Datum: 26.1.2020
Věřit znamená odevzdat se Bohu a jeho milosrdné lásce, lásce, která nás vždycky přijímá, zahrnuje odpuštěním, povzbuzuje a orientuje v životě a mocně se projevuje ve schopnosti napravit pokřivení našich dějin. Víra spočívá v ochotě nechat se stále znovu proměňovat voláním Boha, který nám stále opakuje: "Navraťte se ke mne celým srdcem..., navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování." (Jl 2,12-13)
Datum: 25.1.2020
Dobré podmínky pro vstup do kontaktu s Bohem si vytváříme upřímnou otevřeností vůči pravdě a kráse stvoření, i schopností vnímat smysl mravního dobra, pozorností k hlasu svědomí, neboť tuto touhu po nekonečném životě nosíme v sobě.
Datum: 24.1.2020
Víra je nakažlivá. Pokud tomu tak není, znamená to, že zeslábla. Je jako slunce: plane, osvěcuje, ozařuje a zahřívá všechno, co kolem ní obíhá. Silou své víry přivedl Abrahám celou svou rodinu a své potomky k osobnímu vztahu ke Kristu.
Datum: 23.1.2020
Můžeme se chvět s důvěrou a láskou. Tento postoj má jméno, je to svatá Bázeň Boží, která je darem Ducha Svatého. Ano, bojme se z lásky, že se nebudeme umět odevzdat jeho milosrdenství.
Datum: 22.1.2020
Tedy ano, třesme se o svou spásu! Ne proto, že bychom měli strach z Boha, ale proto, že jsme si vědomi své nepatrnosti tváří v tvář daru, který nám dává.
Datum: 21.1.2020
Podobáme se zhýčkaným dětem, které se už nedokážou tradovat, když od rodičů dostávají dárky. Stěžují si, že stále nemají dost. Už v mládí jsou zahořklé a smutné jako senilní starci. Před Bohem jsme v zásadě dětmi, chudáky, žebráky, kteří všechno dostávají.
Datum: 20.1.2020
Postavíme se zpříma před Boha a budeme se dovolávat svého práva? Což není nutné přijímat tajemství víry a spásy se srdcem chudáka? Bohatství moderních společností už nás neučí přijímat něco zdarma. To je veliké neštěstí.
Datum: 19.1.2020
Pýcha moderních lidí nás občas vede ke směšné zaslepenosti. Ano, třást se o svou spásu je krásné a důležité. Jistěže nejde o patologický strach před strašným Božstvem, které mávnutím ruky člověka z plezíru zatratí. Jak bychom však mohli být Bohem spaseni, nemáme-li radikální pokoru nutnou tomu, abychom spásu přijali jako milost danou zdarma?
Datum: 18.1.2020
Modernita odmítá tajemství. Bude stále více vědět, stále víc bude umět vysvětlit, ale skutečně chápat už nebude nic, protože odmítá tajemství. V tom spočívá nejsubtilnější a nejhlubší ateismus, převrácení správného postoje k logice Vtělení a především ke zdravému realismu, to znamená k pokoře. Chceme-li vstoupit do tajemství Vtělení Slova, potřebujeme postoj pokory.
Datum: 17.1.2020
Člověk nemá pocit nebezpečí. Zdá se, že vědomí hříchu zmizelo. Dobro a zlo neexistuje. Relativizmus jako strašně účinné bělidlo to všechno na místě vymazal. Člověk už nepociťuje potřebu spásy. Nezdá se, že by nás příliš znepokojovalo, co se s námi stane, až tuto zemi opustíme. V tomto ohledu se raději domníváme, že ďábel už neexistuje.
Datum: 16.1.2020
Křesťané musejí bez ustání opakovat, k jakému štěstí jsou lidé povoláni. Naší povinností je říkat světu, že úspěchy techniky nejsou ve srovnání s Boží láskou ničím.
Datum: 15.1.2020
Je zvláštní, že Bůh nás zve k bezbřehému a nekonečnému štěstí s ním a my se přitom necháváme fascinovat omezenými, povrchními potěšeními. Věda a technika nás hypnotizují natolik, že se chováme, jako by mimo hmotu už nic neexistovalo. Víme, že všechno pozemské je pomíjivé, ale přesto dáváme přednost prchavému před věčným. Je třeba opakovat vhod i nevhod, že naše srdce uspokojí jedině Bůh.
Datum: 14.1.2020
Z toho vyplývá strašlivá moc člověka tento dar odmítnout, darem nekonečné Boží lásky pohrdnout. Toto odmítnutí, pohrdání znamená hřích. Hřích nás připravuje o Boží život. Svazuje nás a poutá k pozemským věcem. Osobním, reálným kontaktem s Bohem se naopak od světa můžeme odpoutat.
Datum: 13.1.2020
I když nás Bůh stvořil k tomu, aby nám dal svůj život, nedává nám ho navzdory nám. Na jeho dar lásky máme svým darováním lásky svobodně odpovídat. Je na nás, abychom obdarování Božím životem svobodně přijali.
Datum: 8.11.2019
Vnější projevy blízkosti nejsou vždy jejím nejlepším důkazem. Naši nejlepší přátelé jsou někdy od nás daleko, ale to jim nebrání v tom, aby nás měli hodně rádi. Otec nemusí být nutně u svých dětí nepřetržitě po celý jejich život, ale to neznamená, že se o ně méně stará-
Datum: 7.11.2019
Moderní doba v Božím mlčení ráda vidí snadný důkaz neexistence Boží: když existuje zlo a utrpení, není možné, aby existoval on. Bůh má svůj tajemný způsob, jak nám být v našich zkouškách nablízku. Láska svou podstatou znamená skok do neznáma.
Datum: 6.11.2019
Jestliže člověk ustrne v materialistických a racionalistických jistotách, vždycky sází na tuto hypotetickou opuštěnost Bohem.
Datum: 5.11.2019
Důležité je žádat po těchto lidech přátelsky a jemně, aby přijali tajemství Božího mlčení v aktu odevzdanosti a víry ve spásonosnou dimenzi utrpení.
Datum: 4.11.2019
Nalézt vhodná slova, abychom k lidem, kteří se vzdálili od Boha, promlouvali s úctou a užitkem, není snadné. Je třeba se vyzbrojit bratrským soucitem a moudrou metodou a dát se nést modlitbou, jež je dílem Ducha.
Datum: 27.9.2019
Jenomže hřích mě ochromuje: Jak je možné energii života v Bohu naroubovat na něco, co není? … Co tedy řekneme? Máme setrvat v hříchu, aby se tím hojněji projevila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece už odumřeli. Jak bychom v něm ještě mohli žít?
Datum: 26.9.2019
Mnohým připadá normální, že je Bůh zahrne svým milosrdenstvím, přestože setrvají v hříchu…
Datum: 25.9.2019
(Mnozí) Nejsou schopni dohlédnout, jaká cena byla za nás zaplacena na kříži, když nás Pán vykoupil z poroby hříchu a smrti. Domnívají se, že díky nekonečné Boží dobrotě je všechno možné, třebaže se rozhodli ve svém životě nic neměnit.
Datum: 24.9.2019
Mnozí věřící se radují, když se mluví o Božím milosrdenství, a doufají, že radikálnost evangelia by se mohla zmírnit ve prospěch těch, kdo se rozhodli žít v rozporu s ukřižovanou láskou Pána Ježíše.
Datum: 23.9.2019
Vždyť jestliže věřící stále ještě milují Církev a papeže, ale neuplatňují její učení a ve svém životě nic nemění, ani když vyslechli Petrova nástupce v Římě, co můžeme očekávat od budoucnosti?
Datum: 20.9.2019
Vyvstává tedy jednoduchá otázka: Musí svět změnit postoj, nebo Církev svou věrnost Bohu?
Datum: 19.9.2019
Tváří v tvář všem problémům je třeba se vrátit k základům křesťanské naděje a potvrdit, že život zde na zemi je jen část naší existence, která bude pokračovat a nalezne svůj cíl na věčnosti.
Datum: 18.9.2019
Tímto individualismem se dává ovlivnit i mnoho křesťanů. Někdy mohou mít potíže s tím, aby se cítili doma uvnitř Katolické církve v její tradiční podobě, s dogmaty, zákony, exhortacemi a Magisteriem. Tento posun je samozřejmě ještě důležitější, pokud jde o mravní otázky.
Datum: 17.9.2019
V tomto kontextu se může stát, že osobní zkušenost je důležitější než pravidla stanovená církví. Je-li středem, kolem něhož se všechno točí, jedinec, pak si slovo církve může každý vykládat podle svého, tak, aby odpovídalo jeho vlastním představám.
Datum: 16.9.2019
Jedním z nejvýznačnějších rysů naší doby je subjektivismus. Jedinou normu představují pocity a osobní touhy. Moderní člověk často považuje tradiční hodnoty za vykopávky.
Datum: 18.1.2019
Peníze jsou potřeba, ale existuje něha, která může pocházet pouze od Boha.
Datum: 17.1.2019
Skutečná úleva, kterou máme přinášet chudým a trpícím, není jen materiální, ale duchovní. Je třeba zjevovat Boží lásku, soucit a blízkost.
Datum: 16.1.2019
Tato milosrdná láska je součástí poslání Církve, které spočívá v odhalování lásky a něhy Boží, pomoci při znovuobjevování přítomnosti, soucitu a milosrdné lásky Otcovy uprostřed našeho strádání.
Datum: 15.1.2019
Milosrdná láska má hodnotu sama o sobě, jako svědectví o Bohu, které přesahuje její technickou, ekonomickou, politickou nebo sociologickou účinnost.
Datum: 14.1.2019
Skutečná milosrdná láska není ani almužna, ani humanitární solidarita, ani filantropie: je to vyjádření Boha a prodloužení Kristovy přítomnosti v našem světě.
