katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Datum vložení: 16.7.2001
Otázka:
Vážený Otče, prosím Vás 1) o krátké vysvětlení, jakými rysy se vyznačuje tajemná "žárlivost Boží" (srov. např. Dt 4,24: "neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující.") a čím se odlišuje od hříšné lidské žárlivosti? 2) o sdělení přesného významu slova "satan" (znějícího v českém ekumenickém překladu skutečně dosti tvrdě) v Ježíšově odpovědi na nesprávný Petrův postoj k předpovězenému utrpení Syna člověka (srov. Mk 8,33: "...'Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!'". Velice děkuji za Vaše odpovědi.
Odpověď:
1) Předeslal bych, že žárlivost nemusí být hříšná, ale může být naopak projevem lásky. Myslet si, že žárlivost a např. manželství se vylučují, by byl omyl. Co by asi řekla žena, jejíž manžel by jí řekl: "Já na tebe vůbec nežárlím, můžeš si dělat, co chceš..." Těžko by to považovala za láskyplné vyznání, spíš si bude myslet, že mu na ní nezáleží, že ji už nemá rád. Od této "laskavé žárlivosti" je třeba odlišit "chorobnou žárlivost", která druhého svazuje a činí z něj své vlastnictví, využívané k vlastnímu dobru, nikoliv k jeho.
Boží "žárlivost", jak se s ní setkáváme v Písmu, je ještě trochu na jiném stupni, než je ta lidská. Lidské chování i lidská láska jsou vždy poznamenány jistou dávkou egoizmu (ne ve špatném smyslu slova) - miluji druhého člověka, protože i mne samotného to obohacuje... Zatímco Boží láska je ta, která se dává. Bůh je plnost a nepotřebuje být ke své dokonalosti obohacen jiným. To, co dává, dává zdarma. Takovou lásku popisuje sv. Pavel v 13. kapitole prvního listu do Korinta. Tím, že si Bůh zamiloval svůj lid, učinil z něho své vlastnictví a jen tak se ho nevzdá. Být v Božím vlstnictví není pro člověka omezení, ale naopak veliká výhoda. Máme tím jistou záruku. že pokud my sami se od Boha nevzdálíme, on nás neopustí určitě. A i když my se vzdálíme, bude jako pastýř hledající ztracenou ovci...

2) Výraz SATAN je hebrejského původu, do řečtiny se překládá slovem DIABOLOS - ďábel. Nejedná se o vlastní jméno, ale popis činnosti. Řecky "dia-ballein" znamená "rozdělit, rozdvojit, pomluvit, klamat, obvinit". Z toho "diabolos" je: "ten kdo pomlouvá, obniňuje, rozděluje, pokouší". Původní jméno bytosti, kterou jsme zvyklí nazávat "Ďábel", je "Luciferos". Když Ježíš označuje Petra jako "satana", myslí tím "pokušitele": snažil se totiž vnutit Ježíšovi svou lidskou představu.
Na otázku odpověděl: P. Mgr. Petr Šikula
Odeslat otázku e-mailemOdeslat otázku e-mailem Tisk otázkyTisk otázky Zasílání reakcí na e-mailZasílání reakcí na e-mail Filtr na reakceFiltr na reakce - NOVÉ

 



TEAM Katolik.cz neodpovídá za názory uživatelů a vyhrazuje si právo smazat reakce, které v rozporu s "Etickým kodexem" nebo zjevně překračují meze slušnosti a vkusu.


www.fulloflife.cz
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest