katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Po kapkách - výpis chronologicky

Výpis dle data        Výpis dle autorů



Autor: John Eldredge

Datum: 27.4.2024
Nejzávažnější morální otázkou nakonec vždycky je , jak v hloubi svého srdce smýšlíme o Bohu. Nic tuto touhu nezjevuje jasněji než to, jak s ní naložíme.

Datum: 26.4.2024
Ti, kteří o pomoc nežádají, nemají v Boha dostatečnou důvěru - proto se neodvažují toužit. Nemají víru.

Datum: 25.4.2024
Lidé žijící z víry jsou lidé, kteří vědí o své touze a odmítají ji zabít, lidé, kteří se odmítají tvářit, že nepotřebují pomoc.

Datum: 24.4.2024
"Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?" V srdci dobře víme, co se Kristus snaží naznačit, i když si to nechceme přiznat. Žít a toužit znamená dát přednost zranitelnosti před sebeobranou. A ještě zranitelnějšími se staneme, když svou touhu přiznáme a hledáme pomoc u jiných. To je akt důvěry.

Datum: 23.4.2024
Život se nevyvíjel tak, jak jsme si představovali. Přitom víme, že Bůh mohl vše zařídit jinak. Na určité rovině v něj skutečně věříme, ale na jiné rovině jsme podobní třetímu služebníkovi. Naše poslušnost netryská z lásky, nýbrž z opatrnosti. "Tak mi Bože řekni co mám dělat, a já to udělám." Zabijeme-li touhu, může se to jevit jako posvěcení, ale ve skutečnosti jde o bezbožnost. Jde vlastně o způsob, jak se vyrovnat s životem bez Boha.

Datum: 22.4.2024
"Bože, copak ti záleží na tom, co chci já?" V mém nitru je určité místo hněvu, stará rána, z níž pramení velmi silné pochybnosti o tom, do jaké míry Bohu na mě opravdu záleží. Něco takového vězí v každém z nás.

Datum: 21.4.2024
Jde o to, jak smýšlíme o Bohu. Pokud svoje touhy zahrabeme, říkáme něco podobného, jako ten třetí služebník z podobenství o hřivnách: "Bože, neodvažuji se toužit, protože se tě bojím. Myslím, že máš tvrdé srdce.".

Datum: 20.4.2024
Problémem touhy je, že nás pokořuje. Svými vlastními silami ji nenaplníme - musíme žádat o pomoc jiné.

Datum: 19.4.2024
Opustit touhu znamená říkat: "Já tě vlastně nepotřebuji, ani o tebe nestojím. Ale budu s tebou žít, protože se to ode mě očekává."

Datum: 18.4.2024
Vaše srdce je plné touhy a vy se pouštíte do hledání. Oddanost hraje důležitou úlohu, ale jen jako výraz touhy. Povinnost redukuje tanec na rutinu. Povinnost má na vztahy smrtící smrtící účinek. Povinné růže jsou protimluv. Žena nechce být předmětem povinnosti. Žena chce být předmětem touhy. s Bohem je to stejné. Bůh čeká, až po něm budeme toužit.

Datum: 14.4.2024
Bude-li nám scházet podobně hluboká vášeň, nebudeme schopni žít jako on. Mnoho lidí dospěje k závěru, že žít s touhou je příliš náročné. proto touhu opouštějí, zříkají se jí. Platí to o většině dnešních křesťanů. Domníváme se, že se bez ní obejdeme. Mýlíme se.

Datum: 13.4.2024
Bůh je bytost hluboce vášnivá. Stravuje ho horlivost. "Radost, která byla před ním" mu dala sílu vydržet agónii kříže. Jinými slovy, jeho hluboká touha po něčem větším ho podpírala v hodině jeho největší zkoušky.

Datum: 12.4.2024
Pokud se máme s vražedným hněvem či klamným lákáním touhy vyrovnat tak, že touhu zabijeme, pokud je mrtvolnost sousedkou zbožnosti, pak by musel být Ježíš nejmrtvějším člověkem. Ovšem jmenuje se živý Bůh. Autor listu Židům píše: "Je hrozné upadnout do rukou živého Boha. Vždyť náš Bůh je oheň stravující." A co to je, ten "stravující oheň"? Je to jeho žárlivá láska.

Datum: 11.4.2024
Podívejte se na Ježíše. To nebyl žádný strašpytel. Jeho život byl přímo nabitý vášní. Když vyhnal překupníky z chrámu, vzpomněli si jeho učedníci na slova Písma: "Horlivost pro tvůj dům mě stravuje." Ježíš nebyl jen nejhodnější člověk na světě. On byl mnohem mocnější. Byl svatý.

Datum: 9.4.2024
Křesťanství dospělo do stavu, kdy se domníváme, že lidská duše by neměla toužit po něčem větším, než aby "byla hodná". Vychováváme tedy lidi, jejichž největší ctností je to, že nikomu nevadí. Pak se divíme, že vidíme tak málo zaujetí pro Krista. Jak bychom mohli hladovět a žíznit po spravedlnosti, když jsme přestali hladovět a žíznit po čemkoli? Největším nepřítelem svatosti není vášeň, nýbrž apatie.

Datum: 26.11.2022
Princi, který vůbec není zvyklý na to, jak to v království chodí, lze svěřit trůn až po náležité přípravě - stejně jako my potřebuje "vzdělání". Mysleli jsme si, že náplní tohoto života je hezky si to tady zařídit a prožít své dny až do smrti ve štěstí a spokojenosti. Nerad vám tuhle představu beru, ale vy i já brzy zdědíme království a o tom, jak vládnout, nevíme skoro nic. Bůh nás tedy musí ne vládnutí připravit. Jak to dělá? Úplně stejně, jak nás vede k růstu. Staví nás do situací, které vyžadují, abychom se modlili a učili se uplatňovat autoritu, kterou nám dal. Jak jinak by se to mohlo dít?

Datum: 25.11.2022
"Ve jménu Ježíše Krista" má k rozkazu ještě blíž - je mnohem, mnohem rozhodnější a definitivnější, asi jako úder soudcovským kladívkem. S použitím autority vládce všech galaxií a říší prosazujeme moc toho, co jsme právě vyslovili v modlitbě. Zkoumáme, jak funguje účinná modlitba. Při hlubším pohledu do duchovního života zjišťujeme, že se to celé točí kolem autority. V ní spočívá tajemství Božího království i jedno z hlavních tajemství modliteb, které fungují.

Datum: 24.11.2022
Amen neznamená "to je všechno, pro tuto chvíli končím", asi jako tečka na konci modlitby. Amen je staré hebrejské slovo, které představuje rozhodné a autoritativní prohlášení "Ano! Tak buď! Ať se tak stane!" Amen je vyhlášení. V tomto smyslu se podobá rozkazu.

Datum: 23.11.2022
K lidské přirozenosti patří dívat se na problém před námi, na krizi, která nás přiměla k modlitbě. Problém je ale přesně tím, na co bychom se dívat neměli. Budete potřebovat mít před sebou něco, co vám pomůže odvrátit svůj pohled od trosek k Bohu. Co vám pomůže upřít svůj zrak na Boží pravdu?

Datum: 22.11.2022
Synové a dcery, všechno, co má Bůh, je vaše. Modlíte se tak? Otec vás miluje stejně, jako miluje Ježíše. Máte to na mysli a v srdci, když se jdete modlit? nejste sirotci. Nejste jen Boží "služebníci". Jste synové a dcery. To s sebou přináší výsady: "když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny." (Gal 4,4-5)

Datum: 21.11.2022
Nyní se však na celou situaci podívejte z otcova pohledu: Jak by mohl svého syna vidět, pokud by ho už předtím nevyhlížel? Nemohl chlapce vidět zpoza zavřených dveří, jistě stál na zápraží a přejížděl očima obzor, zda tam nezahlédne vracejícího se syna. Přistupujete k modlitbě s vědomím, že Bůh už na vás čeká a toužebně vás vyhlíží? Otec k synovi běží, obejme ho a políbí. Takový je otcovský postoj k vám - objetí, polibek, to všechno. Chci k svému otci přicházet v modlitbě s očekáváním, že mě obejme. Vy ne?

Datum: 20.11.2022
Všimli jste si mentality marnotratného syna? Viděli jste v něm sirotka a otroka? Měl vymyšlený celý modlitební "proslov". Sirotci a otroci pronášejí modlitební proslovy - nečekají oboustranně důvěrný vztah. Všimněte si, že jeho řeč začíná slovy: "Nejsem už hoden".

Datum: 19.11.2022
Sirotek se modlit nezdráhá, cítí se zoufalý. Jeho modlitby však vyznívají spíše jako žebrání než jako cokoli jiného. Sirotci mají pocit, že mezi nimi a Tím, k němuž mluví, zeje velká propast. Hojnost je pro ně cizí pojem, jejich modlitební život prostupuje mentalita chudoby. Prosí o zbytky, očekávají to, co na ně zbyde. Synové si počínají jinak, protože vědí, kým jsou.

Datum: 18.11.2022
Otrok se zdráhá modlit: má pocit, že nemá právo o něco žádat, a tak se modlí skromně a uctivě. Tráví víc času prosbami o odpuštění než modlitbami za hojnost. Na svůj vztah k Bohu pohlíží s uctivostí, podobnou spíše bázni, ale ne s láskyplnou něhou - že je milován. V jeho vyjadřování a pocitech chybí důvěrnost. Jeho posvěcená nehodnost zabarvuje jeho pohled na modlitbu. Tito lidé jsou často "dobří služebníci Páně".

Datum: 17.11.2022
Ano, ano, všichni jsme už slyšeli, že jsme Boží děti, jsme synové a dcery. Prokletí skutečnosti, že jsou nám tato slova tak dobře známá, spočívá v tom, že nás to otupilo vůči ohromující pravdě, kterou obsahují. Neproniká pak do našich srdcí, nebo aspoň ne dost hluboko. Stále ještě se chováme a modlíme jako sirotci nebo otroci.

Datum: 16.11.2022
Když slyším lidi se modlit (a vaše skutečné názory nic neprozradí tak výmluvně jako to, jak se modlíte), dosti často to zní, jako když sirotek někde za vraty volá o slitování: "Bože, prosím..., prosíííím pomoz mi." Stejně, jako si musíme dávat pozor, abychom nezapomínali, ke komu přesně se modlíme a jaké máme představy o Bohu, je důležité jasně vidět, kdo jsme v tom všem my. Kým jste pro Boha? V jakém vztahu jste vůči Tomu, k němuž se modlíte? Čím je si v této záležitosti jisté vaše srdce?

Datum: 15.11.2022
Podívejte - kdyby se Bohu svět, který vytvořil, vymkl z rukou, příroda by všude kolem vás propadla naprostému chaosu. Planety by narážely jedna do druhé, civilizaci by ničila zemětřesení, samotná hmota by přestala držet při sobě, (vědci stále ještě nemají tušení, co drží všechnu hmotu pohromadě). Někdo to všechno drží pohromadě, nese to svým mocným slovem. Kdyby nepřítel doopravdy vítězil, všichni bychom již byli mrtví a země by lehla popelem.

Datum: 14.11.2022
Jedním z nenápadných ochromujících účinků internetového světa je to, že se o každé krutosti a hrůze kdekoli na světě dozvíme během několika okamžiků poté, co k nim dojde. Takové zprávy nejsou neškodné. působí na nás. Ten zlý se na nás sápe a kontaminuje naši jistotu, že dobrý a milující Bůh má situaci pod kontrolou.

Datum: 13.11.2022
Modlím se k tomu, který za mě dal svůj život. Nechte své srdce chvíli se tu zdržet, v duchu si tu událost představte. V rozhovoru s nám získáte jistotu, ujištění, že mu na tom, oč vám jde, záleží víc, než vám samotným. Kdybych měl při modlitbách ve své mysli i srdci tuto Osobu, vím, že by to znamenalo obrovský rozdíl. Byl bych plný důvěry, očekával bych dobré věci, od samého začátku bych se cítil vítězně. Proto jsme vyzýváni, abychom měli "pohled upřený na Ježíše", když se modlíme.

Datum: 12.11.2022
Když si uvědomujeme, že Ježíš je s námi, všechno je dobré a nic se nezdá těžké. Moc mi pomáhá, když sám sobě připomenu: Modlím se k tomu, kdo za mě dal svůj život.

Datum: 11.11.2022
Ke komu se modlíte? Stačí na to? Je laskavý? Má dobrou náladu? kde se nachází? Je blízko, nebo někde pryč? Někdy sám sebe přistihnu, že se modlím k "Bohu v oblacích" a myslím si, že je tam někde nad námi v neznámých končinách. Bůh se na nás dívá "zdáli". Možná to zní uctivě a pokorně, ale je to tak skličující, zdá se být tak daleko. Písmo ho však předkládá jako někoho hned vedle vás. ...není od nikoho z nás daleko. Neboť v Něm žijeme, pohybujeme se a jsme. (Sk 17,28)

Datum: 10.11.2022
Svůj pohled musíte směřovat k Bohu nebo k něčemu, co vám bude připomínat, jaký je. Právě tuto lekci se Ježíš snažil předat svým učedníkům - názorně jim ji vysvětlit - když z pěti chlebů a ryb nasytil pět tisíc lidí. Jeho zdroje jsou neomezené. I já si musím připomínat, že Bůh kraluje.

Datum: 9.11.2022
Máte také tak rádi sluníčko? To, jak zahání noc na útěk a pomáhá trávě růst, listí na stromech rašit a květinám kvést? Taky máte rádi, jak vás zahřeje, když se vynoříte z chladné vody? Snažím se připomínat si, kdo je ten, k němuž se modlím. Bůh nám dal slunce - to by mělo stačit jako odpověď na veškeré pochybnosti ohledně jeho moci a dobroty. J. B. Phillips přesně vystihl nesnáz až příliš mnoha křesťanů: "Váš Bůh je příliš malý." Řekněme si to jasně: S mocí u Boha není problém. Máte při modlitbách na mysli tuto osobu?

Datum: 8.11.2022
Než se můžeme naučit intervenční modlitbě, musíme si vyjasnit, kdo jsme a ke komu - nebo s kým - se modlíme. U Eliáše jsme viděli, že účinná modlitba představuje mnohem víc partnerství s Bohem než žebrání, aby něco udělal. Začněte hned tady - pomyslete na všechno, co na tomto světě máte rádi. A pak si připomeňte, že Bůh, ke kterému se modlíte, to všechno vytvořil. Tohle udělal Bůh: Je nezměrně mocný, tvořivý, štědrý a blízký. Když mluvíte k Bohu, mluvíte k nezměrně mocné, tvořivé, štědré a blízké Osobě.

Datum: 6.11.2022
V9me, že víra hraje v účinných modlitbách klíčovou roli - možná úplně hlavní úlohu - a tak máme pocit, že nějak musíme víru probudit. To nikdy nefunguje, stejně jako nepomáhá snažit se vyvolat pocit víry. Musíme se od sutin dívat k Bohu. Petr se dívá na Krista a může jít po vodě. Jakmile se podívá na vlny, potápí se.

Datum: 5.11.2022
Ježíš se při modlitbě nedívá vzhůru jako člověk, který se snaží vybavit si něco, co právě zapomněl. Dívá se k nebi, aby svou pozornost zaměřil na láskyplnou tvář svého Otce. Zaměřuje se na to, co je v tomto světě nejpravdivější. Upírá pohled na svého Otce-Boha a zdroje jeho království.

Datum: 4.11.2022
Jednou biblickou výzvou, kterou toužím držet mnohem víc, než to dělám, je toto úžasné pověření: "Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle." Když procházím bitvami tohoto světa, oči upřené na Ježíše normálně nemívám. Sice se jeho směrem dívám víc než dřív, ale i tak se mnohem častěji soustředím na krize před sebou. Výborně se jim daří upoutat mou pozornost.

Datum: 3.11.2022
Jen bych vás rád na něco upozornil: dávejte si pozor, aby se vaše výkřiky srdce nenápadně neproměnily v souhlas se zoufalstvím nebo opuštěností. Přiznat svou bolest přináší velkou úlevu, ale je příliš snadné "zakotvit" na místě trápení a říkat tomu autentičnost. Emoce jsou skutečné a záleží na nich, ale nejsou pro duši bezpečným přístavem. Dítě, které pláče ve tmě, se začne cítit výrazně jinak, když přijde maminka a rozsvítí. To, co vypadalo tak skutečně, mizí. Dávejme si pozor, abychom bolest nepřijali takovým způsobem, že Bohu zakážeme rozsvítit a přiblížit se.

Datum: 2.11.2022
Volání srdce není něco, co musíte připravovat, trénovat nebo se dokonce učit. Nevyžaduje náboženskou mluvu. Nemusíte klečet ani zavírat oči. (To mi vyhovuje, protože se většinou modlím v autě nebo na procházkách v lese.) Nemusí na tom být nic formálního: naopak dělejte všechno pro to, abyste se veškeré formálnosti zbavili. Prostě tomu dejte volný průchod.

Datum: 1.11.2022
Dovolte mi však rychle dodat, že Volání srdce nevyjadřuje pouze jeho bolest. Dokonce to ani nejsou především výkřiky zármutku a utrpení. Patří sem také všemožná hravá spontánnost a jásot. Dokonce i radost může být "hlasitá". Od té doby, co jsme spolu se Stasi upustili od opatrnických modliteb, se v posledních letech šíří střechou našeho domu množství decibelů: Uctíváme Boha z plna hrdla a nechybí u toho nejrůznější výkřiky ani výskot. (Sousedé si jistě myslí, že nám přeskočilo.)

Datum: 31.10.2022
Začal jsem vypínat autocenzuru a nechal své modlitby prostě plynout z mého srdce. Byl to opravdu dobrý posun. Nejen že jsem cítil mnohem silnější spojení s Bohem, větší blízkost mého a jeho srdce, ale moje modlitby tím také získaly úplně novou moc. Staří svatí to označovali jako "pomazání". Jinak řečeno, měly šťávu.

Datum: 30.10.2022
Vážně, myslím, že máme pocit, jako bychom, když v modlitbě přicházíme k Bohu, museli většinu sebe samých schovávat, podobně jako se dítě snaží před maminkou skrýt, jak se umazalo, přestože jeho špinavé kalhoty dobře vidí. Jako by o tom všem Bůh dávno nevěděl.

Datum: 29.10.2022
Zahanbuje mě, jak formálním a opatrnickým se můj modlitební život stal. Když si čtu žalmy a dívám se, jak se modlil Ježíš, uvědomuji si, že nedovoluji, aby se v mých modlitbách projevovalo celé spektrum emocí mého srdce, jako bych Boha musel nějakým způsobem chránit před plnou hlubinou moří v mém nitru.

Datum: 28.10.2022
Davida neuvádí do rozpaků, že jeho deníky bude číst celý svět, nic tam neskrývá. David ve svých modlitbách s vervou proplouvá sedmi moři lidských emocí. Ve většině církví by tohle neprošlo. Ale nezapomeňte - David je označován jako muž podle Božího srdce. Tyto žalmy jsou církvi dány jako naše modlitební kniha, jako náš slabikář a jsou krásné. Ujišťují nás, že Bůh si nejen poradí s plným rozsahem našich emocí, ale navíc nás zve, abychom mu je předkládali.

Datum: 27.10.2022
"Úpěnlivě volám k Bohu... Slyš Bože mé bědování...Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat?" Volání srdce prostě přichází, pokud tomu nebráníte. Prostě vypněte autocenzuru a nechte své srdce a duši mluvit. David své modlitby v žalmech nijak neupravoval, nedržel na uzdě svůj jazyk. V jednu chvíli říká: "Miluji Tě Hospodine!" a po chvíli: "Proč jsi mě opustil?"

Datum: 26.10.2022
Některé modlitby prostě přijdou jako "volání srdce". Pokud jde o modlitbu tohoto druhu, žádnou průpravu nepotřebujeme. Jako když zazvoní telefon, začnou se na vás hrnout špatné zprávy a jediné, čeho jste schopni, je vypravit ze sebe: "Bože,..Bože,..." jak vaše srdce volá k nebeskému Otci. To je krásný projev modlitby, tryskající z hloubi našeho nitra, často bezděčný a vždy vítaný pro jeho láskyplné uši. Žalmy jsou plné takových modliteb.

Datum: 25.10.2022
Drak vyhlásil válku všem, kdo se hlásí k Ježíši. Už ve chvíli, kdy jsme se narodili, jsme se ocitli uprostřed líté bitvy. Pokud tohle neutváří vaše pojetí role modlitby, budete opakovaně zakoušet zklamání a skleslost. Je totiž jasné, že modlitba neznamená jen prosit Boha, aby udělal to či ono. Když Aslan (z Letopisů Narnie) děti, které miluje, pověřuje úkolem, prokazuje jim velkou čest. Ví, co to bude vyžadovat. Stejně jako Ježíš, když svým milovaným řekl: "Posílám vás jako ovce mezi vlky".

Datum: 24.10.2022
Bible hovoří k lidstvu burcujícím hlasem. Jednou varovnou zprávou, kterou opakovaně vyhlašuje, je to, že jsme všichni vtaženi do střetu mezi dvěma královstvími, kdy Boží království postupuje silou proti království temnoty, jež zatím drží ve spárech většinu světa. Chápete takto svět, ve kterém se nacházíte? Utváří to způsob, jak se modlíte - a jak si vysvětlujete "nevyslyšené" modlitby?

Datum: 23.10.2022
A jak se Bůh stará o to, abychom rostli? Jaké používá prostředky? Situace, které nás protáhnou, dotlačí nás dál, než jsme mysleli, že bychom vydrželi - tytéž okolnosti, které nás vedou k modlitbám. Tento předpoklad je důležitý z jednoho prostého důvodu: mění vaše očekávání. Když se objevíte v tělocvičně, nepřekvapí vás ani nerozčílí, když vás trenér zapřáhne tak, až se z vás lije pot, vždyť kvůli tomu jste tam přišli.

Datum: 22.10.2022
Bůh nás všechny vede k růstu. Bůh rozumí tomu, kde jste. Který otec by neměl radost z prvních vratkých pokusů svého maličkého o chůzi? Zároveň je Bůh absolutně oddaný vašemu růstu. Který otec by se spokojil s něčím jiným, než s pevným krokem svého dospělého syna či dcery? Je tu ale problém: většina z nás tak úplně nesdílí Boží zanícení pro naši zralost. Je pro nás přirozené investovat do jiných věci - do oběda, zdřímnutí si, našeho celkového pohodlí a také do toho, abychom přiměli ostatní ke spolupráci na našich plánech. Celou Biblí se však zcela zjevně vine jedno téma: Bůh je odhodlán přivést nás k růstu.

Datum: 21.10.2022
Buďme tedy poctiví - některé modlitby fungují a některé ne. Připustit si to nás může uvádět do rozpaků. ale sami víte, že je to pravda. Pokud máte vůbec nějaký zájem o modlitbu, pak vás zajímá modlitba, která funguje.

Datum: 20.10.2022
Ano - Bůh je svrchovaný. A ve své svrchovanosti stvořil svět, v němž záleží na rozhodnutích lidí a andělů. Naše rozhodnutí mají obrovské důsledky. Modlitba není tak jednoduchá, jako: "Poprosil jsem. Bůh nepřišel. Myslím, že nechce." Vstoupili jsme do nejnapínavějšího příběhu, jaký je vůbec možný, plného nebezpečí, dobrodružství a vlivů. Nic není nadějnější než pomyšlení, že se situace může změnit, že můžeme pohnout horami a že se na té změně můžeme nějakým způsobem podílet.

Datum: 19.10.2022
Bůh je milující a mocný. Potřebujeme jeho pomoc. Poprosíme tedy o pomoc, jak nejlépe umíme. Zbytek už je na něm. Koneckonců je Bůh. Může udělat cokoliv. Potíž je v tom, že někdy nám pomůže, ale často nepomůže, a my nemáme ponětí proč. Klesáme na mysli a přestáváme se modlit. A cítíme se dotčeni a v tomto svém počínání ospravedlněni.

Datum: 18.10.2022
Něco nedospělého v naší povaze se prostě nechce podřídit stavu světa kolem nás (a v nás). Chceme jíst, co se nám zachce, a pak nás překvapuje a děsí, když máme podlomené zdravá. Chceme, aby nám cvičení nebo hubnutí šlo rychle a snadno, chceme, aby hezky zapadlo do našeho kalendáře. Chceme, aby na nás přátelé byli hodní, aniž bychom muselo uvažovat nad tím, jak na ně působí naše povahové rysy. Chceme, aby se nám děti vyvedly, aniž bychom jako rodiče museli přinášet oběti pro naplnění jejich potřeb. S modlitbou je to podobné. Prostě chceme, abychom to s ní měli přímočaré a snadné.

Datum: 17.10.2022
Tak se do toho pusťme a formulujme si prostou pravdu, před kterou ale často zavíráme oči: Některé modlitby fungují a jiné nikoli. Proč nás to překvapuje a rozčiluje? Některé diety fungují, ale většina jich nefunguje, to ve skutečnosti nepřekvapuje nikoho. Prostě hledáme takovou, která na nás fungovat bude. Některé investice vynášejí a jiné ne, hledáte takový program, který vám bude fungovat. Některé školy jsou úspěšné, jiné vůbec, doufáte, že se vám pro vaše dítě podaří najít tu pravou. Tak to prostě v životě chodí. Můžete uvést nějakou oblast, kde je tomu jinak? Modlitba nás staví před strašlivé dilema. Chceme se modlit, máme to v povaze. Zoufale chceme věřit, že nám Bůh přijde na pomoc. Když se ale zdá, že nepřichází, jak to na nás působí? Myslím, že Bůh je v tomto dilematu přítomen. Věřím, že nás chce přivést k pravdivým, spolehlivým odpovědím.

Datum: 27.6.2021
Krása utěšuje a hladí, ponouká, dojímá a inspiruje. Prožitek krásy je jedinečný: nejste v pokušení ho vlastnit.

Datum: 26.6.2021
Bůh je zřejmě do krásy zamilován. Je „slavně rozhazovačný“. Možná má pocit, že ve svém životě potřebujeme hodně krásy.

Datum: 25.6.2021
Krása a utrpení jsou jediné dvě věci, které mohou probodnout naše srdce. Potřebujeme mít ve svém životě tolik krásy, aby to odpovídalo našemu utrpení. Vlastně víc. Což to není Boží recept pro nás? Jen se rozhlédněte: pohledy a zvuky, vůně a pocity – svět přímo přetéká krásou.

Datum: 24.6.2021
Nepotřebujeme, aby nám Bůh dokazoval svoji lásku. Udělal to na kříži.

Datum: 23.6.2021
Na ničem jiném stát nemůžeme. Ježíš přišel, aby na (tuto) naši otázku odpověděl jednou provždy. Místo pod křížem je jediná pozice, kterou potřebujeme zaujmout, máme-li na cestě touhy obstát před útokem pochybností.

Datum: 22.6.2021
Bože, vím, že mne miluješ. Netušil jsem ale, že budu muset čekat tak dlouho. Bože, opravdu Ti na mě záleží? Ježíšova odpověď je i naší jedinou nadějí: Nemusím nikomu dokazovat, že Bohu na mně záleží. Záleží mu na mně právě teď.

Datum: 21.6.2021
Zkouška přijde, když se rozhodneme nevzít věci do svých rukou. Ježíšovo rozhodnutí neproměnit kamení v chleby bylo rozhodnutím důvěřovat Bohu.

Datum: 22.2.2020
Jan o Ježíšovi říká: "V něm byl život a ten život byl světlo lidí". Lidé jsou schopni rozebrat střechu, aby se k němu dostali. Doslova po sobě šlapou, aby pronikli do blízkosti tohoto muže. Ještě jsem neviděl nikoho, kdo by se tak choval, protože se touží stát členem nějaké církevní komise nebo slyšet kázání o tom, že tanec je od ďábla. Takto lidé jednají, když jim jde o život. Lidé po sobě šlapou, když utíkají z hořící budovy, tlačí se v zástupu, stojí-li ve frontě na jídlo.

Datum: 21.2.2020
Když mluví o věčném životě Ježíš, nenechává nás na pochybách, že takový věčný život je naprosto skvělý. Neříká: "přišel jsem vás napomenout, abyste se konečně srovnali", nebo "přišel jsem vás unavit dlouhým seznamem požadavků". Dokonce ani neříká "Především jsem vám přišel odpustit hříchy". Jeho zvěst je prostá. Mým záměrem je přinést vám život ve vší jeho plnosti. K unaveným Ježíš mluví o odpočinutí. Se ztracenými hovoří o právě nalezené cestě. "proste a bude vám dáno. Hledejte a naleznete. Tlučte a bude vám otevřeno". Co chceš? Pokud nechceš nic, pak tato slova doléhají k hluchým uším: Nic nehledáš, po ničem nehladovíš, nemáš, proč bys tloukl.

Datum: 20.2.2020
...Co pro tebe mohu udělat? ... Kdybys věděla, co ti nabízím...Chceš být uzdraven?... Ježíš probouzí naše touhy. V jeho době pěstovali Židé spiritualitu, která duši ubíjela. Bylo to neživotné náboženství povinností a nařízení. Klíčem k životu neměla být touha, ale poznání a výkon. Touha nepřipadala v úvahu, ne, lidé se musí vydat cestou povinnosti.

Datum: 19.2.2020
Možná vás to překvapí. Křesťanství není pozváním, abychom se stali morálními bytostmi. Není programem, jak se máme zařadit či jak zreformovat společnost. Křesťanství nás sice hluboce promění, ovšem pokud se tato proměna dostaví, je vždycky až důsledkem něčeho jiného - čehosi, co probíhá na úrovni srdce. Křesťanství je ve své podobě pozváním k touze - alespoň tam začíná.

Datum: 18.2.2020
Lhostejnost druhých nás zraňuje denně - ať už jde o přátele, příbuzné nebo lidi zcela cizí. Domníváme se, že jsme se s tím vyrovnali. Ve skutečnosti se v nás ale něco hromadí. Nebyli jsme stvořeni k tomu, aby si nás druzí nevšímali.

Datum: 17.2.2020
Život, který žijeme, je vzdálen od života, po kterém toužíme. Netrvá dlouho, a najdeme někoho, kdo za to může. Pokud mají naše touhy dojít naplnění, potřebujeme, aby s námi druzí spolupracovali. Potřebujeme druhé, tak jsme stvořeni. Všechny naše hluboké touhy vyžadují, aby pro nás někdo něco udělal.

Datum: 16.2.2020
Což nenavážeme přátelství jen proto, že bychom o své přátele mohli přijít? Odmítáme milovat, protože by nás někdo mohl zranit? Opustíme sny je proto, že čekání je dlouhé? Toužit znamená vystavit své srdce možnosti zranění. Zavřít své srdce znamená zemřít.

Datum: 15.2.2020
Touha je zdrojem našich nejušlechtilejších záměrů i našich nejhlubších zármutků. Slast i bolest kráčejí ruku v ruce.Vycházejí totiž ze stejné oblasti našeho srdce. Nebudeme se v životě o nic snažit, protože snažení může skončit tragicky? Naděje mě jen nachystá na další pád. Má to vůbec cenu?

Datum: 14.2.2020
Nejdůležitějším posláním našeho života je vzít na svou životní pouť vlastní srdce. Rozhodující je, jak naložíme s touhou. Rozhlédnete-li se kolem sebe, uvidíte, že většina lidí putovat přestala. Utábořili se v rezignaci či požitkářství nebo skončili v žaláři zoufalství. Život nám vždycky poskytne dostatek důvodů i příležitostí touhu opustit.

Datum: 13.2.2020
Tohle je skutečná tragedie: dát přednost otroctví před svobodou, smrti před životem. Nesmíme zůstat spát. Musíme se probudit, setřást ze sebe dřímotu. Probuď se, kdo spíš, a vstaň z mrtvých. (Ef 5,14)

Datum: 12.2.2020
Když se vzdáme touhy, vzdáváme se nejdůležitější pouti svého života. Své srdce necháme někde u cesty a vydáme se směrem tam,kde zapadneme, kde se nějak protlučeme, kde budeme výkonní... Ať už získáme cokoli - peníze, postavení, uznání ostatních - nebo pouze to, že nevnímáme nespokojenost - nestojí to za to. "Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale jeho duše utrpí škodu?" (Mt 16,26)

Datum: 11.2.2020
Měl by se král ve vyhnanství tvářit, že je šťastný? Což by neměl hledat svou vlast? Jeho bída je jeho spojencem. Vede ho k tomu, aby se nevzdával. Ať se bída třeba ještě prohloubí, je-li to nutné. Hlavně se nevzdávejte tajemství života, neodmítejte ony královské touhy.

Datum: 10.2.2020
Smysl našich životů se nám ukazuje skrze prožitky, které jsou na první pohled rozporné: Chvíle, u kterých si přejeme, aby nikdy neskončily, a chvíle, u nichž si přejeme, aby nikdy nezačaly. Ty bezčasé prožitky, u nichž bychom si přáli, aby zůstaly navždy, nám šeptají, že původně skutečně navždy zůstat měly. Byli jsme stvořeni pro divuplný svět plný krás, pro nekončící důvěrnost a dobrodružství. Nathanael Hawtborne si byl jist: "Náš Stvořitel by nám nedal tak nádherné dny a tak hluboká srdce, která se z nich těší tak, že to přesahuje veškerý rozum, kdyby pro nás nezamýšlel nesmrtelnost."



Po kapkách...
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest