Tradice, která je výzvou

Autor knihy: Dominik Duka
Nakladatelství: Nakladatelství Portál

Kniha rozhovorů dvojice publicistů – českého a polského (Jaroslav Šubrt a Tomasz Dostatni) - s primasem českým, která vznikla v klášteře v Jablonném v Podještědí. Autoři hovoří s o. Dominikem Dukou o smyslu tradice, kořenech víry a věrnosti církvi, dějinách dominikánského řádu, probírají také jeho názory na minulost naší církve, českou společnost a stát, stav dialogu státu a církve apod. Široký záběr rozhovoru dává jedinečným způsobem nahlédnout do myšlenkového světa kardinála Duky. Osobně mě překvapil široký rozhled pana kardinála i jeho povědomí o skutečném stavu církve dnes u nás. Zároveň to však vzbudilo otázku, proč tyto skutečnosti – alespoň jak to vnímám já – jsou jen málo reflektovány. Úryvek : Jaký je váš názor na kategoriální pastoraci, o níž se dnes občas hovoří ? Pro část církve je farnost a farní pastorace určitou modlou. Odvážím se tvrdit, že farnosti jsou zhruba ze sedmdesáti procent památkové chráněné artefakty, které existují jenom v pojetí památkářů, a nikoli v životě. Současná mobilita a migrace lidí nedávají možnost setkat se s nimi v běžném pastoračním provozu. Na druhou stranu těch třicet procent farností nezbytně potřebujeme, protože je to základní síť, kde máme záchytné body. Lokální pastorace bývá někdy pasivní. Kněží čekají, až lidé přijdou. Kdežto kategoriální pastorace musí být založena na aktivním přístupu – musíme jít za člověkem a vstoupit do jeho života.