Datum: 22.10.2023
A řečeno naopak - k pravé vnitřní chudobě nelze dospět bez věrnosti modlitbě, protože ta je prostorem pravdy, v němž člověk shledává, jak radikálně je chudý a nahý před Bohem.
Datum: 21.10.2023
Tuto zkušenost činí svatí během "duchovních nosí", jimiž v určitých obdobích procházejí. Ale nemusíme si pomáhat těmito výrazy (často špatně chápanými), stačí říci, že při dlouhodobějším setkávání s Bohem, zvláště při zkušenosti hlubší modlitby, se nutně objeví i bolestné fáze vnitřní chudoby.
Datum: 20.10.2023
Dalo by se říci, že existuje "chudoba zdola", a "chudoba shora". Ta první se rodí z lidské zkušenosti, ta druhá vzniká mnohem radikálnějším očišťováním, jež působí Duch Svatý.
Datum: 19.10.2023
Existuje však ještě jiný pramen pokory, mnohem hlubší a podstatnější: Zkušenost s živým Bohem. Jestliže byl Mojžíš tak pokorný, více než kdokoli jiný, pak jen proto, že jeho zkušenost s Bohem byla o tolik hlubší. Cožpak nestrávil celých čtyřicet dní a nocí rozhovorem s Bohem na hoře Sinaj?
Datum: 18.10.2023
Měli bychom být Pánu mimořádně vděční za všechny životní situace, jimiž nás vede k vnitřní chudobě a pokoře a díky nimž si víc uvědomujeme svou ubohost a slabost.
Datum: 17.10.2023
Pokora může mít dva různé zdroje. Existuje pokora, která se rodí z utrpení a zkoušek, v nichž člověk zakusí své limity, svou slabost, a postupně se stane pokorným. Tato zkušenost je absolutně nevyhnutelná. "Je třeba mnohého pokořování, aby se urodilo trochu pokory", říkávala Bernadetta z Lurd.
Datum: 14.10.2023
Nejde už o egyptské kotlíky plné masa a cibule, nýbrž o jemnou manu, jíž se nelze předzásobit, kterou Pán dává člověku na každý den, přesně tolik, kolik je třeba - ani víc, ani míň. Ale právě tento chléb z nebe Izraelcům umožnil, aby nakonec doputovali do zaslíbené země.
Datum: 13.10.2023
Každá zkouška je časem pokoření, ale také milosti. Přiměje totiž člověka, aby se otevřel novým zdrojům síly, na které nebyl zvyklý. Zvyká si na pokrm, který smysly nedokážou plně vnímat, na pokrm mnohem jemnější, který však posiluje srdce.
Datum: 12.10.2023
Teprve v chudobě, v ohni zkoušky si člověk uvědomí, že žádná potrava ani žádná lidská jistota či uspokojení mu nepostačí.
Datum: 11.10.2023
Cílem této zkušenosti chudoby je, aby si člověk uvědomil, co má ve svém srdci, aby poznal pravdu o sobě, aby opadly všechny jeho iluze a vše, co není autentické. Navíc zkušenost pouště probouzí v člověku nový hlad, hlad po Bohu.
Datum: 10.10.2023
Postupně se z této naděje rodí trpělivost, pokora a tichost a v srdci člověka se tím prohlubuje touha, která jednoho dne dojde naplnění nad všechna očekávání.
Datum: 9.10.2023
Bolestnou podobou chudoby je tedy i to, že nejsme pány času a nemůžeme ovlivnit zásahy Boží prozřetelnosti. Je to však výzva k ryzejší naději, která nespoléhá na žádné lidské opory.
Datum: 8.10.2023
Bůh zasahuje do dějin svrchovaně a svobodně, pro nás nepředvídatelně. Bohu nelze vnutit žádný časový rámec. "Neznáte den ani hodinu", prohlašuje Ježíš.
Datum: 7.10.2023
Jedna z podob vnitřní chudoby, kterou je potřeba přijmout, je zkušenost, že nejsme pány času, že s Bohem nemůžeme manipulovat, nelze ho zapasovat do našich plánů a vizí.
Datum: 6.10.2023
Boží odpověď je jistá, ale její čas a způsob nelze ani předvídat, ani naprogramovat. V mezičase člověka čeká bolestné čekání, i když s pozitivním vyústěním. Je třeba být trpělivý, neboť právě v tom čase probíhá v duši tajemný zápas, který prohlubuje vnitřní touhu a vytváří v srdci prostor pro přijetí vyslyšení, až k němu dojde.
Datum: 18.9.2023
Bůh je však věrný, všechna jeho zaslíbení se naplní. Někdy je třeba ovšem čekat, než Bůh přijde chudému na pomoc. Navíc jeho čas zůstává tajemstvím a Boží mlčení bývá vždy zkouškou.
Datum: 17.9.2023
Celá tato záležitost se komplikuje tím, že Bůh nezasahuje vždy ve prospěch chudého okamžitě. Vypadá to, že zaslíbení vyslovená v blahoslavenstvích jsou v rozporu se skutečností. Kolik chudých jako by bylo zapomenuto, kolik lidí pláče a nedostává se jim útěchy, kolik jich hladoví a žízní po spravedlnosti a nejsou nasyceni!
Datum: 16.9.2023
Chudý člověk už nemá žádnou oporu, žádnou lidskou jistotu. Když ale volá k Hospodinu, Bůh sám se stává jeho útočištěm a posilou.
Datum: 15.9.2023
To však předpokládá, že chudoba není jen materiální stav, ale že v člověku postupně probouzí vědomí vlastní malosti a niterné pokory, postoj otevřenosti vůči Bohu, naděje a důvěry v jeho milosrdenství.
Datum: 14.9.2023
Na životě chudáka se projevuje celé bohatství Boží dobroty, milosrdenství a něhy. Navíc chudému se tím dostává skutečného poznání Boha: ten už není jen vágním či abstraktním pojmem, ale stává se Bohem živým a milosrdným, Bohem plným lásky a slitování, kterého opěvují žalmy.
Datum: 13.9.2023
Díky tomu však takový člověk dříve nebo později zakouší dobrotu Boha a jeho věrnost vůči každému, kdo na něj spoléhá. Jeho bolestná zkušenost se tak mění k dobrému.
Datum: 12.9.2023
Kdo je to chudý Starého zákona? Je to člověk, který se nachází v situaci charakterizované bolestí, ohrožením, utrpením a ponížením, a který se, právě kvůli této situaci, už nemůže spolehnout na nikoho jiného než na Boha. Na této zemi nenachází oporu ani pomoc, trápení ho drtí, bohatí a mocní jím opovrhují, nezbývá mu tedy nic jiného než volat k Hospodinu.
Datum: 10.9.2023
Není pochyb, že když Bohu řekneme z celého srdce děkuji za každou obdrženou milost a zvlášť za vnuknutí Ducha, dá nám další. Chvála očišťuje naše srdce a uzpůsobuje ho k přijímání Boží milosti a vnuknutí Ducha Svatého.
Datum: 9.9.2023
Dokonalost se nepojí s vnější totožností s ideálem, ale s vnitřní věrností vnuknutím.
Milost být věrní v důležitých věcech se nám dostane, když budeme věrní v malých věcech.
Věrnost jedné milosti přitahuje milosti další.
Datum: 8.9.2023
Svatost, kterou po nás chce Bůh, je vždycky jiná, vždycky překvapující, ale nakonec krásnější. Bůh nás volá k dokonalosti, ale není perfekcionista.
Datum: 7.9.2023
Naše svatost bývá často něco úplně jiného, než si sami představujeme. Tak jiného, že největší překážkou na naší cestě ke svatosti je možná naše přílišné lpění na naší vlastní představě o dokonalosti.
Datum: 6.9.2023
Tajemství svatosti je v jistém smyslu v pochopení, že od Boha, který má otcovské srdce, můžeme získat všechno, co potřebujeme, umíme-li ho vzít za srdce (myšlenka sv. Terezie z Lisieux.)
Datum: 5.9.2023
Naše síly jsou omezené, Boží síla a láska jsou naopak bez hranic. Stačí svou slabost pokojně přijmout a složit všechnu důvěru a naději v Boha.
Datum: 4.9.2023
Nemáme se snažit stát se svatými vlastními silami, ale najít způsob, jak jednat, aby nás svatými činil Bůh.
Datum: 11.6.2023
Opravdová modlitba je zároveň školou lásky, neboť veškeré ctnosti, jež při ní uplatňujeme, pouze připravují cestu k tomu, aby se v našem srdci mohla rozhojnit láska. Proto je modlitba tak životně důležitá.
Datum: 10.6.2023
Modlitbou se formuje jistý "způsob " našeho bytí, který se pak projevuje ve všem, co prožíváme, a umožňuje nám za všech okolností dojít pokoje, vnitřní svobody i pravé lásky k Bohu a k bližnímu.
Datum: 9.6.2023
Znovu se zde objevuje těsná vazba mezi modlitbou a životem jako celkem: Modlitba je školou či cvičením, při němž se učíme chápat, uplatňovat a prohlubovat určité postoje vůči Bohu, sobě a světu. Ty se postupně stávají základem našeho bytí a všeho našeho jednání.
Datum: 8.6.2023
Jde o víru, o důvěryplnou odevzdanost do Božích rukou, o pokoru, chudobu srdce a duchovní dětství. Tyto postoje se musejí stát základem nejen života modlitby, ale i celé naší existence.
Datum: 7.6.2023
Příliš často žijeme pod pohledem druhých, kdy máme strach z odsouzení, nebo naopak potřebu být obdivováni, případně pod svým vlastním pohledem, který opět bývá plný sebelásky a zalíbení v sobě, či naopak sebeobviňování. Vnitřní svobodu však najdeme pouze tehdy, když se naučíme žít pod milujícím a milosrdným pohledem Božím.
Datum: 6.6.2023
Praktikování modlitby má tedy tíhnout k ustavičné modlitbě, třebaže nejde vždycky o výslovnou modlitbu, ale o stálé setrvávání v Boží přítomnosti. Žít takto pod Božím pohledem je osvobozující.
Datum: 4.6.2023
Je také velice důležité, abychom se postupně učili prožívat vše pod Božím pohledem, v jeho přítomnosti a v téměř nepřetržitém dialogu s ním, abychom si jej uprostřed našich starostí co nejčastěji připomínali a prožívali všechno společně. Čím víc o to budeme usilovat, tím snazší bude naše modlitba: Když Boha neopouštíme, není obtížné najít ho pak v modlitbě.
Datum: 3.6.2023
Je třeba vykonávat každou činnost poklidně, neznepokojovat se o to, co bude následovat.
Datum: 2.6.2023
Vězme též, že k růstu v modlitbě značně přispívá naše úsilí přijímat životní okolnosti v duchu odevzdanosti a trpělivé důvěry v Boha: Máme žít přítomný okamžik a nenechat se užírat starostmi o zítřek.
Datum: 1.6.2023
Pochopitelně nelze žít ve světě bez jakéhokoli rozptýlení nebo chvil odpočinku. Je však důležité umět se vždy vrátit k Bohu, který je jednotícím středem našeho života, a všechno prožívat pod jeho pohledem, ve vztahu k němu.
Datum: 31.5.2023
Dále je třeba si uvědomit, že náš životní styl může vnitřní modlitbu velmi podporovat, nebo jí naopak překážet. Jak se máme usebrat v Boží přítomnosti, jsme-li většinu času rozptylováni spoustou zbytečných starostí a obav, když se necháme bez sebemenšího odporu unášet tokem prázdných řečí a honíme se za novinkami a zajímavostmi?
Datum: 30.5.2023
Bez této touhy, bez silné a vytrvalé touhy po svatosti bude vnitřní modlitba vždy jen něčím povrchním, pouhým zbožným cvičením, které ponese jen pramálo plodů. Pro opravdovou lásku je totiž přirozené, že tíhne k absolutnu. k téměř bláznivému sebedarování.
Datum: 29.5.2023
V duchovním životě je třeba hledat rovnováhu, což není vždy snadné. Na jedné straně musíme přijímat svou ubohost a nečekat s vnitřní modlitbou, až budeme svatí, ale na druhé straně máme toužit po dokonalosti - jakkoli dobře víme, že nás k ní může dovést jedině Bůh!
Datum: 27.5.2023
Jak bychom mohli žít v Bohu, nejsme-li v ničem schopni zapomenout na sebe ve prospěch svých bratří a sester?
Datum: 26.5.2023
Máme-li se darovat Bohu, musíme opustit sebe sama. Láska je extatické povahy - pokud je silná, žijeme více v druhém člověku než v sobě. Ale jak můžeme aspoň trochu prožívat extatický rozměr lásky ve vnitřní modlitbě, hledáme-li po zbytek dne sebe sama? Jsme-li příliš připoutáni k hmotným věcem, ke svému pohodlí či zdraví? Pokud nesneseme žádné protivenství?
Datum: 25.5.2023
Pokud si ovšem ve svém životě uchováváme nějaký "vyhrazený prostor", něco, co Bohu nechceme vydat - například drobný zlozvyk, s nímž se vědomě ztotožňujeme a nehodláme s ním nic dělat, nebo vědomou zatvrzelost či zatvrzelé neodpuštění, pak se náš modlitební život stává neplodným.
Datum: 24.5.2023
Jestliže život modlitby s Boží vůlí nesladíme, brzy ztroskotá. Existuje jediný způsob, jak se nám Bůh může darovat (což je cíl vnitřní modlitby): Když se my sami cele darujeme jemu. Všechno dostaneme pouze tehdy, když vše darujeme.
Datum: 23.5.2023
Bylo by naprosto iluzorní myslet si, že porosteme v modlitbě, pokud by celý náš život nevedla hluboká a upřímná touha cele se vydat Bohu , uvést svůj život co nejdokonaleji do souladu s jeho vůlí.
Datum: 21.5.2021
V duchovním životě je třeba hledat rovnováhu. Na jedné straně musíme přijímat svou ubohost a nečekat s vnitřní modlitbou, až budeme svatí, ale na druhé straně máme toužit po dokonalosti - jakkoliv dobře víme, že jí nedosáhneme vlastním úsilím, že nás k ní může dovést jedině Bůh! Bez této touhy, bez silné a vytrvalé touhy po svatosti bude vnitřní modlitba vždy jen něčím povrchním, pouhým zbožným cvičením, které ponese jen pramálo plodů.
Datum: 20.5.2021
Máme-li se darovat Bohu, musíme opustit sebe sama. Láska je extatické povahy - pokud je silná, žijeme více v druhém člověku než v sobě. Ale jak můžeme aspoň trochu prožívat extatický rozměr lásky ve vnitřní modlitbě, hledáme-li po zbytek dne sebe sama? Jsme-li příliš připoutání k hmotným věcem, ke svému pohodlí či zdraví? Pokud nesneseme žádné protivenství? Jak bychom mohli žít v Bohu, nejsme-li v ničem schopni zapomenout na sebe ve prospěch svých bratří a sester?
Datum: 19.5.2021
Pokud si ovšem ve svém životě ponecháváme nějaký "vyhrazený prostor", něco, co Bohu nechceme vydat - například drobný zlozvyk, s nímž se vědomě ztotožňujeme a nehodláme s ním nic dělat, nebo vědomou neposlušnost či zatvrzelé neodpuštění, pak se náš modlitební život stává neplodným.
Datum: 18.5.2021
Existuje jediný způsob, jak se nám Bůh může darovat (což je cíl vnitřní modlitby): Když se cele darujeme jemu. všechno dostaneme pouze tehdy, když vše darujeme.
Datum: 17.5.2021
Bylo by naprosto iluzorní myslet si, že porosteme v modlitbě, pokud by celý náš život nevedla hluboká a upřímná touha cele se vydat Bohu, uvést svůj život co nejdokonaleji do souladu s jeho vůlí. Jestliže život modlitby s Boží vůlí "nesladíme", brzy ztroskotá.
Datum: 19.6.2020
Duch Svatý používá pro každého svůj osobitý "tón", promlouvá k němu se sobě vlastním zabarvením. Jemnost, síly, čistota a zvláštní jasnost jeho hlasu nám umožňují, je-li na něj naše ucho navyklé, rozeznat jej skoro najisto.
Datum: 18.6.2020
Postoje, díky nimž se mohou vnuknutí Ducha Svatého snáze projevovat, si lze osvojit jen postupně, a nutně vyžadují věrnost v modlitbě. Pro stále větší odhodlání nic Bohu neodpírat, pro odpoutávání se, pro synovskou a důvěřivou odevzdanost, pro lásku k tichu a hloubce - pro to vše je modlitba nezbytná.
Datum: 17.6.2020
Duch Boží je duchem pokoje, promlouvá a jedná v ovzduší pokoje a jemnosti, nikdy však ve zmatku a rozruchu. Pohnutky z Ducha Svatého mívají navíc podobu jemných a tichých doteků, a v našem duchovním vědomí se tedy mohou vynořit, jen když je v něm oblast klidu, ticha a pokoje. Je-li naše nitro neustále hlučné a rozrušené, tichý hlas Ducha jím těžko pronikne.
Datum: 16.6.2020
Je to překážka o to závažnější, že na své vlastní vůli lpíme často nevědomky, neboť když je náš cíl sám o sobě dobrý, daleko snáze si svou připoutanost k vlastní představě neuvědomíme: správností věci ospravedlňujeme zaslepující tvrdohlavost, s níž za ní jdeme, aniž bychom si uvědomili, že způsob, jímž se má podle nás uskutečnit, nemusí odpovídat Božím záměrům.
Datum: 15.6.2020
Tuto odpoutanost uplatňujme ve všech aspektech života. Oblast hmotná není tou nedůležitější. V duchovním růstu nám někdy daleko víc brání připoutanost k našim vlastním představám a pojetím. Lpění na své vlastní "moudrosti" , i když si stanovuje cíle, které jsou samy o sobě skvělé, je pro poslušnost Duchu Svatému asi nejhorší překážkou.
Datum: 14.6.2020
Vnuknutí Ducha nemůžeme přijmout, pokud jsme nepružní, připoutaní ke svému vlastnictví, svým pojetím a představám. Snažme se nelpět na ničem ani hmotně, ani citově, dokonce ani duchovně. Ne tak, že bychom na všechno "kašlali", nebo byli ke všemu lhostejní, ani ve smyslu nějaké násilné askeze. Je třeba si ale udržet odpoutané srdce, uchovat si vzhledem ke všemu jistou svobodu, odstup, vnitřní zdrženlivost, díky nimž, když nám bude nějaká věc (zvyk, vztah, osobní plán) znemožněna, z toho neděláme drama.
Datum: 13.6.2020
Pakliže se naopak neustále bouříme a v protivenstvích se zatvrzujeme, těžko tato naše nedůvěra vůči Bohu dovolí Duchu Svatému řídit náš život.
Datum: 12.6.2020
Když Bůh vidí, že jsme schopni pokojně, s láskou a v duchu synovské důvěry a odevzdání se jeho vůli přijmout, co nám okolnosti "vnucují", není pochyb, že nám přidá osobnější vyjádření své vůle, a že tedy Duch Svatý bude k našemu srdci promlouvat častěji.
Datum: 11.6.2020
Nezapomínejme ... na to, co bychom mohli nazvat poslušnost událostem. Události života jsou koneckonců nejjistějším výrazem Boží vůle, neboť zde nehrozí nebezpečí subjektivní interpretace.
Datum: 10.6.2020
Kdo dokáže poslechnout lidi, jen když se mu to líbí, chová o své schopnosti poslouchat Ducha sladké iluze, Jestliže se nikdy nedokáži vzdát své vlastní vůle, (svých představ, chutí, náklonností...) když to chtějí lidé, co mi zaručuje, že toho budu schopen, bude-li to žádat Bůh?
Datum: 9.6.2020
Z lásky k Bohu také přijímejme každou legitimní příležitost, kdy můžeme projevit poslušnost, ať už je to v oblasti života ve společenství, v rodině nebo ve společnosti. Je samozřejmě třeba poslouchat více Boha než lidi, ale je iluzí myslet si, že jsme schopni poslouchat Boha, když nedokážeme poslechnout člověka. V obou případech je totiž potřeba překonat stejnou překážku: lpění na sobě, na své vlastní vůli.
Datum: 8.6.2020
Abychom obdrželi více vnuknutí, musíme být nejdříve poslušni těch, která dostáváme. Dále je zřejmé, že nás Bůh bude tím více obdarovávat vnuknutími, čím věrněji budeme plnit jeho vůli vyjádřenou jinými způsoby: v přikázáních, v povinnostech našeho stavu a podobně.
Datum: 7.6.2020
Každá věrnost milosti přitahuje milosti nové, stále hojnější. Když budeme vnuknutí Ducha Svatého pozorně přijímat a podle nich jednat, stanou se hojnějšími. Budeme-li je zanedbávat, mohou naopak přicházet řidčeji. Každému, kdo má, bude dáno, kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má (Lk 19,26)
Datum: 6.6.2020
Když chceme, aby nám Bůh více odhaloval svou vůli prostřednictvím vnuknutí, musíme začít plněním Boží vůle, kterou už známe. A to v různých oblastech. Každá věrnost milosti přitahuje milosti nové, stále hojnější.
Datum: 5.6.2020
Ještě důležitější než výslovná modlitba o tento dar je pevné a stálé rozhodnutí poslechnout Boha v každé věci, velké i malé, bez výjimky. Neříkám, že musíme být skutečně schopni poslechnout Boha v každé věci, to je bezpochyby pro naši slabost ještě nemožné. Ale je třeba, abychom k tomu byli odhodlaní a zvláště modlitbou se neustále utvrzovali v rozhodnutí nezanedbat žádný projev Boží vůle.
Datum: 4.6.2020
Potom je samozřejmě třeba po vnuknutích toužit a často o ně prosit v modlitbě. Jednou z proseb, které nejčastěji vysíláme k Bohu, by mělo být: "Veď mě ve všech mých rozhodnutích a dej, ať nezanedbám žádné tvé vnuknutí."
Datum: 3.6.2020
Nemá se jednat o vypočítavost, ale o to, abychom si uvědomili, že každá naše nevděčnost vůči Bohu nás uzavírá do sebe samých a zahrazuje nás vůči jeho milosti. Chvála očišťuje naše srdce a úžasně ho uzpůsobuje k přijímání Boží milosti a vnuknutí Ducha Svatého.
Datum: 2.6.2020
Co konkrétně umožňuje, aby se Boží vnuknutí projevilo? Co dělat, aby nám jich Pán dal co nejvíce? To, co nám brání dostávat od Boha hojnější milosti, je možná jednoduše naše nedostatečná vděčnost za ty, které nám už dal. Není pochyb, že když Bohu řekneme z celého srdce děkuji za každou obdrženou milost, a zvlášť za vnuknutí, dá nám další.
Datum: 25.10.2019
Blahoslavení, kdo dokážou milovat svoji ubohost, protože je vynikající příležitostí k tomu, aby Bůh mohl projevit nekonečnost své lásky a milosrdenství. Tato cesta chudoby, která je také cestou lásky, je nejpřínosnější pro náš růst, postupné získávání všech ctností a pro očišťování se od chyb.
Datum: 24.10.2019
Blahoslavení ti, kteří vedeni Duchem Svatým dosáhli toho, že nedělají ze své slabosti drama, ale přijímají ji radostně, protože se naučili nevkládat všechnu naději v sebe, ale v Boha.
Datum: 22.10.2019
Kdo přijme, že je slabý, malý, často padá a není ničím v očích svých ani v očích ostatních, ale přehnaně se tím netrápí (vždyť ví, že jeho láska a důvěra v Boha jsou nekonečně důležitější a hodnotnější než jeho vlastní chyby a nedostatky), ten miluje mnohem víc, než ten, koho dohání starost o vlastní dokonalost až k neklidu.
Datum: 21.10.2019
Nejdokonalejší chování není to, které nejlépe odpovídá naší představě o dokonalosti jako o bezvadné, neomylné a bez přehmatů.
Datum: 21.10.2019
Skutečná dokonalost je chování, v němž je nejvíce nezištné lásky k Bohu a nejméně pyšného hledání sebe sama.
Datum: 18.10.2019
Pravá svatost znamená naopak stále uznávat, jak naprosto jsme závislí na jeho milosrdenství.
Datum: 17.10.2019
To je hlavní podstatou této pseudosvatosti, ke které často směřujeme, a která by způsobila, že už bychom Boha nepotřebovali.
Datum: 16.10.2019
Ale v takovém postoji je mnoho pýchy. Koneckonců bychom se vlastně rádi obešli bez milosrdenství.
Datum: 15.10.2019
Přáli bychom si, abychom se směli objevovat před Hospodinem, jenom když jsme umytí a učesaní a sami se sebou spokojení.
Datum: 14.10.2019
Čekáme-li s pravidelnou modlitbou na to, až budeme spravedliví, můžeme čekat dlouho. Když naopak přijmeme to, že předstupujeme před Pána v hříšném stavu, uzdravuje nás a postupně nás přeměňuje ve svaté.
Datum: 26.7.2019
Kdo má modlitbu, má všechno, protože jen tak může Bůh svobodně vstoupit do jeho života a jednat a činit svou milostí zázraky.
Datum: 25.7.2019
Největším darem, jaký můžeme někomu dát, je umožnit mu, aby zakusil, co to modlitba je, a pomoci mu vytrvat na té cestě, což není vždycky snadné.
Datum: 24.7.2019
Pro církev je dnes nejdůležitějším úkolem zprostředkovat lidem žízeň po modlitbě a učit je, jak se mají modlit.
Datum: 23.7.2019
Naše Země je nemocná a jedině setkání s Nebem ji může uzdravit.
Datum: 22.7.2019
Jedná se o to, osvojit si postoj plný touhy po Bohu, vnitřního pokoje, modlitby a pozornosti k dění ve své duši. To předpokládá jistý druh bdělosti. Toto ovzduší vnitřního naslouchání nám Pomáhá rozpoznat zdroje a účinky těchto hnutí: Jedna v nás zanechávají radost a pokoj, jiná vzbuzují nepokoj a smutek.
Datum: 22.7.2019
Jedná se o to, osvojit si postoj plný touhy po Bohu, vnitřního pokoje, modlitby a pozornosti k dění ve své duši. To předpokládá jistý druh bdělosti. Toto ovzduší vnitřního naslouchání nám Pomáhá rozpoznat zdroje a účinky těchto hnutí: Jedna v nás zanechávají radost a pokoj, jiná vzbuzují nepokoj a smutek.
Datum: 5.7.2019
Když budeme upřímně toužit po duchovním rádci, a přesto ho nenajdeme, Bůh se postará jinak. Také častá zpověď, i když nepřejde v duchovní vedení, je důležitým prostředkem očišťování srdce a zdrojem světla pro pochopení, co se děje v naší duši.
Datum: 4.7.2019
Rozlišování toho, co v nás působí Duch svatý, se velice usnadní, když budeme mít možnost otevírat své srdce někomu, kdo nás může duchovně vést. Bůh žehná tomuto otevření srdce. Je to výraz pokory (nevystačíme si sami) a důvěry v druhého. Postoj otevřenosti je Bohu velice milý a neopomene na něj odpovědět svými milostmi.
Datum: 2.7.2019
Boží vnuknutí se objevují z hloubky našeho srdce. Musíme sledovat, co se v našem srdci děje, všímat si různých „hnutí“, umět rozlišit, zda jsou z nás, z působení ďábla, anebo od Ducha svatého. Výše uvedené rady nám pomohou, abychom získali schopnost být pozorní k tomu, co se v nás děje na té nejhlubší a nejdůležitější rovině.
Datum: 1.7.2019
Pro stále větší odhodlání nic Bohu neodpírat, pro odpoutání se, pro synovskou důvěřivost, pro lásku k tichu – pro to vše je modlitba nezbytná.
Datum: 28.6.2019
Duch svatý je duchem pokoje. Jeho pohnutky mívají podobu jemných a tichých doteků. Je potřeba snažit se uchovávat svoje srdce v pokoji. A snažit se o ticho, naplněné pozorností k Boží přítomnosti, k druhému, důvěřivým očekáváním a nadějí v Boha.
Datum: 27.6.2019
Je třeba udržet si odpoutané srdce, uchovat si jistou svobodu, odstup, vnitřní zdrženlivost. V duchovním růstu nám nejvíc brání připoutanost k vlastním představám, vlastní moudrosti,…
Datum: 26.6.2019
Abychom se mohli nechat vést Božím Duchem, potřebujeme velkou vnímavost a pružnost. Snažíme s na ničem nelpět ani hmotně, ani citově, ani duchovně.
Datum: 25.6.2019
Poslušnost událostem – události života jsou nejjistějším výrazem Boží vůle. Když Bůh vidí, že jsme schopni pokojně, s láskou a synovskou důvěrou přijmout, co nám události „vnucují“, není pochyb, že nám přidá osobnější vyjádření své vůle. Když naopak se neustále bouříme a zatvrzujeme se, těžko tato naše nedůvěra vůči Bohu dovolí Duchu svatému, aby řídil náš život.
Datum: 24.6.2019
Z lásky k Bohu přijímejme každou příležitost, kdy můžeme projevit poslušnost. Je samozřejmě třeba poslouchat více lidi, než Boha, ale je iluzí myslet si, že jsme schopni poslouchat Boha, když nedokážeme poslechnout člověka. V obou případech je potřeba překonat stejnou překážku, totiž lpění na sobě, na své vlastní vůli.
Datum: 21.6.2019
Je mnoho výrazů Boží vůle, které známe, aniž bychom potřebovali zvláštní vnuknutí: patří sem přikázání, povinnosti našeho stavu, požadavky našeho povolání atd.
Datum: 20.6.2019
Každému, kdo má, bude dáno, kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Abychom obdrželi více vnuknutí, musíme být poslušni už těch, která dostáváme.
Datum: 19.6.2019
Ještě důležitější, než výslovná modlitba o tento dar, je naše pevné a stálé rozhodnutí poslechnout Boha v každé věci, velké i malé,
bez výjimky. Čím větší odhodlání k úplné poslušnosti v nás Bůh vidí, tím víc vnuknutí nám dává. Toto nemá vést k přehnané úzkostlivosti: máme víc milovat poslušnost, než se bát neposlušnosti.
Datum: 18.6.2019
Je třeba po vnuknutích toužit a o ně prosit. Bylo by překvapivé, kdyby nám Bůh neodpověděl vnuknutím.
Datum: 17.6.2019
Není pochyb, že když Bohu řekneme z celého srdce děkuji za každou obdrženou milost a zvlášť za vnuknutí Ducha, dá nám další. Chvála očišťuje naše srdce a uzpůsobuje ho k přijímání Boží milosti a vnuknutí Ducha Svatého.
Datum: 14.6.2019
Milost být věrní v důležitých věcech se nám dostane, když budeme věrní v malých věcech. Věrnost jedné milosti přitahuje milosti další. Cesta poslušnosti vnuknutím Ducha je náročná, ale je to cesta svobody a štěstí.
Datum: 13.6.2019
Bůh nás volá k dokonalosti, ale není perfekcionista.
A dokonalost se nepojí s vnější totožností s ideálem, ale s vnitřní věrností vnuknutím.
Datum: 12.6.2019
Naše svatost bývá často něco úplně jiného, než si sami představujeme. Tak jiného, že největší překážkou na naší cestě ke svatosti je možná naše přílišné lpění na naší vlastní představě o dokonalosti. Svatost, kterou po nás chce Bůh, je vždycky jiná, vždycky překvapující, ale nakonec krásnější.
Datum: 11.6.2019
Nemáme se snažit stát se svatými vlastními silami, ale najít způsob, jak jednat, aby nás svatými činil Bůh. Naše síly jsou omezené, Boží síla a láska jsou naopak bez hranic. Stačí svou slabost pokojně přijmout a složit všechnu důvěru a naději v Boha.
Datum: 10.6.2019
Dnešní svět potřebuje ze všeho nejvíce modlitbu. Z ní se mohou zrodit všechny ostatní obnovy, uzdravení, hluboké a plodné proměny naší společnosti, které si tolik přejeme.
