katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice
Datum vložení: 16.1.2003
Otázka:
Hezký den,
rád bych znal Váš názor na rozdíl mezi zpovědí a psychoterapií, v obojím přece lze zažít pocit odpuštění, otevření prostoru pro znovupovstání apod., protože Bůh nemá jinou šanci, než s člověkem být a rozmlouvat skrze něho samého, tzn. včetně jeho psychologické roviny. Druhá otázka s tím spojená je, proč kněží nemají povinnost projít např. dlouhodobým sebezkušenostním psychoterapeutickým výcvikem, protože i když bych snad mohl v učitém smyslu chápat rozdíl mezi knězem a terapeutem (myšleno ve zpovědi, nehovořím např. o eucharistii), kněz velmi výrazně s lidskou psychikou pracuje, k čemuž by měl mít nejen profesní dovednosti, ale i sebezkušenost a zralost, náhled apod. K všemu uvedenému by mohl takovýto výcvik pomoci a vše uvedené u značné části kněží postrádám.
Díky za odpověď.
Odpověď:
Ta otázka mě dost potěšila, sám si ji totiž často kladu. Ne proto, že bych pochyboval o rozdílnosti mezi psychoterapií a sv. smíření, ale právě proto, že to jsou oblasti příbuzné, někdy v určitých částech překrývající se. Vždy znovu dynamicky mapovat tu jejich příbuznost i rozdílnost je velmi užitečné, jinak bychom na jedné straně viděli jen půl člověka nebo na druhé straně by vznikla jen jakási dost nepoživatelná a neidentifikovatelná hmota pocitů a dojmů. Příbuznost zde bezesporu je, vždyť jde v obou případech o člověka a ten je jednotou tělesné, duševní i spirituální roviny. Akademickou řečí se psychoterapie definuje jako „léčba psychologickými prostředky“. A pak nemocí, která má být léčena, není přímo nějaké provinění. Při psychoterapii přesto často k otázce osobní lidské viny dojdeme a tím se dostáváme do hraniční oblasti. A tou je smíření. Jenže smíření není terapeutickou technikou, neodehrává se – předpokládám – mezi terapeutem a viníkem. Nýbrž mezi viníkem a tím, kdo byl vinou zasažen. Psychoterapeut může hodně pomoci, aby cesta smíření mezi skutečnými aktéry byla průchozí (a zde budiž zpovědníci také vynikajícími terapeuty), ale smíření pak jako takové není proces psychologický, ale bytostný. Mezi jednou bytostí a bytostí druhou. Carl Gustav Jung, velký to průzkumník na cestách lidského nevědomí, člověk, který by asi měl být psychoterapií skrz na skrz dogmaticky zapálen, prý píše někde tuto myšlenku: že lidé by měli více klečet ve zpovědnici, pak by jich tolik neleželo na psychoanalytických pohovkách nebo v nemocnicích (omlouvám se jungiánům nebo starému pánovi, jestli to necituji dostatečně přesně). Nejde mi totiž jen o „pocit odpuštění“, ale o odpuštění. Tedy potřebuji slyšet: Odpouštím Ti! To zodpovědný psychoterapeut říci nemůže. Ale kněz, jestli věřím (víra se zde nedá obejít) , že je v tu chvíli povolaným zvěstovatelem Božího usmíření, ten tuto bytostnou větu říci může. Odehrává se to v bytostném vztahu já a Bůh, já a církev, já a manželka, manžel, děti ...

Ještě trochu jinak: Psychoterapeut má jiné prostředky než kněz. Protože, jak už jsme řekli, psychoterapie je léčba psychologickými prostředky. Zatímco svátost je viditelné znamení neviditelné milosti. Tyto prostředky naznačují, že kněz má také mnohem vyšší ambice než terapeut, nejde mu jen o vyrovnání se s pocity viny, o „otevření prostoru pro znovupovstání“ (i když to samozřejmě také!), ale jde mu o zprostředkování odpuštění, tedy přímo o setkání s Bohem. A to je mnohem víc než pocit a znovupovstání.
A nemyslím si, že je toto všechno v protikladu s Vašim pohledem, myslím-li na znění otázky: „protože i když bych snad mohl v určitém smyslu chápat rozdíl mezi knězem a terapeutem...“.

K druhé části Vašeho dotazu: Jsou kněží, kteří sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik absolvovali, a dobře ví, jak velké obohacení jim to skýtá pro jejich službu zpovědníka. Jsou jistě také i ti, kteří ničím takovým neprošli a přesto to a priori neznamená, že by museli svou službu zpovědníka konat špatně. Dlouhá zkušenost při svátosti smíření dala mnohým kněžím vysokou terapeutickou kvalifikaci. Přesto s Vámi plně souhlasím a moc bych si přál, aby kněží takovým sebezkušenostním výcvikem mohli projít. A nejenom to. Stejně tak je velmi vítaná nějaká forma trvalé supervize, pokud je se svátostí smíření často prakticky spojené duchovní doprovázení. V těchto věcech jsem opět umírněným optimistou a věřím, že se blýská na lepší časy.

Kvalifikovaná odpověď na tuto Vaši otázku by ale potřebovala nikoli rozsah několika stručných odstavečků, ale přinejmenším rozsah odpovídající doktorské práci. Jestli ji někdo napíše, měl bych zájem. Poctivě vrátím!

I já přeji hezký den.
Na otázku odpověděl: P. Mgr. Petr Nešpor
Odeslat otázku e-mailemOdeslat otázku e-mailem Tisk otázkyTisk otázky Zasílání reakcí na e-mailZasílání reakcí na e-mail Filtr na reakceFiltr na reakce - NOVÉ

 



TEAM Katolik.cz neodpovídá za názory uživatelů a vyhrazuje si právo smazat reakce, které v rozporu s "Etickým kodexem" nebo zjevně překračují meze slušnosti a vkusu.


www.fulloflife.cz
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest