katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Datum vložení: 15.5.2007
Otázka:
Dobrý den, manželka mi dnes řekla, ať svým autem jedu na nákup do Globusu, ale já jsem řekl, že je neděle a že se v neděli nemá jezdit na nákupy. Ona nemá řidičský průkaz a tak si musela jet na nákup v této zimě na kole. Nákup nutně potřebovala dnes, protože musela nachystat svačiny dětem na pondělní pracovní den. Zachoval jsem se zprávně ? Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Vycházel jste ze správného předpokladu, že neděle je dnem Páně, tedy i dnem svátečního klidu a člověk by neměl v neděli pracovat jako ve všední den, a tím zároveň i nepodporovat zbytečné nedělní zaměstnávání těch, kteří musí takto jít do práce (například mega/hyper/supermarkety :-)).

V konkrétním případě bylo ale z krátce popsané situace zřejmě lepší zajet autem pro ten malý nákup, protože to byla nezbytná aktuální situace, která i zároveň nebránila k prožívání svátečního nedělního klidu. Moralista ThDr. Jiří Skoblík z pražské Teologické katolické fakulty připomíná ve svých textech o třetím přikázání Dekalogu: ...zákaz nedělních prací nikdy (v křesťanství) nedospěl k přísnosti židovské soboty.

Dá se vycházet z toho, že za normálního stavu se zásobíme dostatečně v týdnu, abychom nemuseli jezdit nakupovat v neděli. Přesto ale - kdyby se toto pravidlo obecně dodržovalo - by někde ve městě byl jeden nebo dva obchody (jak to třeba bylo ještě před dvaceti lety), a tam by si člověk zašel nakoupit, protože nastala nouzová situace. Možná je to podobné jako v nemocnici, kde se pracuje ve všední den naplno, dělají se vyšetření, léčba, operace atd., a v neděli je jen pohotovost a základní služba na lůžkových odděleních. Pokud jdou zdravotní sestry a lékaři do takové služby, není to porušování nedělního klidu, ale rozumná nezbytná služba lidem. Může se to vzít jako analogii s Vámi uvedeným případem. Přesto je věc nedělního nakupování v marketech nezanedbatelná věc, protože nedělním navštěvováním velkoprodejen bychom podporovali nedělní zaměstnávání tisíců lidí, což právě je na pováženou. Navíc několikahodinové chození kolem tisíců kusů zboží není asi příliš tvořivým způsobem, jak naplnit možnosti dne Páně. Možná víte, že v sousedním Rakousku je v této věci mnohem živější debata, kdy i tam jsou komerční tlaky otevřít obchody i v neděli. Je to věc osobního postoje k hodnotě dne Páně. Myslím si, že je dobré mít jasný a pevný, ale nikoli zkratkovitý až fundamentalistický, postoj.

K takovému jasnému, ale rozumnému postoji k neděli, se vyjadřuje i Kodex církevního práva v kánonu 1247:
O nedělích a dalších zasvěcených svátcích jsou věřící vázáni povinností zúčastnit se mše; kromě toho se zdrží práce a činnosti, které jsou na překážku bohoslužbě a radosti, vlastní dnu Páně, nebo náležitému duševnímu i tělesnému zotavení.

V tomto duchu, ale ve vtší šíři hovoří Katechismus katolické církve z roku 1992:
2173 Evangelium uvádí četné příležitosti, při kterých byl Ježíš obviňován, že porušuje zákon o sobotě. Avšak Ježíš nikdy neporušuje svatost toho dne. Dává mu ze své autority pravé vysvětlení: „Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu“ (Mk 2,27). Kristus pln soucitu považuje za správné „v sobotu jednat dobře“ spíše než zle, „život zachránit“ spíše než zničit. Sobota je den Pána milosrdenství a den úcty vzdávané Bohu. „Syn člověka je pánem i nad sobotou“ (Mk 2,28). „Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho“ (Ž 118,24).

2184 Jako Bůh „přestal sedmý den konat veškeré své stvořitelské dílo“ (Gn 2,2) a odpočinul si, tak i život člověka má rytmus práce a odpočinku. Ustanovení dne Páně přispívá k tomu, aby byla všem dána možnost „mít také dostatek klidu a volného času k životu rodinnému, kulturnímu, společenskému a náboženskému“ (GS 67).

2185 V neděli a o jiných zasvěcených svátcích se věřící mají zdržovat těch prací nebo činností, které jsou na překážku bohopoctě a radosti, jež je vlastní dnu Páně, a zabraňují konání milosrdných skutků a nezbytnému uvolnění mysli i těla. Potřeby rodiny nebo velká společenská užitečnost jsou oprávněnou omluvou od zachovávání příkazu o nedělním klidu. Věřící však budou bdít, aby oprávněné omluvy nezaváděly zvyky škodlivé náboženství, rodinnému životu a zdraví. „Láska k pravdě hledá posvátný volný čas, potřeba lásky přijímá spravedlivou práci.“ (Sv. Augustin: De civitate Dei)

2186 Sluší se, aby si křesťané mající volný čas vzpomněli na své bratry, kteří mají tytéž potřeby a tatáž práva, a nemohou si odpočinout pro svou chudobu a nouzi. Křesťanská zbožnost zasvěcuje tradičně neděli dobrým skutkům a pokorným službám, které potřebují nemocní, zesláblí, staří. Křesťané mají světit neděli také tím, že věnují čas a pozornost své rodině a příbuzným, což tolik nemohou v ostatních dnech v týdnu. Neděle je vhodná doba pro zamyšlení, mlčení, studium a rozjímání prospívající růstu vnitřního a křesťanského života.

2187 Světit neděle a svátky vyžaduje společné úsilí. Každý křesťan se musí vyhnout tomu, aby bez potřeby uložil jinému něco, co by mu bránilo světit den Páně. Když zvyklosti (sport, zotavená atd.) a společenské potřeby (veřejné služby atd.) vyžadují od některých osob nedělní práci, ať se každý cítí odpovědný za to, aby si vyhradil dostatečný volný čas. Věřící budou s mírností a láskou dbát o to, aby se vyhnuli výtržnostem a násilnostem, k nimž někdy dochází při davových zábavách. Navzdory všem hospodářským tlakům bude veřejná moc dohlížet na to, aby zajistila občanům čas určený k odpočinku a k bohoslužbě. Zaměstnavatelé mají podobnou povinnost vůči svým zaměstnancům.

2188 Při respektování náboženské svobody a obecného blaha všech se křesťané mají zasazovat o to, aby neděle a zasvěcené církevní svátky byly zákonem uznány jako dny pracovního klidu. Mají dávat všem veřejný příklad modlitby, úcty a radosti a hájit své tradice jako cenný přínos k duchovnímu životu lidské společnosti. Jestliže zákonodárství země nebo jiné důvody ukládají nedělní práci, ať se přesto tento den prožívá jako den našeho osvobození, který nám dává účastnit se „shromáždění“ církve, „obce prvorozenců, kteří jsou zapsáni v nebi“ (Žid 12,22-23).


Závěr: Pokud běžně v neděli do obchodu nejezdíte, a čas od času nastane nějaká mimořádná situace, je samozřejmě možné a potřebné zajistit přiměřeným způsobem to, co je pro chod rodiny důležité. Oficiální dokumenty církve o svátečnímu klidu hovoří pozitivními formulacemi a odkazují ke smyslu věci: účast na bohoslužbě, radost odpovídající dni Páně, duševní a tělesné zotavení, rodinný, kulturní, společenský a náboženský rozvoj, solidarita s potřebnými, budování vztahů, vnitřní reflexe, vnitřní rozvoj. To, co by bylo v rozporu s výše uvedeným, bylo by porušením svátečního klidu (paradoxně by to mohlo být i celodení bezúčelné polehávání na kanapi bez zájmu o ty druhé, nebo sportovní výkony za každou cenu až k devastaci organismu, mnohahodinové a únavné ježdění autem za zábavou...).

Neděle je velkým Božím darem a může být skutečně osvobozující chvíli.


Další informace k této věci: text ThDr. Jiřího Skoblíka
Na otázku odpověděl: Mgr. Petr Nešpor
Odeslat otázku e-mailemOdeslat otázku e-mailem Tisk otázkyTisk otázky Zasílání reakcí na e-mailZasílání reakcí na e-mail Filtr na reakceFiltr na reakce - NOVÉ

 



TEAM Katolik.cz neodpovídá za názory uživatelů a vyhrazuje si právo smazat reakce, které v rozporu s "Etickým kodexem" nebo zjevně překračují meze slušnosti a vkusu.


Tříkrálová sbírka 2016
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest