mezi verši 2K5, 10 `Vždyť se všichni musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě, ať dobré či zlé.` a 2K5, 19 `Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.` Tedy na jedné straně se my (věřící - omilostnění hříšníci) budeme za své činy zodpovídat před soudným stolcem Kristovým - a to jak je zde v 2K5, 10 psáno i za to špatné, ale verš 2K5, 19 přitom učí, že jsme smířeni s Bohem, takže jsou naše hříchy přikryty a Bůh nám je nepočítá (takže by to vlastně mělo být, jako bychom se jich nedopustili - úplné odpuštění). Jestliže se jako věřící žijící ve vztahu s Bohem stále ještě žel dopouštím různých hříchů a špatných skutků, které pak Bohu vyznávám a lituji jich, bude mě je Pán před tímto soudným stolcem připomínat, nebo již nikoliv ? Děkuji
Odpověď:
K odbourání tohoto opravdu zdánlivého konfliktu mezi citovanými verši je nutné pochopení, co to vlastně je nauka o vykoupení. Omilostnění, kterého se nám skrze Kristovu oběť dostalo neznamená, že by Bůh jakoby "ztratil paměť" a nepamatoval si hříchy. Odpuštění znamená, že nás přijímá takové, jací jsme, ale nejsme za své činy potrestáni tzv. "věčným trestem" - definitivním odloučením od Boha. Ježíšova výkupná oběť nám nabízí možnost vrátit se zpět k Otci.
Předobraz vykoupení najdeme ve Starém zákoně (Num 21,4-9). Je to známý příběh o vzpouře Izraele proti Bohu a následné potrestání: jedovatí hadi a jejich smrtelné uštknutí. Po tom, co se Izraelité "obrátí" a začnou se modlit o záchranu, vystaví Mojžíš na kůl bronzového hada. Uštnutý, pokud se na něj podíval, zůstal naživu...
Tato situace řeší konflikt mezi zodpovědností za skutky (tak, o tom mluví sv. Pavel: 2Kor 5,10) a spásou (2Kor 5,19). Záchrana pro Izraelity nebyla v tom, že by jedovatí hadi byli odstraněni. Tím by se to vše vrátilo do stavu, jak to bylo před tím. Ale člověk musel pohlédnout na měděného hada - aby byl spasen, musel se sám osobně na spáse podílet svým rozhodnutím a skutkem. Čili bylo to jako sérum. Čas se nevrátil zpět, ale ono uštnutí mu neublížilo.
Ježíš svým životem a smrtí nabídl spásu všem lidem bez rozdílu, teologicky se to označuje jako objektivní vykoupení, ale spasen je pouze ten člověk, který toto omilostnění přijme (subjektivní vykoupení). V praxi to vypadá tak, že každý člověk nese odpovědnost za své činy (2Kor 5,10), tomu, kdo přijal Ježíše a jeho vykoupení, nebude přičítán trest, který by si za své činy zasloužil (2Kor 5,19).
Náš postoj před Bohem je vždy postojem "omilostněných hříšníků", kteří si jsou vědomi vlastních chyb a jejich důsledků, a zárověň si uvědomují velikost Božího milosrdenství, které je přes to všechno přijalo za vlastní.
Na otázku odpověděl: P. Mgr. Petr Šikula
Odeslat otázku e-mailemOdeslat otázku e-mailem Tisk otázkyTisk otázky Zasílání reakcí na e-mailZasílání reakcí na e-mail Filtr na reakceFiltr na reakce - NOVÉ

 



TEAM Katolik.cz neodpovídá za názory uživatelů a vyhrazuje si právo smazat reakce, které v rozporu s "Etickým kodexem" nebo zjevně překračují meze slušnosti a vkusu.


www.fulloflife.cz
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest