Datum: 15.3.2005
– Jste věřící?
– Ne, jsem ateista.
– Opravdu?
– Jako že Bůh je nade mnou!

Datum: 15.3.2005
Ve vlaku sedí kněz, řeholnice a dva zástupci alternativní subkultury. Kněz má ruku v sádře.
„Co se vám stalo, otče?“ zeptá se řeholnice.
„Uklouzl jsem ve vaně,“ odpoví kněz.
Jeden ze zástupců alternativní subkultury se obrátí na druhého:
„Hele, vole, co je to vana, vole?“
„Já nevím, ty vole, copak jsem katolík?“

Datum: 15.3.2005
Zaznělo v jednom kostele při ohláškách:
„…v sobotu je slavnost svatého Josefa, snoubence Panny Marie, ochránce Svaté rodiny a celé církve; a krom toho je svatý Josef také patronem dobré smrti. A při této příležitosti bych vám chtěl popřát…“

Datum: 1.3.2005
Jeden ze snoubenců, kteří se připravovali na manželství, telefonoval na faru:
„Otče, poraďte nám nějaký biblický citát na svatební oznámení, chceme tam dát jen odkaz.“
„Dobře… Tak tam zkuste dát 1 Jan 4,18.“
Ovšem v telefonu bylo špatně slyšet. Na svatebním oznámení se pak místo 1 Jan 4,18 (Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání.) objevil citát Jan 4,18 (Pět mužů už jsi měla, a ten, kterého máš teď, není tvůj muž.)…

Datum: 19.11.2004
Desetiletého neposedu poslala maminka do náboženství. Když se odpoledne vrátil, ptá se ho, co se naučil. Děcko vypráví:
„No, paní katechetka nám vyprávěla, jak Bůh vyslal Mojžíše za nepřátelské linie na záchrannou misi, která měla vyvést Izraelce z Egypta. Když se dostal k Rudému moři, nechal své ženisty udělat pontonový most a všechny dostal na druhou stranu. Potom vysílačkou požádal velitelství o leteckou podporu. Jejich bombardéry vyhodily most do vzduchu a mise byla splněna.“
„Počkej, tohle vám fakt říkala paní katechetka?“
„No, ne přesně. Ale kdybych ti to řekl tak, jak to říkala ona, nevěřila bys mi.“

Datum: 19.11.2004
Můj Pane,
myslím, že na mne můžeš být pyšný. Zatím jsem dnes nezhřešil, nezaklel, neublížil živému tvoru, neměl nemravnou myšlenku ani touhu.
Jsem ti za to velice vděčný. Ale za pár minut musím vstávat, a pak asi budu opravdu dost potřebovat tvou pomoc!

Datum: 19.11.2004
Jeden mladý mnich se rozhodl, že odejde do horského kláštera a podstoupí těžkou zkoušku mlčenlivosti, která mu dovoluje říci jen dvě slova za deset let. Po prvních deseti letech jde za otcem představeným. Vejde do kanceláře, otec přikývne a on povídá:
„Mizerné jídlo!“
Otec znovu kývne a ukáže rukou ven. Mnich tedy odejde.
Uplyne dalších deset let a audience se opakuje. Mnich tentokrát říká:
„Tvrdá postel!“
Konečně po třiceti letech mnich předstoupí před otce se zamračenou tváří a říká:
„Odcházím odsud!“
A otec se jen tak mírně usměje a povídá:
„Ani se nedivím. Co jste tady, pořád si jen stěžujete.“

Datum: 19.11.2004
Kněz praví na mši svým věřícím:
„Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Markova evangelia.“
O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem povídá:
„Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži…“

Datum: 19.11.2004
Doktor, architekt a programátor diskutují o tom, které povolání je starší. Už došli na samý počátek, k Rajské zahradě. Doktor povídá:
„Lékařská profese je evidentně nejstarší, protože Eva byla stvořena z Adamova žebra, a to byl ohromný chirurgický výkon.“
Architekt zjevně nesouhlasí:
„Vezměte si zahradu samotnou. Předtím byl jen chaos a prázdnota, než Bůh stvořil onu zahradu a celý svět. Takže Bůh musel být architekt.“
Programátor, který dosud jen poslouchal, se ozývá:
„To je hezký, ale odkud myslíte, že se vzal ten chaos?!“

Datum: 19.11.2004
Jeden ateista takhle rybařil na jednom skotském jezeře, když najednou jeho člun napadla lochnesská příšera. Jedna rána ocasem a chlápek i s člunem vylétl deset metrů do vzduchu. Příšera otevřela tlamu, aby ho chytla. On v úděsu zařval:
„Ach, Bože, pomoz mi!“
Vtom se všechno zastavilo, chlápek visí jen tak ve vzduchu, a z nebe se ozve hromový hlas:
„Myslel jsem, že ve mne nevěříš!“
„Ale no tak, Bože, nech toho. Před dvěma minutami jsem nevěřil ani na lochnesskou příšeru!“