REDEMPTOR HOMINIS - 4.3.1979 (Vykupitel člověka)
    Zdůrazňuje vykupitelskou roli Božího Syna a její důležitost v životě každého člověka, jehož přirozenost byla nesrovnatelně povznesena v důstojnosti Kristovým vtělením.
    Zmiňuje se o velkém přínosu svobody vyznání, která je však promarněna, odmítne-li člověk Krista. Poukazuje i na ohrožení lidské existence. Věnuje se i církvi, eucharis tii a pokání.

DIVES IN MISERICORDIA - 30.11.1980 (Bohatý v milosrdenství)
    Velmi působivě a upřímně pojednává o mezilidských vztazích a o vztazích lidí k Bohu.Vyzvedává nezměrné milosrdenství Boha Otce, které se odráží už ve Starém zákoně a přesvědčivý výraz nachází v Ježíšových podobenstvích (zvl. Podobenství o marnotratném synu Lk 15,11-32). Vyslovuje se pro spravedlnost, ale poukazuje na její nedostatečnost, chybí-li láska a milosrdenství.

LABOREM EXERCENS - 14.9.1981 (Vykonávající práci)
    Sociální encyklika, kritizující marxismus i kapitalismus, hovoří o významu lidské práce, jejím duchovním rozměru a o vztahu kapitálu a jednotlivce. Odmítá třídní boj. Vydána u příležitosti 90. výročí encykliky Rerum novarum (Z nových věcí).

SLAVORUM ApostOLI - 2.6.1985 (Apoštolové Slovanů)
    Věnována sv. Cyrilu a Metoději. Vysoce oceňuje dějinný přínos jejich misie, překlad Písma sv. a liturgie do staroslověnštiny. Klade věrozvěsty za příklad ekumenismu i jednoty s Římem.

DOMINUM ET VIVIFICANTEM - 18.5.1986 (z Credo ... in Sanctum spiritum, Dominum et vivificantem, lat. Věřím ... v Ducha svatého, Pána a dárce života)
        Třetí část studie o Nejsvětější Trojici (Redemptor hominis - věnována Božímu Synu, Dives in misericordia - Bohu Otci), věnována Duchu svatému, který vede Církev v jejím hlásání evangelia a posiluje každého, kdo se jí dá vést, zajišťuje tak pokračování Kristova vykupitelského díla. Odsuzuje materialismus jako cestu ke smrti. Vyzývá k poslušnosti Církvi a k úsilí o jednotu.

REDEMPTORIS MATER - 25.3.1987 (Matka Vykupitele)
    Věnována Panně Marii a jejímu významu v životě putující církve. Pojednává o Marii jako o orodovnici, podřizuje její zprostředkovatelskou úlohu zprostředkovatelské roli Kristově. Zabývá se Pannou Marií jako matkou a vzorem pro ženy, jak mají své ženství vést s důstojností a jak dosáhnout svého zušlechtění.

SOLLICITUDO REI SOCIALIS - 30.12.1987 (Starost o věc společenskou)
    Sociální encyklika vydaná k 20. výročí encykliky Populorum progressio (Pokrok nebo Vývoj národů).
Pojednává o žádoucím rozvoji člověka i společnosti. Klade důraz na zachovávání základních lidských práv. Vyzdvihuje poznání vzájemné lidské závislosti a solidaritu s druhými a v mezinárodních vztazích.

REDEMPTORIS MISSIO - 7.12.1990 (Poslání Vykupitele)
    Zdůrazňuje osobní odpovědnost každého věřícího za šíření evangelia a misionářskou podstatu Církve. Potvrzuje právo každého na radostnou zvěst. Klade důraz na hlásání evangelia činy stejně jako slovy. Zmiňuje se o chápání evangelia v souladu s kulturou a jejím prožíváním ve světle radostné zvěsti.
    Na toto navazuje kniha Papež odpovídá.

CENTESIMUS ANNUS - 1.5.1991 (Stý rok)
    Sociální encyklika vydaná u příležitosti 100. výročí encykliky Rerum Novarum (Z nových věcí).  Zabývá se vývojem společnosti ve 20. stol. Odmítá totalitní systém, pol. komunismus. Staví se kriticky ke konzumní společnosti a jejím negativním rysům. Oceňuje demokratický systém, pokud neútočí proti zásadám a principům života. Varuje před ohrožením rodiny a duchovním vzduchoprázdnem.

VERITATIS SPLENDOR - 6.8.1993 (Nádhera pravdy)
    Zabývá se morálními problémy. Potvrzuje dosavadní učení Církve o platnosti mravních zásad vycházejících z Desatera, které jedině zaručují vnitřní svobodu člověka, plně rozvíjejí jeho schopnosti a dávají pevný řád i pro sebesložitější životní situace. Zdůrazňuje přirozený zákon a jeho univerzální platnost.

EVANGELIUM VITAE - 25.3.1995 (lat. Evangelium života, tj. Radostná zvěst života)
    Podrobně rozebírá vztah současné situace k lidskému životu. Prosazuje kulturu, která se vyznačuje službou lásky ve prospěch života. Zdůrazňuje právo života na ochranu od počátku až k přirozenému konci. Zabývá se především problémy etickými a zaujímá k nim jasné stanovisko v rámci učení církve.

UT UNUM SINT - 25.5.1995 (Aby byli jedno)
    Věnuje se ekumenismu a úsilí o jednotu křesťanstva. Pozdvihuje dialog, staví se však odmítavě ke kompromisům zacházejícím za pevné hranice církevního učení.

FIDES ET RATIO - 14. 9. 1998 (Víra a rozum)
Zamýšlí se nad vzájemným vztahem víry a rozumu, které nazývá "dvěma křídly, na nichž se lidský duch vznáší k rozjímání pravdy". Zabývá se úlohami teologie a filosofie při hledání pravdy a cesty k poznání Boha i vzájemnými vztahy těchto disciplin. Dotýká se rozhodnutí církevního magisteria o filosofických otázkách.


ECCLESIA DE EUCHARISTIA - 17. 4. 2003 (Církev z eucharistie)
Připomíná ústřední roli Nejsvětější svátosti v životě církve. Zdůrazňuje, že eucharistie buduje církev, spojuje věřící v jedno tělo. Vyslovuje požadavek vnější jednoty při slavení eucharistie i při přijímání. Klade důraz na důstojné slavení. Zmiňuje roli Panny Marie ve společenství církve ve vztahu k eucharistii. Vyzývá k prožívání eucharistické slavnosti v plnosti.
Český text encykliky Ecclesia de Eucharistia naleznete na adrese http://tisk.cirkev.cz/gfx/attachments/hq3902_Ecclesia_de_Eucharistia_media.doc 

Všechny encykliky Jana Pavla II. naleznete ve světových jazycích na vatikánských stránkách http://www.vatican.va/holy_father/john_paul_ii/encyclicals/index.htm