katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

nakladatelství Cesta

Brněnské nezávislé nakladatelství křesťanské literatury

Nevyžádané rady mládeži
Ty sám máš odpovědnost za každé svoje slovo a každý svůj čin, máš prsten, kterým se pečetí smlouvy a máš nejlepší šaty – tak si je laskavě na sebe vezmi a ujmi se hospodářství.


Malý mnich a jeho začátky
Nedáme-li si pozor, přemýšlel malý mnich, můžeme tím, že jeden problém odsuneme stranou, jen vytvořit prostor pro jiný. Co to ale má společného se všímavostí? Přemítal. Jako blesk ho vzápětí osvítilo poznání: Člověk, který si všímá i maličkostí, se stává všímavým také ve vztahu ke všem ostatním věcem. Všímavost znamená projít kolem spícího nemluvněte tiše, aby se neprobudilo, uzavřel své rozjímání.


Proč být katolíkem
Věříme, že právě tak, jako lidé před 2000 let přišli do kontaktu s Bohem, když nechali Ježíše, aby se jich dotkl, dnes přicházejí lidé do kontaktu s Bohem, když se jich dotkla voda, olej a lidské ruce. Do centra naší bohoslužby jsme položili něco tak základního, jako je jídlo v podobě chleba a vína. Eucharistie je katolickým způsobem, jak vyjádřit, že cesta k Bohu nevede v první řadě skrze soukromé rozjímání, ale skrze vzájemné sdílení jídla. Naše bohoslužba není ani tak intelektuálská a postavená na slovech, ale je tělesná a vztahová. Liturgie je společná oslava každodenní reality - našeho sdílení života v Kristu mezi sebou.


Nahá přítomnost
Křesťan je vybízen, aby miloval nepodmíněně. Ale Bůh, který to po něm žádá, je líčen jako někdo, jehož láska je značně podmíněná. Vždyť pro některé chystá věčné zatracení. Takové poselství svět nezachrání. … Bůh, jak jej soustavně prezentujeme, je malicherný, náročný, narcistický a nedůtklivý patron, který se hned kvůli všemu urazí. Vypadá to, že Boží spravedlnost, proti níž se proviňujeme, je zřejmě mnohem silnější než Boží milost. Proč by měl někdo důvěřovat takovému Bohu, proč by jej měl milovat a proč by s ním měl chtít být o samotě? Natož pak trávit s ním věčnost? Já osobně bych nechtěl.


Příběhy z jiného vesmíru
Se mnou je to poslední večer a poslední ráno stejné. Miluji a nenávidím naše táborníky, že se mi tak rychle a snadno dostali pod kůži a do duše, že kvůli nim, jen dospívajícím, musím plakat. Miluji a nenávidím naše vedoucí, že mi vyvrátili duši a srdce už dávno, miluji a nenávidím Boha, že mi dává tolik krásy v té jedné vteřině, že těch deset dní jedeme na jeden nádech, za víru ve mne, že se mnou láska a city či co to je tak cloumá, že nejsem schopen to ovládnout, a že ani nechci.


Neumělcům života
Tak jako se touží dávat Bůh, se toužím dávat i já. A jako on, ani já nechci dávat něco, nýbrž SE. Chci, aby i moje láska vypálila do lidských a Božích rukou a srdcí ohnivé rány a aby lásku a bolest mého srdce na chvíli pocítil Bůh. Láska se posmívá všem hranicím a jejím jménem je nekonečno.


Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny
Došel jsem do místa, kde se asfaltová silnice změnila v písek a staré dlažební kostky, po kterých se šlo obtížně. Na jakémsi odpočívadle jsem odsloužil mši svatou a šel jsem s námahou jednu hodinu. Pak jsem našel místo vhodné k odpočinku a spal jsem.


Život je sacra zajímavej
Nevzpomínám si na nic z jeho řečí…co si ale naopak velmi dobře pamatuji, byl celkový dojem, vjem, že před sebou vidím šťastného člověka. … Vnímal jsem to, jako bych mluvil s cestovatelem, který byl v nějaké neobvykle hezké krajině, a teď se vrací a chce tam pozvat ostatní, že zde v mišském hábitu sedí někdo, kdo se matně dotkl podstaty věcí, kdo něco zahlédl a chce vtáhnout i mne.


Aforismy
Ne každý aforismus musí být právě pro vás, ale když najdete ten, který nějak rezonuje s vaším srdcem, je to takový duchovní vitamín.


Šeptáno do vrby
Jaké bohatství by si lidé mohli odnášet ze slavení mše svaté, kdyby nevnímali jako divadlo jednoho herce nebo školní besídku …! Ještě závažnějším defektem je někdy absence jakéhokoliv osobního vztahu s Ježíšem, s nímž se přece máme ve slavení eucharistie setkat! … odcházeli bychom naplněni a proměněni žárem jeho úchvatné lásky.


Syn brusiče nožů
Kdo může roznítit požár, aniž by sám hořel? Zůstaňte v lásce eucharistického Spasitele.


Musím jít dál
„Dříve se o pouti mluvilo jako o ,malé smrti´, protože bývalo pravděpodobné, že se poutník nevrátí. Já jsem taky tak trochu chtěl ,umřít sám sobě´, chtěl jsem se pomodlit za ty, kterým jsem ublížil, i za své přátele a dobrodince.“


Modlitba argentinských nocí
Bůh je v argentinských horách nějak blíž, není to ten domestikovaný Bůh našich kostelů, našich sebevědomých kázání, …, Bůh, o kterém hlasatelé zasvěceně vysvětlují, co si přeje a co si nepřeje. Bůh argentinských nocí je Bůh mnohem tajemnější, nesmírnější, mocnější, Bůh, na němž závisí přežití a nepřežití. Teprve v naprosté samotě v horách poutník pochopí, co znamená, že v něm žijeme, pohybujeme se a jsme, dýcháme jej.




Zpět
  

  

   Teologie těla

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář