Odpověď:

Výklad pozdravu ahoj s křesťanskou motivací je sice docela populární, ale podle všeho mylný. Tento výklad předpokládá, že pozdrav ahoj vznikl ze zkratky latinského ad honorem Iesu, tedy „ke cti Ježíšově“.
Ve skutečnosti tomu tak ovšem není.
Tento pozdrav pochází z anglicky mluvícího prostředí, tedy z Britských ostrovů, kde je doložen k roku 1751. Vznik pozdravu jako zkratkového slova v té době je absurdní představa. K nám se dostal nejspíše přes Německo. Skutečně se tak zdravili (a dost možná ještě zdraví) námořníci, v našich zemích to převzali a rozšířili zvláště vodáci a trampové. Anglický původ vysvětluje i nezvyklý přízvuk na druhé, resp. poslední slabice.
Dotyčný pozdrav bývá v angličtině zapisován pouze ahoy; ypsilonem nikdy Ježíšovo jméno v transkripci nezačínalo. Možnosti výkladu jsou dvojí:
Základem je pravděpodobně anglické slovo hoy, tedy „loď“ nebo „člun“, zvl. „menší nákladní loď“. Počáteční a- pak může být neurčitý člen a nebo prostě jen zvolací citoslovce. Druhá možnost je, že hoy je v angličtině pouze zvolací citoslovce, něco jako naše hej, hola apod., které bylo rozšířeno na dvojslabičné a-hoy.

Původ slov lze zjistit v etymologických slovnících; na internetu je k dispozici etymologický slovník angličtiny, několik indoevropských etymologických slovníků a seznam indoevropských kořenů. Z knižně vydaných doporučuji Český etymologický slovník, jehož autorem je Jiří Rejzek (vydalo nakladatelství LEDA roku 2001; ISBN: 80-85927-85-3).