Odpověď:

V liturgickém kalendáři najdeme oslavy událostí z Kristova života a připomínky světců s různou důležitostí. Ty nejdůležitější jsou označeny jako slavnosti; patří mezi ně i slavnost Zvěstování Páně.
Nade všemi slavnostmi a svátky však stojí oslava velikonočních událostí, tedy tzv. Velikonoční triduum (třídení), dny před ním (tzv. Svatý týden) a dny po něm (tzv. Velikonoční oktáv). Proto připadne-li na některý z těchto dnů jiný svátek, prostě se v daném roce neslaví. Výjimku tvoří pouze slavnosti – ty se sice neslaví ve svém obvyklém termínu, nicméně v daném roce o ně nepřijdeme – přesouvají se na nejbližší méně významný den.
Všeobecně platí toto pravidlo: připadne-li slavnost na neděli adventní, postní nebo velikonoční, na dny Svatého týdne, Velikonočního tridua nebo Velikonočního oktávu, přesouvá se na nejbližší méně významný den. Letos je 25. březen úterkem Velikonočního oktávu, nejbližším méně významným dnem je pondělí po 2. velikonoční neděli, což je právě 31. březen.