Odpověď:

Koptské kodexy nalezené u egyptského Nag Hammadi roku 1945 jsou rozsáhlou sbírkou gnostické literatury IV. století. Jejich obsahem jsou následující filosofická a náboženská díla:

Evangelium Pravdy, Modlitbu apoštola Pavla, Knihu Jakubovu, Pojednání o vzkříšení, Trojdílné pojednání,
Tomášovo evangelium, Filipovo evangelium, Knihu Janovu, Knihu Tomáše Atlety, Odpad Archontů, Soulad herezí, Výklad duše,
Moudrost Ježíšovu, Rozhovor s Vykupitelem, Evangelium Egypťanů,
Knihu Janovu, List Eugnusta, Pavlovo Zjevení, Jakubovo Zjevení, Adamovo Zjevení, Asklepiův zlomek,
Parafrázi Šému, Druhé pojednání Velkého Setha,
Skutky Petra a dvanácti apoštolů, Dokonalou mysl, Pravé Slovo,
Parafrázi Platónovy Republiky, Řeč o Eneadě,
Modlitbu díkůvzdání, Petrovo Zjevení, Silvánovo učení, Tři Sethovy stély,
List Petrův Filipovi, Zostrianos,
Svědectví Pravdy, Melchizedek, Noreovy myšlenky,
Marsanes, Pojetí naší velké síly, Rozhovor osmého a devátého,
Výklad poznání, Vyložení Valentiniánů, Zjevení přijaté Halogenem,
Sixtovy myšlenky a fragmenty (ovšem za případně nepřesné titulování se omlouvám).

Na internetu naleznete všechny minimálně v angličtině; česky a knižně jsou částečně přístupné skrze publikace.
Ovšem co musím připomenout: křesťanství je protikladné gnosticismu. Rozpor je v pojetí Boha (dualismus) a spásy (exkluzivita). Jeho spisy patří mezi tajné apokryfy, ačkoli další evangelia lákají i věřící jako doplnění kanonických vyprávění. Nic dalšího však nepřinesou – představují Ježíše sekt, nikoli Krista.

Do kánonu Písma nepatří ani z literárního, ani z teologického hlediska. Církev je nemůže přijmout, protože je Bůh církvi nedal – nevznikly ani v církvi, ani církev k Bohu nevedou. Jsou-li důležité, proč o ně byla připravena; jsou-li to pravdivé, proč byly skryté; jsou-li potřebné, proč jsme se bez toho obešli?


P. S. Kristus psal pouze jednou – do písku – aby hříchy byly zase ihned zahlazeny, a to, že každý apoštol nebyl spisovatelem, není důvod jim k tomu pomáhat.