Datum vložení: 8.10.2009
Čím víc se podobáme Kristu ve způsobu jakým miloval Boha Otce a říkal mu Abba, tatínku. - ve způsobu jakým miloval člověka, ve způsobu jeho milosrdenství, které vracelo lidskou důstojnost těm, které zákon odepisoval (navštěvoval je, jedl s nimi, povídal si s nimi... přijal jejich pohostinství, bral je za sobě rovný, dal jim šanci něco pěknýho udělat..., některé dokonce povolal k užšímu následování...) - v jeho způsobu trpělivého kamarádství s těma dvanácti chlapama, kterým trvalo až do jeho zmrtvýchvstání, než pochopili kdo On vlastně je - v jeho blízkosti nemocným, v blízkosti navracející naději a víru, která je potom uzdravila...
... čím dál za tím hlasem, který tě učí být jako On půjdeš, tím jistěji ho budeš rozpoznávat, protože to stejné v tobě už bude křičet tvoje vlastní láska.
V každém případě, pokud Tě tenhle hlas vede k nějakému rozhodnutí, které by mělo rozhodnout celý tvůj život, zkus najít ve svém okolí někoho (kněze, řeholnici; laika, kterého si vážíš...), kdo ti pomůže "rozlišovat". Alespoň na začátku duchovní cesty je v nís totiž hlasů hodně a nejsme schopní je rozlišit s naprostou jistotou. Někdy v nás může mluvit třeba strach, strach který před něčím varuje nebo strach, který probudí zdání, že nějaká cesta je před námi neprodyšně uzavřená, může nabízet nějakou jinou cestu (která nás pak přitahuje míň než ta, kterou nám zatarasil strach - ale zdá se nám ta správná... zdá se to být ta cesta, kterou chce Bůh, protože já sám ji doopravy nechci, ikdyž jsem schopný ji se sebezáporem přijmout...).
Je dobré mít někoho kdo se naučí tě znát a kdo ti bude moct pomoci učit se znát Jeho hlas, učit se znát pohnutky těch ostatních hlasů v tobě... V dnešní době úbytku kněží je duchovní vedení asi přepych, kterého se nedostane každému, možná je to ale vážně i pozvání k tomu, aby věřící laici začali žít svůj život jako službu, protože k doprovázení není potřeba kněžské svěcení, jenom víra, zdravej úsudek, a hodně lásky, která učí naslouchat, učí dívat se jinak...
Otázka:
Dobrý den, možná Vám můj dotaz bude připadat zcestný nebo přihlouplý, ale zajímá mě, jestli bych měla opravdu slyšet Boží hlas.. nebo co se myslí tím, že Ježíšovy ovce znají jeho hlas a jsou za ním..má ot znamenat hlas dobra, takovéto Bůh by chtěl aby udělal tohle?? Nevymýšlím si to? Snad jsem Vás zbytečně neobrala o čas děkuji Vám ať Vás Pán požehná a vede Duch Svatý aby ste pomohl ještě spoustě lidem.. jako měOdpověď:
Myslím, že tě to napadlo správně. Fyzicky slyší jeho hlas za celé dějiny Církve jen několik málo vizionářů. My ostatní známe dobře hlas svědomí: nejenom to opožděné, které nám říká když něco spleteme... ale i ten hlas, který dopředu varuje před zlem a nabádá k dobru.Čím víc se podobáme Kristu ve způsobu jakým miloval Boha Otce a říkal mu Abba, tatínku. - ve způsobu jakým miloval člověka, ve způsobu jeho milosrdenství, které vracelo lidskou důstojnost těm, které zákon odepisoval (navštěvoval je, jedl s nimi, povídal si s nimi... přijal jejich pohostinství, bral je za sobě rovný, dal jim šanci něco pěknýho udělat..., některé dokonce povolal k užšímu následování...) - v jeho způsobu trpělivého kamarádství s těma dvanácti chlapama, kterým trvalo až do jeho zmrtvýchvstání, než pochopili kdo On vlastně je - v jeho blízkosti nemocným, v blízkosti navracející naději a víru, která je potom uzdravila...
... čím dál za tím hlasem, který tě učí být jako On půjdeš, tím jistěji ho budeš rozpoznávat, protože to stejné v tobě už bude křičet tvoje vlastní láska.
V každém případě, pokud Tě tenhle hlas vede k nějakému rozhodnutí, které by mělo rozhodnout celý tvůj život, zkus najít ve svém okolí někoho (kněze, řeholnici; laika, kterého si vážíš...), kdo ti pomůže "rozlišovat". Alespoň na začátku duchovní cesty je v nís totiž hlasů hodně a nejsme schopní je rozlišit s naprostou jistotou. Někdy v nás může mluvit třeba strach, strach který před něčím varuje nebo strach, který probudí zdání, že nějaká cesta je před námi neprodyšně uzavřená, může nabízet nějakou jinou cestu (která nás pak přitahuje míň než ta, kterou nám zatarasil strach - ale zdá se nám ta správná... zdá se to být ta cesta, kterou chce Bůh, protože já sám ji doopravy nechci, ikdyž jsem schopný ji se sebezáporem přijmout...).
Je dobré mít někoho kdo se naučí tě znát a kdo ti bude moct pomoci učit se znát Jeho hlas, učit se znát pohnutky těch ostatních hlasů v tobě... V dnešní době úbytku kněží je duchovní vedení asi přepych, kterého se nedostane každému, možná je to ale vážně i pozvání k tomu, aby věřící laici začali žít svůj život jako službu, protože k doprovázení není potřeba kněžské svěcení, jenom víra, zdravej úsudek, a hodně lásky, která učí naslouchat, učí dívat se jinak...
Na otázku odpověděl:
Miloslav Chrást SSS
