katolík seznamka inzerce gyn. poradna pohlednice

Výpis dotazů z rubriky: Duchovní život


Předchozí stránka Další stránka

Datum zveřejění: 6.1.2006
Otázka:
Dovolte mi zeptat se, které svátostiny může udělovat laik. Je možné kupříkladu udělat někomu křížek na čelo nebo větší kříž a říct třeba Ať Tě požehnává a na tvých cestách doprovází Všemohoucí Bůh Otec...
Jak se postupuje při svěcení obydlí bez kněze na slavnost Zjevení Páně?
Musí laik při vykonávání svátostin splňovat nějaké zvláštní podmínky, např. být ve stavu milosti?
Jsou v Benedikcionále obsaženy i formulky pro laiky?


Datum zveřejění: 5.1.2006
Otázka:
Chvála Kristu!
Chtěla bych se zeptat: co znamená výraz „Goliáš oloupen“ v koledě Narodil se Kristus Pán?


Datum zveřejění: 26.10.2005
Otázka:
Jsem zdrav.sestra,pracuji 2 roky na onkologii.Jsem katolicka.Chtela bych se zeptat,jak si mam vysvetlit otazku lidskeho utrpeni ve vztahu k Bohu.Casto se setkavam s reakcemi nejen personalu naseho oddeleni-kdyby Buh byl milosrdny nebo kdyby jen existoval,tak by se na to nemohl divat. Proc nechava tak cloveka trpet?Nahlodava mi to viru v Boha,protoze si to neumi vysvetlit.Vidime tady jako sestry az moc bolesti a proto me nekdy napada,jaky bych mela mit pohled na vec.
Dekuji za odpoved Jitka


Datum zveřejění: 14.10.2005
Otázka:
zajímalo by mně ,proč 80% věřících TVOŘÍ ŽENY.PROČ JE MUŽŮ TAK MÁLO MEZI VĚŘÍCIMI?dekuji za odpověď


Datum zveřejění: 13.10.2005
Otázka:
Chvála Kristu!
Měla bych jeden dotaz. Je možné, že už tu asi podobné dotazy byly, ale ptám teď kvůli sobě... Asi 4 roky jsem cítila povolání do kláštera, asi rok a půl jsem byla aspirantkou. Ale pak jsem nastoupila do školy - na Vš a tam jsem poznala jednoho kluka, se kterým teď chodím. No ale je to takové chození nechození. Myslelas jsem, že mi tím Pán ukázal cestu, ale nevím... Když jsem u sester v klášteře cítím takový jakýsi klid a vnitřní štěstí, kdežto s tím klukem se necítím tak dobře. Ale nevím, k čemu mě Bůh volá? Proč by mě jinak posílal do školy a toho kluka do cesty? Jak poznám,kam mám jít, kde mě Pán chce mít???
Děkuji,Tereza


Datum zveřejění: 12.10.2005
Otázka:
Nedovedu si představit, jak mám v praxi ,,nemilovat svět ani co je ve světě". Mám se snad záměrně snažit zaujímat odtažitý postoj ke všemu, co se mi líbí? A je tolik věcí, kterými se zabývám a které mám ráda: např. úžasná klasická hudba, pěkné knížky, předměty, které studuji na gymnáziu, pěkné filmy, sport. Je snad na tom něco špatného? Bez takových koníčků by přece náš život zde byl dosti smutný.


Datum zveřejění: 10.10.2005
Otázka:
Dobrý deň. Je správne modliť sa k anjelovi strážnemu? Písmo hovorí, že modliť sa máme len k Bohu. Naše deti (aj ja dávno) sú však navádzané pri večernej alebo rannej modlidbe povedať na záver niečo ako: Anjel strážny Ty si môj, vo dne v noci pri mne stoj...
Neviem či je to správne alebo je to len výmysel naších starých mám. Mám učiť svoje deti aby sa modlili k anjelovi strážnemu?


Datum zveřejění: 5.10.2005
Otázka:
Zajimalo by mě, jestli je někde možné sehnat v elektronické podobě kompletní liturgický překlad Nového zákona, tak abych ho mohla používat jako eknihu v kapesním počítači.Nalezla jsem na internetu pouze jednotlivé úryvky nedělních textů a nebo ekumenický překlad Bible. A dále jestli existuje v elektronické podobě česká duchovní literatura - našla jsem na internetu pouze slovenskou a nebo jiných církví ne katolickou.


Datum zveřejění: 15.9.2005
Otázka:
Měl bych takový dotaz, který se týká duchovního růstu. Zajímalo by mě, jsou resp. mohou-li být jakési "deprese", výraznější poklesy nálady a těžké psychické stavy - nevím jak to mám přesně pojmenovat - průvodcem resp. pozitivním signálem při duchovním růstu a při procesu (postupného) přijímání poznávané a často tvrdé pravdy - tvrdé samozřejmě asi z pohledu "ještě neobráceného člověka". Jeden ex-seminarista mi říkal: "exercicie jsou vždy bolestné". (Otázku teď ale vůbec nesměřuji na exercicie, resp. ne pouze na ně) Otázka by se tedy dala položit tak, je-li jedna z možných cest/způsobů duchovního růstu taková, že se člověk do lepšího stavu tzv. "prodepresuje". Je tady jeden možná silný argument proti, a to Ježíšovo "poznáte pravdu a pravda vás osvobodí", což alespoň zdánlivě s depresemi rozhodně příliš neladí. Ještě z jiného pohledu se mi ale za život vykrystalizovalo takové neustále se mi osvědčující heslo, které zní "čím tvrdší, tím pravdivější", přičemž řekneme-li jej prohozeně ("čím pravdivější, tím tvrdší"), platí ještě silněji.
Ještě jedno upřesnění na závěr aby nedošlo k nedorozumění. Je jasné že cesta obrácení není procházka růžovým sadem ("vejďete úzkou branou", "zapři sám sebe a vezmi svůj kříž" apod) a že člověk bude určitou bolest prožívat. Ovšem většinou se zde asi myslí bolest nad vlastní slabostí a špatností, nad svými hříchy, která je však jasně spojená s velikou touhou po změně. Tohoto typu bolesti se však ve své otázce příliš nedotýkám. Jde mi spíš o to, kdy člověk nějak usiluje nebo se snaží usilovat o přijmutí a ztotožnění se s pro něj tvrdou pravdou (byť takto vnímá nějakou zcela zásadní pravdu o Bohu), po které - ve své sobecké přirozenosti - ne-touží a je to pro něj často něco co se "musí, protože nic jiného nezbývá", resp. ví že kdyby se vědomě nesnažil o pravdu jednal by velmi špatně. Prostě o proces, kdy touha zčásti či zcela absentuje a je to často především/jen o vůli a sebeumrtvování. Zopakuji ještě na závěr větu z prvního odstavce: "Otázka by se tedy dala položit tak, je-li jedna z možných cest/způsobů duchovního růstu taková, že se člověk do lepšího stavu tzv. "prodepresuje"." - je totiž nějakým způsobem ústřední a celý zbytek je takovým jejím upřesněním.


Datum zveřejění: 13.9.2005
Otázka:
V otázce č. 1301 jsem našel potvrzení toho, co jsem si vždy myslel, že biřmovací kmotr již musí být sám biřmován. Znám ale konkrétní případ, kdy roli biřmovacího kmotra zastával nebiřmovaný člověk. Je pokřtěný, katolík, avšak věcí kolem biřmování a své role značně neznalý. Při udílení svátosti jeho kmotřenci nevěděl, že podmínky kmotrovství nesplňuje.
Co teď s tím? Je nebo není jeho biřmovacím kmotrem? Bylo tak platné biřmování jeho kmotřence?


Datum zveřejění: 26.8.2005
Otázka:
Dobrý den, před dvěma dny se mi dostala do rukou kniha Životopis Terezie z Avily a přečetla jsem ji během dvou dnů. Ráda bych touto cestou řekla, že se mi tento příběh velmi líbil a hodně mě zaujal natolik, že uvažuji, jestli by to nebyla cesta pro mě, protože cokoliv, co se týká života v klášteře, mě už dlouhou dobu zajímá a hledám dostupné informace. Nicméně ráda bych se zeptala, jakým způsobem by se dala karmelitánská spiritualita rozvíjet v běžném civilním životě. Přece jenom si myslím, že osobní setkáávní a vedení by bylo lepší než „pouhá“ četba knih. Dále mě napadla taková idea, jestli by se dalo nějak propojit vnímání této spirituality a chuť být poslušnou partnerkou dobrému muži, to vše v rámci oboustranné uspokojující lásky.


Datum zveřejění: 11.8.2005
Otázka:

Píšu v takové zvláštní náladě. Včera měl taťka oslavu 50 let a už několik týdnů před tím bylo doma dusno. Jsem vystaven stresu každodenně, i když to na sobě nedávám znát, protože jsem flegmatik. Ale doma mi říkají, že jsem cholerik, protože se pořád rozčiluji a neumím se ovládat. Třeba teď mě chtěli doslova dotáhnout na onu oslavu, zrovna jsem pomáhal hledat nějaké knihy a když se chtěl bránit, vyletěly mi papíry s rukou. Při pohledu na zkrčené listy jsem se vzpamatoval jako první a utelkl jsem do pokoje, kde
jsem zamkl a začal jsem se bít...

Jsem neochotný, lenivý, drzý, hubatý, tvdohlavý, urážlivý atd... Když mi řeknou, abych něco něco udělal, tak to vždycky nějak okomentuji - většinou to je podle mě zbytečné nebo nevím, jak to mám udělat nebo mám jednoduše jenom jiné úkoly. Ale vysvětli to někomu! Už opravdu nevím, co mám dělat. A jsem beznadějný i v tom, že to neumím nikomu vysvětlit. Tak jak jsem doma nejchytřejší, který všechno ví, tak nikde jinde neumím ani říct svůj názor...

Připomínám si slova papeže: Kdybyste věděli, co vím já, také byste nespali a modlili se...

Mohu to vůbec vyznat knězi? Je to moje povaha, takže stejně to udělám znovu a znovu. Existuje nějaký způsob, jak bojovat s tím, jací jsme?


Datum zveřejění: 4.8.2005
Otázka:
Dobrý den. Byla jsem vychovávaná ve ve víře,podle starých zvyklostí-do kostela se musí.Podle vzoru svých rodičů jsem nesprávně vychovala i své děti-jsou dnes dospělé a do kostela nechodí.Dříve jsem nad tím nepřemýšlela,ale asi 3 roky máme nového kněze.Ten mi svým způsobem otevřel oči,ale i nasadil brouka do hlavy.Do kostela chodím,že se to má.Trašně ráda bych chodila do kostela s radostí,ale nějak se mi to nedaří.Je mi málem 50 a nechápu různé liturg.texty a podobné věci.Někdy si říkám,že je líp lidem,kteří se k víře dostali až v dospělosti-dobrovolně.Prosím Vás o radu,psych.mně to dost deptá.Děkuji Anna.


Datum zveřejění: 29.7.2005
Otázka:
Odnášíme si ze svátosti smíření "jenom" rozhřešení nebo i něco navíc?
Už delší dobu přemýšlím nad tím, jak moc brát vážně poučení od zpovědníka v rámci svátosti smíření. Stalo se mi takto, že když jsem se kvůli pochopení okolností jistého hříchu, zmínila o jedné skutečnosti v mém životě, týkající se mé životní cesty, jeden kněz mě povzbudil se slovy, že je v tom viděl výrazné vedení Ducha svatého a ať vytrvám a jiný kněz mě ohledně téhož velmi důrazně varoval, že takto se projevuje ďáblovo působení, mám si dát velký pozor a rozhodně dál nepokračovat a zcela změnit své smýšlení :-))) Snažím se nebrat vážně ani jednoho z nich, i když ten první mě poznal mnohem víc (generální zpověď), ale co s tím?
Když se člověku stane, že je zrovna bez stálého zpovědníka, může mít takto brzy pěkný chaos v hlavě, a než se s někým, kdo o něm nic neví, ve zpovědnici hádat, tak ponaučení odkýve, ale pak se podle něj nezařídí, což asi taky není úplně O.K., ne?


Datum zveřejění: 8.6.2005
Otázka:
Někde jsem četla, že Ignác z Loyoly měl dar slz. Můžete mi vysvětlit, co to znamená?


Datum zveřejění: 23.5.2005
Otázka:
Ráda bych věděla, jaké části má mít a jak má správně probíhat svátost smíření? Mám tu zkušenost, že naprostá většina kněží se omezuje pouze na to nejnutnější (ve srovnání s Kancionálem), přivítáním a povzbuzením před vyznáním se "obtěžuje" málokdo, někteří vynechávají i rozhřešovací formuli ("Bůh Otec...") atd. Mám pak často pocit, že kněze zdržuji a strašně otravuji, o nějakém slavení je řeč těžko, hovořit jsem schopná též obtížně, zvlášť když zpovědník pouze zavrčí: "Tak spusťe..." :-( Přitom mám zkušenost, že i jen pár slov povzbuzení na začátku může velmi pomoci otevřít se.


Datum zveřejění: 13.5.2005
Otázka:
Dobrý den...¨
I já bych měl dotaz týkající se mě osobně. Je mi 27 let. je to složitější, budu se snažit to říct stručně a jasně. Jsem věřící a od mládí si buduji cestu k Bohu. Když jsem s Bohem, respektive ve společnosti věřících je mi nepopsatelně dobře. Můj problém je v tom, že jsme z malého města, kde věřící lidé mého věku vůbec nejsou, takže nemám nikoho s kým se o víru a věci s ní související podělil. Což je někdy opravdu zlé...
Jelikož mě zajímá teologie, filozofie a učení katolické církve, rozhodl jsem se studovat CMTF obor Křestanska výchova....abych tak byl blíže Bohua a snad i lidem věřícím v Ježíše Krista.
Musím také říct, že ta absence věřících lidí mého věku (ale samozřejmě, že to nebylo jen tím, je to i má vlastní vina) vedla kolikrát k tomu, že jsem se od Boha vzdálil, což opravdu NECHCI. A teď otázka. Myslíte si, že studiem a snažením se dozvědět o křesťanství více a snažením se sdílet víru s druhými je dobrý způsob jak se přiblížit Bohu? Mám silnou touhu milovat lidi a být dobrým člověkem, ale když je člověk sám je těžké toto realizovat.
Moc rád bych se studiem dozvěděl o učení Ježíše Krista více, abych mohl víru v Ježíše Krista např. šířit dál lidem, kteří zatím neobjevili Lásku a Pravdu Boha Otce...
Děkuji mockrát za Vaši reakci.... Pavel...


Datum zveřejění: 25.4.2005
Otázka:
Dobrý den!
Chtěl bych se zeptat, v čem by mi měl býti vzorem současný papež? Sám rodinu nemám a v čem je mi otcem? (docentem a profesorem nechci být) Zatím jsem od něho slyšel "modlete se za mě, pokorného služebníka".
Jestli budete moci odpovědět, budu velice rád.



Datum zveřejění: 21.4.2005
Otázka:
Mám nejasnosti týkající se úcty před svatostánkem. Slyšela jsem, že v těsné blízkosti svatostánku by člověk měl pokleknout. Když v kostele někdo projde kolem svatostánku, poklekne, to je jasné. Ale jak se má člověk (ne ministrant) zachovat, když např. při mši svaté jde k amboně přečíst čtení z Písma Svatého a přitom se ke svatostánku jen přiblíží? (nejde přímo ke svatostánku, ale vstupuje do jeho blízkosti, do prostoru, kde kněz slouží mši, kam by se normálně při mši svaté nedostal). Všimla jsem si, že někteří lidé se při příchodu a i po odchodu od ambony uklánějí, někteří poklekají a jiní jen příjdou a odejdou bez pokleknutí a poklekají jen v té těsné blízkosti svatostánku. Co je ale správné? Jak by se člověk měl zachovat? Snad podle toho, jak to kdo cítí? Nebo je to jinak? Prosím o radu.


Datum zveřejění: 18.4.2005
Otázka:
Vážení přátelé,
je mi 19 let a studuji 1. rok na VŠ. Jenom občas pochybuji, jestli to je ta správná cesta, kterou Bůh po mě chce. Jsem katolík, ministrant. Nemám vážnou známost, i když cítím určité sympatie k jiné dívce (ta však není katolička a má "svého" přítele). Uvažuji o duchovním povolání. Prosím, můžete mi poradit?
Jak poznám, co mám dělat? Vždyť přece každý má určen své posláním ještě před narozením. Chci konat Boží vůli. Jak ji však mohu poznat? Prosím o to (o znamení), až mi někdy přijde, že se rouhám. Tak nevím. Čtu Bibli, svěřil jsem se do Božích rukou - ale mám pochybnosti, že má nečinnost je špatná. Modlím se... a rád bych i pracoval, kdybych věděl, "na jakém poli".
Za všechny "hledající" děkuji za Váš čas.



20   40   60   61-80  100   120   140   160   180   200   220  



Zpět na otázky
  

  

   Rádio Proglas

   Víra na Internetu

   Pastorace.cz

   Krestanstvi.cz

   Pastorační středisko brněnské diecéze

   Informační kontaktní centrum

   Česká sekce Vatikánského rozhlasu

   SIGNALY.CZ: Nástěnka akcí, chat, stránky pro mládež

   IN! - Dívčí svět

   On-line breviář

   Druhý ročník křesťanského festivalu Kefasfest