Základy křesťanské víry

    Kdy je někdo opravdu křesťanem? Při jedné anketě, jak si lidé podle běžného mínění představují křesťana, bylo řečeno: "Křesťan se musí řídit mnoha příkazy a zákazy, horlivě se modlit a u katolíků k tomu přistupuje, že musí v neděli jít do kostela." - Obraz křesťana může být sotva žalostněji zkreslen. Což radostná Boží zvěst skutečně záleží jen v omezeních a příkazech?
Bylo by dobré vrátit se teď ke 28. kapitole a přečíst si, co se tam říká o milosti.
    Milostí se člověk rodí k novému životu, takže "se smíme nazývat Božími dětmi" (1Jan 3,1). Tato účast na Božím životě vytváří vlastní existenci křesťana.
    Život víry a milosti však není pouhým teoretizováním, ale má každodenní konkrétní podobu. Proto Písmo říká: "...jako tělo bez duše je mrtvé, tak i víra bez skutků je mrtvá." (Jak 2,26)
O svědomí a vině byla zmínka v kapitole 33. Zde pouze stručně uvedeme obsah "Desatera", které je morálním kodexem věřícího křesťana.

1. V jednoho Boha věřiti budeš. Nebudeš mít jiné bohy mimo mě.
Křesťan se vzdělává ve víře, která je směrnicí jeho života. V každé životní situaci si zachovává vyrovnanost a obrací se k Bohu s hlubokou důvěrou a láskou.
Křesťan se denně setkává s Bohem v modlitbě. Křesťan není pověrčivý.

2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.
Kdo má správnou představu o Bohu, ten o něm mluví vždy s úctou. Křesťan nezneužívá jméno Boží, nemluví posměšně o Bohu a o věcech víry a nikdy nepřísahá lehkovážně nebo křivě.

3. Pomni, abys den sváteční světil.
Křesťan se každou neděli setkává s ostatními bratry a sestrami ve víře při společné bohoslužbě a neruší nedělní klid a zotavení těžkou prací.

4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.
Křesťan, i když už jako dospělý a samostatný člověk nemá vůči rodičům závazek poslušnosti, chová se k nim laskavě a pozorně a je ochotný jim pomoct. Vlastním dětem věnuje potřebný čas k výchově, seznamuje je se zásadami víry a vede je ke křesťanskému životu. Křesťan respektuje autoritu představených.

5. Nezabiješ.
Křesťan vidí v každém člověku Krista, kterému v bližním může sloužit. Je proto vždy laskavý a přátelský, snaží se druhé pochopit. Uvědomuje si svou zodpovědnost za zdraví a život svůj i bližních, neubližuje, nepěstuje v sobě nenávist a ochotně odpouští. Křesťan neničí klíčící život (potrat).

6. Nesesmilníš.
9. Nepožádáš manželky bližního svého.
Celé lidské tělo je krásné Boží dílo, je dobré. Pohlavní síly podněcují v mladých lidech životní elán, vedou k hledání životního partnera a k založení domova a rodiny. V manželství slouží pohlavní síly k předávání života a k vzájemnému obdarování láskou. Pudový život však musí být ovládán duchem.
Křesťan nezneužívá sobecky pohlavní pud (cizoložství, pohlavní styk mimo manželství, sebeukájení).
V manželství pečuje o to, aby intimní manželský život byl společně prožitou radostí a prohloubením lásky.
Křesťan neodmítá děti ze sobeckých důvodů.

7. Nepokradeš.
10. Nepožádáš statků bližního svého.
Křesťan je vždy poctivý. Nepodléhá chamtivosti, nekrade. Není lakomý, ale ani rozhazovačný. Dělá poctivě práci, za kterou je placen.

8. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
Křesťan je čestný a upřímný, nelže a nesvědčí nepravdivě o svém bližním. Křesťan nepomlouvá a dovede zachovat svěřené tajemství.
Na otázku, které přikázání je největší, dal Ježíš tuto odpověď: "Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci." (Mt 22,37-40)

Myšlenky k pokání.
Můj Bože a Otče, tys mi dal veliký dar života, tys mě zahrnoval svou láskou. A já - já byl k tobě lhostejný. Svými špatnými činy jsem tě urážel a zrazoval. Odpusť mi mé viny. Upřímně lituji a jsem odhodlán nedopustit se ničeho, čím bych ztratil tvou lásku. Pomoz mi, abych se stal lepším.
Dej mi sílu a odvahu, abych byl dobrým a spravedlivým člověkem a křesťanem.

Žalm 51 (úryvek):
Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.
Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou;
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé.
Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost.

1. Jaké jsou zásady Desatera ?
2. Které přikázání je největší?

Další kapitola: 39. Smrt a věčný život
Zpět